Tímto slovem je v Kralické bibli (i v katolické Bibli české a v některých dalších překladech) někdy přeloženo hebrejské slovo šeʼólʹ a řecké slovo haiʹdes. Slovo „peklo“ je v Kralické bibli 23krát přeloženo ze slova šeʼólʹ a 9krát ze slova haiʹdes. Tento překlad však není důsledný, protože slovo šeʼólʹ je v něm také 36krát přeloženo jako „hrob“, 2krát jako „propast“, 1krát jako „jáma“, 1krát jako „smrt“ a 1krát jako „zem“. Katolická Bible česká (vydání z roku 1921) překládá slovo šeʼólʹ 39krát jako „peklo“, 13krát jako „podsvětí“, 8krát jako „hrob“, 3krát jako „smrt“, 1krát jako „věčnost“, 1krát jako „podzemí“ a 1krát jako „onen svět“.

V Ekumenickém překladu bylo původní hebrejské slovo šeʼólʹ 61krát přeloženo jako „podsvětí“, 3krát jako „hrob“, 1krát jako „hlubiny“ a 1krát jako „říše mrtvých“. Řecké slovo haiʹdes v Křesťanských řeckých písmech je v tomto překladu 4krát přeloženo jako „říše smrti“, 2krát jako „peklo“, 2krát jako „propast“, 1krát jako „hrob“ a 1krát jako „svět mrtvých“ a řecké slovo Geʹen·na je na všech místech přeloženo jako „peklo“ nebo „ohnivé peklo“. V překladu American Standard Version (1901) je hebrejské slovo šeʼólʹ ve všech 65 výskytech transliterováno do angličtiny a toto slovo je transliterováno rovněž ve všech částech Jeruzalémské bible, které byly dodnes přeloženy do češtiny. V Křesťanských řeckých písmech překladu American Standard Version je řecké slovo haiʹdes ve všech 10 výskytech transliterováno, ale slovo Geʹen·na je v tomto překladu na všech místech přeloženo anglickým slovem pro „peklo“, stejně jako je to v mnoha jiných moderních překladech.

O použití slova „peklo“ v překladu původních slov z hebrejštiny a řečtiny je v díle Vine’s Expository Dictionary of Old and New Testament Words (1981, sv. 2, s. 187) řečeno: „HADES . . . Odpovídá ‚Šeolu‘ ve S. Z. [Starém zákoně]. V A.V. [Authorized Version] je toto slovo ve S. Z. [Starém zákoně] i v N. Z. [Novém zákoně] nešťastně přeloženo jako ‚peklo‘.“

V díle Collier’s Encyclopedia (1986, sv. 12, s. 28) je o slově „peklo“ napsáno: „Především ve Starém zákoně nahrazuje hebrejské slovo Šeol a v Septuagintě a v Novém zákoně řecké slovo Hádes. V době Starého zákona šeol prostě znamenal místo, kde přebývají mrtví, a nebylo jím míněno žádné morální rozdělování, a proto slovo ‚peklo‘, jak je chápáno dnes, není šťastný překlad.“

Právě z toho důvodu, jak je slovo „peklo“ chápáno dnes, je pro překlad biblických slov z původního textu opravdu nevyhovující. Podle soudobého Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost slovo „peklo“ například znamená: (1) místo věčných trestů po smrti; (2) místo, zdroj utrpení a (3) trápení; muka. Původní význam hebrejského slova šeʼólʹ a řeckého slova haiʹdes v něm tedy není vůbec obsažen.

Dnešní význam slova „peklo“ vychází z toho, jak je peklo vykresleno v Dantově Božské komedii a v Miltonově Ztraceném ráji, a nemá naprosto nic společného s původní definicí tohoto slova. Představa o „pekle“ jako o místě ohnivých muk však pochází z mnohem dřívější doby než z doby Danteho či Miltona. Dílo Grolier Universal Encyclopedia (1971, sv. 9, s. 205) pod heslem „peklo“ uvádí: „Hindové a buddhisté považují peklo za místo duchovního očištění a konečné obnovy. Podle islámské tradice to je místo věčného trestu.“ Představa o utrpení po smrti patřila k náboženským naukám starověkých pohanských národů v Babylóně a Egyptě. Náboženství Babylóňanů a Asyřanů zobrazovala „podsvětí . . . jako místo hrůz . . . [kterému] vládnou velmi silní a krutí bohové a démoni“. Náboženské texty starověkého Egypta sice neobsahují  učení o tom, že by někdo měl být věčně mučen pálením v ohni, ale popisují „onen svět“ jako místo „ohnivých jam“ pro „zatracené“. (The Religion of Babylonia and Assyria, Morris Jastrow, jr., 1898, s. 581; The Book of the Dead, úvod od E. Wallise Budgeho, 1960, s. 135, 144, 149, 151, 153, 161, 200)

Nauka o „pekelném ohni“ je už mnoho století jednou ze základních nauk křesťanstva, je tedy pochopitelné, proč The Encyclopedia Americana (1956, sv. XIV, s. 81) napsala: „Mnoho zmatku a nedorozumění způsobili první překladatelé Bible tím, že soustavně překládali hebrejské slovo šeol a řecká slova hádes a gehenna slovem peklo. Prostá transliterace těchto slov překladateli revidovaných vydání Bible nepostačila k ujasnění tohoto zmatku a nesprávného pochopení.“ Nicméně taková transliterace a soustavný překlad umožňují tomu, kdo zkoumá Bibli, aby si přesně a s otevřenou myslí porovnal texty, v nichž se objevují původní slova, a aby tak správně porozuměl jejich pravému významu. (Viz hesla GEHENNA; HÁDES; HROB; ŠEOL; TARTAROS.)