Rohy zvířat byly v Izraeli používány jako nádoby na olej, cestovní láhve, kalamáře a nádobky na kosmetické přípravky a také jako hudební nebo signální nástroje. (1Sa 16:1, 13; 1Kr 1:39; Ez 9:2; viz heslo KALAMÁŘ TAJEMNÍKA.)

Hudební a signální nástroje. Hebrejské slovo qeʹren je obecné označení zvířecího rohu. (1Mo 22:13) Jednou bylo použito k označení dechového nástroje, a to v Jozuovi 6:5 ve výrazu „beraní roh [heb. qeʹren]“. Tento výraz je uveden souběžně s hebrejským slovem šó·farʹ (roh); tímto slovem je vždy míněn beraní roh použitý jako hudební nástroj. Novodobý šó·farʹ je dutý beraní roh asi 36 cm dlouhý, zahřátím narovnaný, avšak směrem nahoru ke konci ozvučné trouby zakřivený. Má separátní nátrubek, který usnadňuje troubení. Předpokládá se, že šó·farʹ v biblických dobách neměl separátní nátrubek a podle Talmudu nebyl beraní roh narovnaný, ale zůstal zakřivený.

Šó·farʹ se používal především jako signální nástroj. S pomocí tohoto nástroje byla svolávána izraelská vojska, někdy vydával ‚poplašný signál‘ proti městu, na něž se mělo zaútočit, a jeho zvuk řídil válečná tažení. (Sd 3:27; 6:34; 2Sa 2:28; Joe 2:1; Sef 1:16) V případě nepřátelského útoku se na šó·farʹ zatroubil výstražný signál. (Ne 4:18–20) Roh byl signální nástroj, takže zvuk 300 těchto rohů by za normálních okolností oznamoval, že se blíží značně velké vojsko. Když tedy Midianité slyšeli zvuk rohů, na které troubilo všech 300 Gideonových mužů, postihlo je zděšení a „celý tábor se dal do běhu“. (Sd 7:15–22)

Troubením na roh bylo nejen oznamováno každé novoluní, ale také jím byl vyhlašován Jubilejní rok, a zvuk rohu dodával radostnou náladu i jiným událostem. (Ža 81:3; 3Mo 25:8–10; 2Sa 6:15; 2Pa 15:14) Když Jehova předkládal podmínky smlouvy Zákona, jedním z průvodních znaků podívané na hoře Sinaj byl zázračný zvuk rohu. (2Mo 19:16–19; 20:18) Zdá se, že před naším letopočtem byl zaveden zvyk oznamovat začátek a konec Sabatu troubením na šó·farʹ.

S tímto nástrojem zřejmě uměli zacházet Izraelité v jakémkoli postavení. Kněží troubili na rohy, když pochodovali kolem Jericha, a pravděpodobně oni měli také troubením na roh oznamovat Jubileum. (Joz 6:4, 5, 15, 16, 20; 3Mo 25:8–10) Z toho, že na roh troubili Ehud, Gideon a 300 jeho mužů, Joab i strážní, kteří nemuseli být Levité, je možné usoudit, že Izraelité všeobecně tento nástroj dobře znali. (Sd 3:27; 6:34; 7:22; 2Sa 2:28; Ez 33:2–6)

Hebrejský výraz jó·velʹ (beran) je ve 2. Mojžíšově 19:13 použit jako synonymum slova šó·farʹ a je tam přeložen jako ‚beraní roh‘. Slovem qeʹren, které se v aramejštině objevuje v Danielovi 3:5, 7, 10, 15, je označena součást babylónského orchestru. (Viz heslo TRUBKA.)

Rohy oltáře. Rohy oltáře pro kadidlo i obětního oltáře ve svatostánku byly rohovité výstupky, které vyčnívaly ze všech čtyř rohových spojení oltáře. Byly potaženy stejným kovem jako oltář, buď mědí, nebo zlatem. (2Mo 27:2; 37:25, 26) Oltáře v Šalomounově chrámu byly pravděpodobně zhotoveny podle vzoru oltářů ve svatostánku. (1Kr 6:20, 22)

Při slavnostním uvedení kněží do úřadu dal Mojžíš trochu krve z býka oběti za hřích právě na rohy obětního oltáře, aby „očistil oltář od hříchu“. (3Mo 8:14, 15) Na základě Jehovova pokynu měl kněz dávat krev z určitých obětí na rohy jednoho nebo druhého oltáře, podle toho, jaká oběť byla předkládána. (3Mo 4:7, 18, 25, 30, 34; 16:18)

Jehova řekl, že hříchy Judy byly vyryty „na rohy jejich oltářů“ (Jer 17:1), čímž byly tyto oltáře znečištěny a oběti, jež byly na nich předkládány, byly nepřijatelné; a v Amosovi 3:14 Jehova vyjadřuje svůj záměr znesvětit oltáře v Betelu používané k uctívání telete tím, že jejich rohy budou odříznuty.

Výrok ve 2. Mojžíšově 21:14 může znamenat, že za vraždu musel být popraven i kněz, nebo že člověk, který někoho úmyslně zabil, nebyl chráněn ani tím, že se pevně držel rohů oltáře. (Srovnej 1Kr 2:28–34.)

 Také oltáře, které ve vidění viděli Ezekiel a Jan, měly rohy. (Ez 43:15; Zj 9:13, 14)

Obrazné použití. Zvířecí roh (heb. qeʹren; řec. keʹras) je hrozná zbraň a v Bibli, zejména v Hebrejských písmech, je dost často používán v obrazném smyslu. Spravedliví i ničemní vládci, dokonce celé vládnoucí dynastie, byli symbolizováni rohy a jejich dobyvačná tažení byla přirovnávána k trkání rohů. (5Mo 33:17; Da 7:24; 8:2–10, 20–24; Ze 1:18–21; Lk 1:69–71; Zj 13:1, 11; 17:3, 12; viz heslo ZVÍŘATA [SYMBOLICKÝ VÝZNAM].)

Když Jehova při jedné příležitosti ujišťoval svůj lid o dosažení vítězství, řekl, že ‚roh sionské dcery promění v železo‘. (Mi 4:13) Zatímco Jehova vyvýšil roh svého lidu nebo se postaral o to, aby byl vyvýšen, ničemníci jsou naproti tomu varováni, aby vyzývavě nevyvyšovali svůj roh, protože rohy ničemných budou zutínány. (1Sa 2:10; Ža 75:4, 5, 10; 89:17; Am 6:12–14) Když se Job cítil naprosto opuštěn, svůj pocit vyjádřil smutnými slovy: „Svůj roh jsem zastrčil přímo do prachu.“ (Job 16:15)

Slovem „roh“ je také možné označit něco, co má tvar rohu. „Slonovinovými rohy“ v Ezekielovi 27:15 jsou pravděpodobně míněny sloní kly. V Izajášovi 5:1 je v hebrejštině použit obrat „roh, syn oleje [neboli ‚tučnosti‘]“, který nepochybně znamená ‚úrodný svah‘, a slovo „roh“ je použito ke znázornění stoupajícího svahu kopce. (Rbi8, ppč)