1. Blíže neurčené místo na vých. hranici „země Kanaán“. (4Mo 34:2, 10, 11)

2. Město, které leželo na S od Izraele „v zemi Chamat“. (Jer 52:9) Všeobecně se má za to, že Ribla ležela na místě dnešních rozvalin v blízkosti novodobého města Rible na vých. břehu řeky Orontes, asi 60 km na SV od Baalbeku, v údolí mezi pohořími Libanon a Antilibanon. Když faraón Neko kolem roku 629 př. n. l. porazil krále Josijáše, nepochybně se utábořil v Rible. Táhl tehdy na S, aby bojoval proti Babylóňanům, kteří v té době ovládali Asýrii. Josijášovým následníkem byl Jehoachaz, avšak Neko místo něj po třech měsících dosadil Eljakima (Jehojakima). Předtím než Neko vzal Jehoachaza do zajetí v Egyptě, přivedl tohoto krále do Ribly. (2Kr 23:29–34) Ribla měla pro vojenský tábor strategickou polohu. Ovládala s-j. obchodní a vojenskou trasu mezi Egyptem a Eufratem. Voda byla snadno dostupná a potrava a palivo se daly získat z okolních lesů a údolí.

Výhodnou vojenskou polohu Ribly využili později Babylóňané. Je zřejmé, že někdy po začátku obléhání Jeruzaléma v roce 609 př. n. l. si Nebukadnecar postavil v Rible tábor, aby odtud řídil vojenské operace. Tím zaujal postavení, které mu umožňovalo udeřit na Damašek nebo se v případě potřeby rychle vrátit do Babylóna. Když byl v roce 607 př. n. l. zajat Sedekjáš, byl přiveden k Nebukadnecarovi do Ribly, a o něco později tam byli přivedeni i jistí významní muži města. (2Kr 25:1, 5–7, 18–21; Jer 39:5; 52:9–11, 26, 27)

Mnoho učenců soudí, že jméno „Dibla“ u Ezekiela 6:14 by mělo znít „Ribla“, protože se podle nich vztahuje na Riblu na řece Orontes. (Viz heslo DIBLA.)