Název dne, který předcházel týdennímu Sabatu. Během tohoto dne se Židé připravovali na Sabat.

Když začal Jehova v pustině opatřovat mannu, nařídil, aby se jí šestý den shromáždilo dvojnásobné množství, protože v Sabatu neboli sedmém dni se žádná manna sbírat neměla. Když se tedy Židé připravovali na týdenní Sabat, sbírali a pekli nebo vařili mannu navíc. (2Mo 16:5, 22–27) Časem se „den před sabatem“ začal nazývat „Příprava“, jak uvádí Marek. (Mr 15:42) (Něco podobného je v němčině, kde se Samstag [sobota] jinak řekne také Sonnabend [doslova „sluneční večer“] neboli „večer před nedělí [Sonntag]“.) Židovský den Přípravy končil při západu slunce v den, který dnes odpovídá našemu pátku. Tehdy začínal Sabat, protože židovský den začínal a také končil večerem.

Při Přípravě lidé chystali jídlo na další den, na Sabat, a dokončovali všechnu další naléhavou práci, která nemohla počkat až do dne po Sabatu. (2Mo 20:10) Zákon vymezoval, že tělo muže, který byl popraven a pověšen na kůl, „by nemělo  zůstat na kůlu celou noc“. (5Mo 21:22, 23; srovnej Joz 8:29; 10:26, 27.) Pro Židy bylo důležité, aby smrt Ježíše a těch, kdo s ním byli odpoledne v den Přípravy přibiti na kůlech, byla v případě nutnosti urychlena, a mohli tak být pohřbeni před západem slunce. Bylo to tak zvláště proto, že den, který měl po západu slunce začít, byl nejen běžný Sabat (sedmý den v týdnu), ale také Sabat, který připadal na 15. nisanu (3Mo 23:5–7), tedy „velký“ Sabat. (Jan 19:31, 42; Mr 15:42, 43; Lk 23:54) Josephus citoval výnos Caesara Augusta, v němž bylo řečeno, že Židé „se nemusí o Sabatu nebo v den přípravy na něj (sabatní předvečer) po deváté hodině zavazovat (dostavit se k soudnímu dvoru)“. To ukazuje, že na Sabat se začínali připravovat v pátek o deváté hodině. (Židovské starožitnosti, XVI, 163 [vi, 2])

Pokud jde o proces s Ježíšem a jeho přítomnost před Pilátem v dopoledních hodinách 14. nisanu (den Pasach začal večer předtím), Jan 19:14 říká: „Byla právě příprava pasachu.“ (NS, KJ, Da) Někteří komentátoři se domnívají, že to znamená „přípravu na pasach“ a určité překlady tento verš takto překládají. (KB, EP, Ži, KMS) To by však naznačovalo, že se Pasach ještě neslavil, ale zprávy evangelií výslovně říkají, že Ježíš a apoštolové slavili Pasach minulý večer. (Lk 22:15; Mt 26:18–20; Mr 14:14–17) Kristus dokonale dodržoval předpisy Zákona včetně požadavku o slavení Pasachu v den 14. nisanu. (2Mo 12:6; 3Mo 23:5; viz heslo PASACH.) Na den, kdy byl veden proces s Ježíšem a kdy byl Ježíš zabit, lze pohlížet jako na ‚přípravu pasachu‘ v tom smyslu, že šlo o přípravu na sedmidenní Svátek nekvašených chlebů, který začínal následující den. Vzhledem k tomu, že na sebe tyto dva svátky v kalendáři těsně navazovaly, názvem „Pasach“ se často označovala celá slavnost. Den, který následoval po 14. nisanu, byl vždycky Sabatem. Navíc v roce 33 n. l. připadl 15. nisan na běžný Sabat, a tak byl tento den „velkým“ neboli dvojnásobným Sabatem.