Přejít k článku

Přejít na obsah

Paltiel

Paltiel

[Bůh je ten, kdo mi opatřuje únik].

1. Zástupce kmene Isachar v době, kdy byla Zaslíbená země rozdělována na dědičné podíly jednotlivým kmenům; syn Azzanův. (4Mo 34:17, 18, 26)

2. Lajišův syn z Gallimu. Paltimu (Paltielovi) dal Saul za manželku svou dceru Mikal, Davidovu manželku, potom, co ji Davidovi vzal, když ho učinil psancem. (1Sa 25:44) Jakmile se David stal králem, vyžadoval od Abnera a Iš-bošeta, aby mu Mikal vrátili. Paltiela to velmi zarmoutilo, a tak šel stále za ní a plakal, dokud mu Abner nepřikázal, aby se vrátil domů. (2Sa 3:13–16)