Roztržka, hádka či svár s jiným člověkem na základě nepřátelství. Jedno hebrejské sloveso, které znamená „pustit se do rozepře“, se také překládá jako „pobouřit, popudit“ a „roznítit se, vzrušit se“. K příčinám rozepře, o nichž se zmiňuje Bible, patří nenávist (Př 10:12), vztek (Př 15:18; 29:22), intriky (Př 16:28), posměch (Př 22:10), silné pití (Př 23:29, 30), pomlouvání (Př 26:20), vyzývavost nebo pýcha a také nesprávné učení (Př 28:25; 1Ti 6:4). Rozepře narušuje pokoj a štěstí. Její nepříjemné a odpuzující účinky jsou opakovaně zdůrazňovány v knize Přísloví. (Př 19:13; 21:9, 19; 25:24; 27:15) Sváry mezi lidmi, kteří kdysi spolu měli bratrský vztah, mohou pro ně být téměř nepřekonatelnou překážkou ke smíření. „Bratr, proti němuž byl spáchán přestupek, je víc než silné městečko; a jsou sváry, které jsou jako závora u obytné věže.“ (Př 18:19)

Rozepře neboli svár patří ke skutkům těla, které Jehova nanávidí (Ga 5:19, 20; srovnej Př 6:19; Ří 1:28, 29, 32; Jk 3:14–16), a proto rozhodně nepatří do křesťanského sboru. (Ří 13:13; 1Ko 3:3; 2Ko 12:20; Fil 2:3; Tit 3:9) Jedním z požadavků stanovených pro křesťanského dozorce je to, že nesmí být útočný. (1Ti 3:1, 3) Ti, kdo neustále mají mezi sebou svár nebo rozepři, tedy obdrží nepříznivý rozsudek. (Ří 2:6, 8)

V prvním století n. l. musel apoštol Pavel zápolit s lidmi, kteří byli svárliví. Někteří oznamovali dobrou zprávu ze svárlivosti pravděpodobně proto, aby se sami proslavili a aby podkopali Pavlovu autoritu a Pavlův vliv. Pavel se tím však nenechal připravit o radost, protože viděl, že Kristus je veřejně oznamován. (Fil 1:15–18)