Zadní část nohy pod kotníkem. O této části lidského těla se Bible často zmiňuje v obrazném smyslu. Držet nebo zranit někomu patu znamená někoho zpomalit neboli brzdit. Jákob chytil svého bratra Esaua, své dvojče, za patu, když vycházeli z matčina lůna. (1Mo 25:26) Proto byl pojmenován Jákob, což znamená „uchvacující patu; vytlačitel“ a což mělo prorocký význam. (1Mo 27:36; Oz 12:2, 3) Jákob, hlava rodiny, žehnal svému pátému synu Danovi a předpověděl pro něho, že bude jako had, který leží u okraje silnice a uštkne do pat koně, jenž shodí jezdce. (1Mo 49:17; viz heslo ZMIJE ROHATÁ.) Kmen Dan byl „patou“, tedy zadní hlídkou Izraelitů během jejich putování v pustině, a působil škodu nepřátelům Izraele. (4Mo 10:25)

Nevěrný Jeruzalém je v proroctví přirovnán k ženě se špatnou pověstí, která má být potrestána tím, že se s jejími patami bude ‚zacházet násilně‘ — tzn. že bude přinucena chodit v drsném terénu, z čehož ji budou bolet paty; to se stalo, když byl v roce 607 př. n. l. Jeruzalém vzat do vyhnanství v Babylóně. (Jer 13:22)

David obrazně mluvil o svém zrádném společníku Achitofelovi a řekl: „Vyvýšil proti mně patu.“ (Ža 41:9) To se prorocky splnilo na Jidášovi Iškariotském, na kterého Ježíš uplatnil tento text: „Ten, kdo se živil mým chlebem, pozvedl proti mně patu.“ (Jan 13:18) Vyjádření tedy označuje zrádcovský čin, takový, který působí škodu osobě, proti které je pata „vyvýšena“ neboli „pozvednuta“.

První zapsané proroctví, v 1. Mojžíšově 3:15, předpovědělo, že „had“ zhmoždí patu ‚semeni ženy‘. Zhmoždění paty je bolestivé, ale nemá za následek trvalé oslabení. Ježíš, ‚semeno‘ (Ga 3:16), byl usmrcen pozemskými zástupci velkého Hada, Satana Ďábla (Zj 12:9), ale třetího dne byl z tohoto ‚zhmoždění paty‘ uzdraven, když ho jeho Otec Jehova vzkřísil. (Sk 2:22–24; 10:40)