OLIVOVNÍK, mandloň, kapara, palma datlová — to je jen několik z přibližně jednoho sta rostlin a stromů, o kterých je zmínka v Písmu. Vědět něco o rostlinách, o nichž se píše v Bibli, je užitečné; osvětluje se nám tím význam určitých biblických prohlášení.

Jako příklad si vezměme olivovník — jednu z nejcennějších rostlin v biblických dobách (viz obrázek vpravo). Tento krásný strom, často různě zkroucený a sukovitý, je velmi odolný a často žije několik století. V Písmu je o něm zmínka poměrně záhy. Po potopě se k Noemovi do archy vrátila holubice „a pohleďme, v jejím zobáku byl čerstvě utržený olivový list“. Na základě toho Noe poznal, že vody potopy opadly. (1Mo 8:11)

Biblický žalmista poukázal na určité vlastnosti olivovníku, když těm, kdo se bojí Jehovy, slíbil: „Tví synové budou jako odnože olivovníků všude kolem tvého stolu.“ (Ža 128:1–3) Větévky, tedy řízky neboli odnože odříznuté ze vzrostlého olivovníku se často používají k tomu, aby se z nich vypěstoval nový strom. Letité olivovníky navíc vypouštějí výhonky z kořenů, a tak si samy prodlužují život. Synové obklopují svého otce jako ony výhonky a svým dílem přispívají ke štěstí rodiny.

Olivovníky patří k vždyzeleným stromům a byly zvláště oceňované pro olej, který se z nich získával. Olivový olej byl základní složkou potravy Izraelitů a měl široké použití jako kosmetický přípravek a jako palivo. Byl také důležitým obchodním artiklem. Olivovým olejem se potíraly podlitiny a jiná zranění, aby se zmírnila a utišila bolest. (Lk 10:33, 34) Když se jím potírala hlava, olivový olej také chladil a osvěžoval. Starší muži křesťanského sboru jsou proto vybízeni, aby se modlili nad duchovně nemocným člověkem a obrazně ho ‚potírali olejem v Jehovově jménu‘, tedy používali Boží slovo, aby takového člověka uklidnili, usměrnili a utěšili. (Jk 5:13–15)