1. Komora, která se rozpálí, aby se tam daly péci nebo opékat pokrmy. Hebrejci a jiné národy měli různé druhy pecí. (VYOBRAZENÍ, sv. 2, s. 952)

Pece, které se dodnes používají na Středním východě, jsou někdy hodně velké a v podstatě to je kulatá jáma v zemi o průměru asi 1 m, přibližně 1,5 až 1,8 m hluboká. V tak velké peci je možné opékat celou ovci tím způsobem, že se ovce zavěsí nad rozpálené kameny nebo žhavé uhlí.

V biblických dobách se používala pec v podobě mísy a pravděpodobně byla podobná peci, jakou v dnešní době používají palestinští rolníci. Velká hliněná mísa se postaví dnem vzhůru na malé kameny, na nichž leží chléb. Na mísu a kolem ní se nakupí žhavé palivo a tak se chléb upeče.

Každá hebrejská rodina pravděpodobně měla přenosnou pec v podobě džbánu, jaká se v Palestině dosud používá. Byl to velký hliněný džbán, vysoký asi 0,9 m, který měl nahoře otvor a směrem ke dnu se rozšiřoval. Uvnitř se topilo dřevem nebo trávou a tím se džbán rozpálil; popel se z něj odstraňoval otvorem udělaným za tímto účelem. Džbán se nahoře uzavřel, a když se dostatečně rozpálil, na jeho vnitřní nebo vnější stěnu se rozložilo těsto. Takto upečený chléb byl velmi tenký.

Archeologové objevili velmi mnoho pecí v podobě jam. Tyto pece byly nepochybně dalším stupněm ve vývoji pece v podobě džbánu. Pece tohoto druhu stály částečně v zemi a částečně nad zemí, byly vytvořeny z hlíny a po celém povrchu omítnuty. Směrem nahoru se zužovaly a palivo hořelo uvnitř. Z pomníků a maleb je vidět, že Egypťané kladli těsto na vnější stěny těchto pecí. Hebrejci možná v těchto pecích topili suchými větvičkami nebo trávou. (Srovnej Mt 6:30.) V takové peci se také dalo opékat maso.

Je zajímavé, že pece, které nyní používají k pečení rolníci v Palestině, se prakticky neliší od pecí, které byly objeveny ve starověkých rozvalinách nebo jsou zobrazeny na asyrských a egyptských reliéfech a malbách. Ve starověké Chaldeji byly pece umístěny na dvorech domů a dnes je možné je vidět v malých pekárnách postavených na dvorku vedle obytných domů, i když také bývají seskupeny v určité části vesnice. Dosud se používají velké veřejně přístupné pece.

V Egyptě mívali Izraelité i Egypťané běžně pece v domácnosti. Proto během druhé rány žáby lezly i do jejich pecí a díží. (2Mo 8:3)

Při obnově městské zdi v Jeruzalémě byla pod vedením Nehemjáše opravována „Věž pekařských pecí“. (Ne 3:11; 12:38) Původ tohoto jména není jistý, ale předpokládá se, že věž tak byla pojmenována proto, že v její blízkosti měli své pece pekaři z povolání.

Obrazné použití. Ve 3. Mojžíšově 26:26 je pec použita ke znázornění nedostatku. Čteme tam: „Až [já, Jehova] vám polámu pruty, na něž  se zavěšují prstencovité chleby, deset žen pak bude péci váš chléb skutečně jen v jedné peci, a budou dávat váš chléb zpět podle váhy; a budete jíst, ale nenasytíte se.“ Za normálních okolností každá žena potřebovala k tomu, co denně pekla, jednu pec. Ve 3. Mojžíšově 26:26 je však poukázáno na dobu, kdy bude k dispozici tak málo jídla, že deseti ženám bude k upečení všeho stačit jedna pec. A v Ozeášovi 7:4–7 jsou cizoložní Izraelité přirovnáváni k pekařově peci zřejmě kvůli tomu, že byli rozpalováni ničemnými touhami.

2. Zařízení určené především (1) k tavbě rud, (2) k roztavení předtím vytavených kovů, aby se daly odlévat, nebo k jejich vyhřátí, aby se daly kovat, a (3) k vypalování hliněných nádob nebo jiných keramických předmětů. V biblických dobách se pece stavěly z cihel nebo z kamene. V místě Tell Qasile na sev. předměstí Tel Avivu a v lokalitě Tell Džemme (Tel Gamma) na J od Gazy byly nalezeny kruhové měděné pece, o nichž se předpokládá, že pocházejí z doby soudců. Tyto pece byly vybaveny velkými větracími komíny z hliněných cihel, kterými se vedl vzduch do ohniště. Hliněné tavicí kelímky naplněné mědí se postavily na kamenné desky, které ležely na žhavém popelu uvnitř pece.

Tři věrní Danielovi hebrejští druhové byli na příkaz krále Nebukadnecara vhozeni do ohnivé pece, protože odmítli poklonit se před zlatou sochou, kterou král dal postavit. (Da 3) Zpráva neuvádí, zda ta pec byla zvlášť postavena k tomuto účelu, nebo zda to byla běžně používaná obyčejná tavicí pec.

Egypt, který Izraelity spoutal tvrdým jhem otroctví, je obrazně přirovnán k železné peci. (5Mo 4:20) Také vylití Božího hněvu na izraelský dům je připodobněno k tavení kovu v peci. (Ez 22:18–22) Další texty, kde je slovo „pec“ použito pro srovnání nebo v přeneseném smyslu, jsou například Přísloví 17:3; 27:21 a Žalm 12:6 („tavicí pec“). (Viz hesla PŘEČIŠŤOVAČ, PŘEČIŠŤOVÁNÍ; VYPALOVACÍ PEC.)