Patros je zpravidla spojován s Egyptem (heb. Mic·raʹjim). (Ez 30:13, 14) Většina znalců spojuje jméno Patros s egyptským výrazem, který znamená „jižní země“ a je zjevně odkazem na Horní Egypt. Horním Egyptem je většinou označována ta část údolí Nilu, která začíná kousek na J od Memfidy a táhne se nahoru (na jih) k Syene (novodobému Asuánu) u prvního nilského kataraktu. Zdá se, že text u Izajáše 11:11, který předpovídá návrat Izraelitů z vyhnanství z ‚Egypta (Micrajimu), Patru a Kuše‘, potvrzuje, že Patros ležel někde v Horním Egyptě, s nímž na J hraničí Kuš (Etiopie). V asyrském nápise krále Esar-chaddona je podobný odkaz na „Egypt (Musur), Paturisi a Núbii [Kusu neboli Kuš]“. (Ancient Near Eastern Texts, J. Pritchard, ed., 1974, s. 290)

Ezekiel 29:14 říká o Egypťanech a o Patru, že je to „země jejich původu“. Tradiční egyptský názor, jak ho popisuje Hérodotos (Dějiny II, 4, 15, 99), to zjevně podporuje. Považuje totiž Horní Egypt — a zejména oblast Théb — za sídlo vlády prvního egyptského království, s králem, kterého Hérodotos nazývá jménem Mén, jež se v egyptských záznamech neobjevuje. Diodóros Sicilský (první století př. n. l.) zapsal podobný názor. (Bibliothéké historiké, I, 45, 1) Egyptská tradice, o níž psali tito řečtí historikové, může být slabou ozvěnou pravdivé historie, jak ji předkládá Bible — historie týkající se Micrajima (jehož jméno se stalo názvem pro Egypt) a jeho potomků včetně Patrusim. (1Mo 10:13, 14)

Poté, co Nebukadnecar zničil Judu, uprchl ostatek Židů do Egypta. Mezi zmiňovanými městy, v nichž žili, jsou Migdol, Tachpanches, Nof (města Dolního Egypta) a ‚země Patros‘. (Jer 44:1) Zde se zapojili do modlářského uctívání, kvůli němuž je Jehova odsoudil a pak je varoval, že Egypt bude dobyt Nebukadnecarem. (Jer 44:15, 26–30) Papyry z pátého století př. n. l. se zmiňují o židovské kolonii, která sídlila až u již. hranice starověkého Egypta, na Elefantině u Syene.