[z egyptštiny, zkrácená forma jména Potifera].

Egyptský dvorní úředník a velitel faraónovy tělesné stráže. Nějaký čas to byl Josefův pán a zdá se, že to byl bohatý člověk. (1Mo 37:36; 39:4) Potifar koupil Josefa od cestujících midianských obchodníků, a když zjistil, jak dobrým služebníkem Josef je, svěřil mu celý svůj dům a pole. Tomuto ustanovení Jehova kvůli Josefovi žehnal. (1Mo 37:36; 39:1–6)

Potifarova manželka však nebyla Potifarovi tak věrná jako jeho služebník Josef. Opakovaně se snažila Josefa svést a jednoho dne, když v domě nebyl žádný jiný muž, ho chytila, ale on přesto odmítl a utekl. Když Potifar přišel domů, slyšel od své zklamané manželky jen záplavu obvinění proti Josefovi. Rozzlobený Potifar dal Josefa uvrhnout do žaláře. (1Mo 39:7–20)

Zdá se, že tento žalář byl spojen s Potifarovým domem nebo alespoň spadal pod jeho pravomoc jako „velitele tělesné stráže“. Zpráva totiž uvádí, že faraónův vrchní číšník a vrchní pekař byli uvrženi do téhož žaláře, „do žaláře v domě velitele tělesné stráže“, do ‚žaláře v domě Josefova pána‘. (1Mo 39:1; 40:1–7) Zdá se však nepravděpodobné, že Potifar byl tím ‚vrchním úředníkem věznice‘, který „předal Josefovi do ruky všechny vězně, kteří byli ve věznici“. (1Mo 39:21–23) Tento důstojník byl pravděpodobně Potifarův podřízený.

Potifarův titul „dvorní úředník“ je překladem hebrejského slova sa·risʹ, „eunuch“. To v širším smyslu označovalo správce, dvořana neboli důvěryhodného úředníka trůnu. ‚Dvorní úředník, který měl velení nad válečníky,‘ když v roce 607 př. n. l. padl Jeruzalém, byl bezpochyby vysoký vládní činitel, a ne kastrát. (2Kr 25:19) Potifar byl vojákem, velitelem tělesné stráže, a kromě toho to byl ženatý muž. Tyto skutečnosti ukazují, že nebyl eunuchem v běžnějším smyslu tohoto slova.