[mnoho; hojný].

1. Město na jz. okraji starověkého království Ammona; tuto část území později dobyli Amorejci. Rabba je jediným ammonitským městem, o kterém se v biblické zprávě mluví, a proto je považována za hlavní město ammonitského království. Ležela asi 37 km na V od Jordánu na přítoku horního Jabboku, a měla tudíž polohu, díky níž mohla mít prospěch z bohaté úrody v této oblasti. Byla také důležitým mezičlánkem na obchodní cestě, která vedla z Damašku do Arábie.

O „Rabbě synů Ammona“ (Rab·bathʹ benéʹ ʽAm·mónʹ) je v Bibli poprvé zmínka jako o místě,  kde se nacházely železné máry bašanského krále Oga. (5Mo 3:11) Když Izraelité přišli do Zaslíbené země, kmen Gad obdržel amorejskou zemi (zdá se, že dříve patřila Ammonovi) „až k Aroeru, který je před Rabbou [snad na SV od ní]“. (Joz 13:25)

Dobyta Davidem. O městě je znovu zmínka v souvislosti s válkou, která vypukla v důsledku toho, že ammonitský král Chanun zneuctil Davidovy posly. (2Sa 10:1–19; 1Pa 19:1–19) Joab a jeho oddíl bojovali proti Syřanům, které si Ammonité najali, zatímco Izraelité pod vedením Abišaie vyšli proti Ammonitům „u vchodu do města“, jímž byla zjevně Rabba. (1Pa 19:9) Když byli Syřané poraženi, Ammonité ustoupili do města. Joab se svou armádou obléhal Rabbu příští rok na jaře. Právě v době této výpravy David v Jeruzalémě zhřešil s Bat-šebou. Král poslal jejího manžela Chetitu Urijáše zpět do bitvy, a ten byl podle Davidova pokynu postaven do přední linie. Když někteří z Ammonitů vyrazili z Rabby, Urijáš se v bitvě dostal tak blízko k městu, že jej zabil lučištník střílející z městské zdi. (2Sa 11:1–25; 1Pa 20:1)

Joabovi se v boji proti Rabbě brzy podařilo dosáhnout toho, že dobyl „město vod“. (2Sa 12:27) Zdá se, že Joab dobyl pouze část města, protože pak o situaci podal zprávu Davidovi, aby král mohl přijít a dokončit dobytí města a tak si připsat zásluhu za vítězství. Vyjádření „město vod“ může poukazovat na část města, která ležela na říčním břehu, a odlišovat ji tak od nějaké jiné části města. Může to také znamenat, že Joab získal kontrolu nad hlavním městským zdrojem vody. (2Sa 12:26–28)

David přišel a dokončil dobytí Rabby, a „kořisti z města, kterou vynesl, bylo velmi mnoho“. (2Sa 12:29–31; 1Pa 20:2–4) Nakonec Ammonité opět získali nezávislost. V devátém století př. n. l. Amos předpověděl soud nad Ammonity a zmínil se zvláště o tom, že Rabba bude spálena. (Am 1:13, 14) Také Jeremjáš a Ezekiel pronesli poselství proti Rabbě. Tato proroctví se zjevně splnila v Nebukadnecarově době, jak je ukázáno pod heslem AMMONITÉ. (Jer 49:2, 3; Ez 21:19–23; 25:5)

Ve třetím století př. n. l. Ptolemaios Filadelfos Rabbu přestavěl a přejmenoval město na Filadelfii. Později byla zahrnuta mezi města Dekapole a je zjevné, že byla silná a docela dobře prosperovala. Nyní zde leží město Ammán s významnými starověkými rozvalinami, jejichž součástí je obrovský amfiteátr. Tyto rozvaliny však pocházejí převážně z římského období.

2. Jedno z měst, která kmen Juda dostal jako územní podíl. Jeho přesná poloha není známa. V knize Jozue 15:60 je uvedeno spolu s městem Kirjat-jearim, které leželo v judské pahorkatině 13 km na ZSZ od Jeruzaléma.

[Vyobrazení na straně 472]

Rozvaliny v Ammánu, místě, kde ležela starověká Rabba Ammonitů a později Filadelfie v Dekapoli