PODLE historické biblické zprávy byly před více než 4 350 lety otevřeny nebeské propusti, a potopa zaplavila celou zemi. Bezbožní, násilničtí lidé a také ti, kdo byli tak lhostejní, že odmítli vzít na vědomí Boží varování, byli zničeni. Potopu přežil pouze spravedlivý Noe a jeho rodina, celkem osm lidí, a také omezený počet z každého druhu zvířat. Přežili v ohromné arše, která byla postavena na Boží pokyn. (1Mo 7:1–24)

Skutečnost, že k potopě opravdu došlo, je potvrzena mnoha pisateli Bible. (Iz 54:9; 2Pe 3:5, 6; Heb 11:7) Nejsilnějším důkazem je však svědectví samotného Ježíše Krista, který byl v nebesích očitým svědkem této události. (Srovnej Jana 8:58.) Ježíš jasně řekl: „V Noemových dnech … přišla potopa a všechny je zahubila.“ (Lk 17:26, 27)

Zpráva o potopě je rozhodně více než pouhý příběh. Ježíš Kristus ukázal, že potopa má prorocký význam. Ve svém proroctví o „závěru systému věcí“ Ježíš konkrétně poukázal na „Noemovy dny“. Potopu vyzdvihl jako varovný příklad ještě většího zničení, které přijde během ‚přítomnosti Syna člověka‘. (Mt 24:3, 37–39)