Má se za to, že hebrejské slovo ʼaše·rahʹ (mn. č. ʼaše·rimʹ) se vztahuje (1) na posvátný kůl představující Ašeru, kananejskou bohyni plodnosti (Sd 6:25, 26), a (2) na samotnou bohyni Ašeru. (2Kr 13:6, Rbi8, ppč) Avšak zda se jednotlivé biblické pasáže vztahují na modlářský předmět, nebo na bohyni, není možné vždy určit. Mnoho novodobých překladů Bible překládá původní slovo jako „posvátný kůl [nebo ‚sloup‘]“, ale přepisují je, když je zřejmé, že se toto slovo vztahuje na bohyni. (EP, AT, JB-č) Jiné překlady se nesnaží dělat rozdíly a buď hebrejské slovo jednoduše transliterují (He, RS), nebo je důsledně překládají jako „posvátný kůl“. (NS) Ve starších překladech Bible se hebrejské slovo obvykle překládalo jako „háj(e)“. (KB, KJ, Le, ČB) Avšak v takových textech jako 2. Královská 23:6 a 2. Paralipomenon 24:18 (KB), kde se mluví o vyvezení ‚háje‘ z chrámu v Jeruzalémě a o službě „hájům“, je tento překlad nevhodný.

Posvátné kůly. Je zřejmé, že posvátné kůly stály vzpřímeně a byly vyrobeny ze dřeva nebo přinejmenším dřevo obsahovaly, protože Izraelité dostali příkaz, aby posvátné kůly podťali a spálili. (2Mo 34:13; 5Mo 12:3) Mohly to být prosté kůly bez vyřezávání, v některých případech snad dokonce stromy, protože Boží lid dostal pokyn: „Nezasadíš si strom jakéhokoli druhu jako posvátný kůl.“ (5Mo 16:21)

Ani Izrael, ani Juda nebraly na vědomí Boží výslovný zákaz, aby si nestavěli posvátné sloupy a posvátné kůly; umístili je vedle obětních oltářů na „každém vysokém pahorku a pod každým bujným stromem“. Panuje názor, že kůly představovaly ženskou podstatu, zatímco sloupy mužskou. Tyto modlářské předměty, pravděpodobně falické symboly, byly spojeny s hrubě nemravnými sexuálními orgiemi, jak to ukazuje zmínka o chrámových prostitutech, kteří byli v zemi již za vlády Rechoboama. (1Kr 14:22–24; 2Kr 17:10) Jen zřídka panoval takový král jako Ezekjáš (a Josijáš), který „odstranil výšiny a rozbil na kusy posvátné sloupy a podťal posvátný kůl“. (2Kr 18:4; 2Pa 34:7)

Ašera. Texty z Ras Šamry ztotožňují tuto bohyni s manželkou boha Ela, „Stvořitele tvorů“, a označují ji jako „Paní Ašeru z moře“ a „Předkyni bohů“, což z ní dělá také Baalovu matku. Z mimobiblických zdrojů, stejně jako z biblické zprávy samotné, však můžeme pozorovat, že zjevně dochází ke značnému překrývání úloh tří významných bohyň baalismu (Anat, Ašery a Aštoret). I když Baalovu manželku znázorňovala Aštoret, je v této úloze možné vidět i Ašeru.

Záznamy ukazují, že v době soudců odpadlí Izraelité „sloužili Baalům a posvátným kůlům [Ašerim]“. (Sd 3:7, Rbi8, ppč; srovnej 2:13.) Množné číslo ve zmínce o těchto božstvech může znamenat, že každá lokalita měla svého Baala a svou Ašeru. (Sd 6:25) Jezábel, sidonská manželka izraelského krále Achaba, hostila u svého  stolu 450 Baalových proroků a 400 proroků posvátného kůlu neboli Ašery. (1Kr 18:19)

Zvrhlé uctívání Ašery se začalo provozovat i v samotném Jehovově chrámu. Král Manasse tam dokonce umístil vyřezávanou sochu posvátného kůlu, která zjevně představovala bohyni Ašeru. (2Kr 21:7) Manasse byl ukázněn tím, že byl odveden do zajetí v Babylóně. Když se vrátil do Jeruzaléma, ukázal, že měl z tohoto ukáznění užitek a očistil Jehovův dům od modlářských předmětů. Avšak jeho syn Amon se znovu chopil zvrhlého uctívání Baala a Ašery doprovázeného obřadní prostitucí. (2Pa 33:11–13, 15, 21–23) Proto bylo nutné, aby spravedlivý král Josijáš, který byl Amonovým následníkem trůnu, strhl „domy chrámových prostitutů, které byly v Jehovově domě, kde ženy tkaly stanové svatyně pro posvátný kůl“. (2Kr 23:4–7)