Přejít k článku

Přejít na obsah

Pahorek

Pahorek

Hebrejský výraz giv·ʽahʹ i řecký výraz bou·nosʹ označují přirozenou vyvýšeninu zemského povrchu, jež je nižší než hora. Zaoblené pahorky jsou zvlášť patrné v Judě, i když se objevují i v jiných částech Palestiny.

Pahorky příležitostně sloužily jako pohřebiště nebo jako místa k úkrytu. (Joz 24:33; 1Sa 23:19; 26:1) Často se na nich stavěly domy a města. Na pahorku stál například Abinadabův dům, kde byla asi 70 let uchovávána Truhla. (1Sa 7:1, 2)

Ke zdůraznění velikosti Všemohoucího prorok Izajáš ukazuje, že Jehova skutečně může ‚zvážit pahorky na miskách vah‘. (Iz 40:12) Hory a pahorky jsou popisovány jako ‚věčné‘ a ‚trvající na neurčito‘, ale o Boží milující laskavosti a o jeho smlouvě pokoje je napsáno, že jsou ještě trvalejší. (Iz 54:10; 1Mo 49:26; 5Mo 33:15)

Než vládci z Východu podnikli nějakou výpravu, vyslali před sebou muže, kteří jim upravili cestu, a to tak, že odstranili kamení, vyplnili prolákliny, urovnali nerovnosti, a mnohdy dokonce snížili pahorky. V obrazném smyslu byly tyto pahorky sníženy do roviny proto, aby bylo Židům umožněno vrátit se v roce 537 př. n. l. z Babylóna do Jeruzaléma bez překážek. Tímto způsobem bylo také prorocky poukázáno na přípravnou činnost, kterou bude Jan Křtitel vykonávat před tím, než se objeví Mesiáš. (Iz 40:4; Lk 3:1–6)

Na pahorcích Izraelité často provozovali modlářské uctívání, podobně jako Kananejci. (5Mo 12:2; 1Kr 14:23; 2Kr 17:9, 10; Iz 65:7; Jer 2:20; 17:1–3; Ez 6:13; 20:28; Oz 4:13) To vysvětluje prorocký popis reakce Izraelitů na výzvu, aby se vrátili k Jehovovi: „Zde jsme! Přišli jsme k tobě, neboť ty, Jehovo, jsi náš Bůh. Pahorky a hlučení na horách opravdu patří falši.“ (Jer 3:22, 23)

Proto tedy Izajáš i Micheáš velmi vhodně předpověděli, že „hora Jehovova domu“ bude pevně založena nad vrcholkem hor a že bude pozvednuta nad pahorky. (Iz 2:2; Mi 4:1) V příkrém protikladu k tomu ti, kdo nejednali podle Jehovovy vůle, budou v době vykonání Božího rozsudku říkat „horám: ‚Přikryjte nás!‘ a pahorkům: ‚Padněte na nás!‘“. (Oz 10:8; Lk 23:30; srovnej Iz 2:19; Zj 6:16, 17.)