[pravděpodobně „vyvýšená místa Gileadu“].

Strategicky významné město na území kmene Gad, vých. od Jordánu. Pro toto město se používala i zkrácená forma jména Rama. (2Kr 8:28, 29; 2Pa 22:5, 6) Bylo to jedno z levitských měst na vých. straně řeky (1Pa 6:80) a bylo také vybráno jako útočištné město. (5Mo 4:43; Joz 20:8; 21:38) Šalomoun ustanovil v Ramot-gileadu zmocněnce, aby opatřoval králi jídlo z měst v Gileadu a Bašanu. (1Kr 4:7, 13)

Když byl Izrael po rozdělení království napaden Sýrií, Ramot-gilead hrál důležitou úlohu v dějinách Izraelitů, protože nepochybně zaujímal klíčové postavení na území vých. od Jordánu. Ramot-gilead byl kdysi dobyt Syřany. Přestože Ben-hadad II. slíbil Izraelitům, že jim dříve dobytá města vrátí, Ramot-gilead zjevně vrácen nebyl. (1Kr 20:34) Izraelský král Achab se proto s pomocí judského krále Jehošafata pokusil získat město zpátky. Při tomto pokusu, od něhož Mikajáš Achaba odrazoval, Achab přišel o život. (1Kr 22:13–38)

Achabův syn Jehoram společně s judským králem Achazjášem také bojovali se Syřany u Ramot-gileadu. Ve 2. Královské 9:14 je napsáno: „Jehoram předtím držel stráž u Ramot-gileadu . . . kvůli syrskému králi Chazaelovi.“ Je tedy možné, že Jehoram dobyl Ramot-gilead již dříve, a když se v boji proti Chazaelovi k němu přidal Achazjáš, společně město bránili (neútočili na ně). Jehoram byl v boji zraněn a vrátil se do Jezreelu, aby se tam uzdravil. (2Kr 8:25–29; 9:14, 15; 2Pa 22:5–8)

V Ramot-gileadu pomazal Elišův sluha velitele vojsk Jehua za budoucího krále. (2Kr 9:1–14)

Přesná poloha Ramot-gileadu není známa. Jedním z předpokládaných míst, kde město leželo, je Tell Ramith, asi 45 km na JV od již. cípu Galilejského moře. Jméno Tell Ramith mohlo být odvozeno od jména Ramot-gilead. Tento tell leží na kopci, odkud je výhled na pláň, a to odpovídá pravděpodobnému významu jména Ramot (vyvýšená místa; z kořene, jenž znamená „povstat“). Místo mělo výhodnou polohu pro zmocněnce, který měl na starosti Gilead a Bašan. (1Kr 4:13)