Vyvýšenina v sev. části horského pásma Abarim, které leží bezprostředně na V od Mrtvého moře. Přesná poloha není známa. Biblické zmínky jsou v souladu s předpokladem, že Pisga je Ras es-Sijagha, předhoří ležící asi 16 km na V od místa, kde Jordán vtéká do Mrtvého moře. Ras es-Sijagha leží trochu sz. od hory Džebel en-Neba, což je podle tradice hora Nebo (Har Nevo).

Fyzikální rysy těchto dvou vyvýšenin odpovídají stručnému biblickému popisu. Džebel en-Neba je asi o 100 m vyšší než Ras es-Sijagha a dělí je mírná proláklina neboli sedlo. Ras es-Sijagha je sice o něco nižší než sousední vrcholek, je ale blíže Jerichu, a poskytuje tudíž jednak volný výhled na Mrtvé moře, které leží asi o 1 000 m níže, a jednak nádherný pohled na údolí Jordánu, na centrální horské pásmo, kde je Hebron, Betlém a Jeruzalém, a na horu Hermon v dálce, asi 160 km na S.

První zmínka o tomto místě je v souvislosti s tábořišti Izraelitů na cestě do Zaslíbené země. (4Mo 21:20) Pisga ležela v již. části území, které Izraelité získali při porážce Amorejců, jejichž král Sichon nedovolil Izraelitům projít svou zemí. (5Mo 4:46, 49; Joz 12:1–3) Později moabský král Balak vzal Baláma „na pole Cofim, na vrcholek Pisgy“ a Balám se zde marně pokoušel Izraelity proklít. (4Mo 23:14)

Pisga je však nejznámější v souvislosti s rozsáhlým výhledem na Zaslíbenou zemi, který měl krátce před svou smrtí Mojžíš. (5Mo 3:27; 34:1–3) Pisga se později stala částí území kmene Ruben. (5Mo 3:16, 17; Joz 13:15, 20)

Kdykoli se v Bibli objevuje název Pisga, vždy je spojen s výrazy jako „vrchol“, „vrcholek“ nebo „svahy“ Pisgy. Často se proto mluví o hoře Pisga, ačkoli to tak Písmo neuvádí.