Ryby a další vodní živočichy stvořil Bůh v pátém stvořitelském dni. (1Mo 1:20–23) I když ryby až do potopy nebyly určeny k jídlu, člověk měl mít tyto tvory již od počátku v podřízenosti. (1Mo 1:28; 9:2, 3) Místo aby nad zvířaty uplatňovali správnou nadvládu, stali se někteří lidé „tupými“ ve svém uvažování a začali uctívat stvoření. (Ří 1:20–23) Například babylónský bůh vod Ea byl vyobrazen jako muž, který měl zčásti rybí tělo; syrská Atargatis byla bohyní ryb; a v Egyptě se na některé druhy ryb pohlíželo jako na posvátné, a byly dokonce mumifikovány. Takové uctívání ryb Izraelitům Boží zákon samozřejmě zakazoval. (5Mo 4:15–18)

Bylo nanejvýš vhodné, když Ježíš Kristus, „Syn člověka“ (Mt 17:22), jenž měl mít v podřízenosti dokonce i ryby, projevil při dvou příležitostech svou moc tím, že sítě svých apoštolů naplnil zázračným úlovkem ryb. (Ža 8:4–8; Heb 2:5–9; Lk 5:4–7; Jan 21:6) Také když měl Ježíš zaplatit chrámovou daň, projevil svou nadvládu nad rybami, když Petrovi nařídil: „Jdi k moři, hoď udici a vezmi první rybu, která se vynoří, a když jí otevřeš ústa, najdeš minci stater. Vezmi ji a dej jim ji za mne a za sebe.“ (Mt 17:24–27)

Ryby jako potrava. Ryby jsou velmi výživnou a lehce stravitelnou potravou a zjevně byly důležitou součástí jídelníčku Egypťanů stejně jako zotročených Hebrejců, protože smíšený zástup a izraelští synové toužili v pustině po rybách, které byli zvyklí jíst v Egyptě. (4Mo 11:5) Egyptské hospodářství proto utrpělo těžkou ztrátu, když ryby v řece Nil pomřely následkem toho, že Jehova změnil egyptské vody v krev. (2Mo 7:20, 21)

Ryby byly pro Izraelity důležitou složkou potravy i potom, co se usadili v Zaslíbené zemi. Jedna z jeruzalémských bran se nazývala „Rybná brána“, což naznačuje, že se v ní nebo v její blízkosti nacházel obchod s rybami. (2Pa 33:14) V pozdějších dobách se Nehemjáš zmínil o tom, že Tyřané prodávali v Jeruzalémě ryby dokonce o Sabatu. (Ne 13:16)

Ryby se obvykle buď upravovaly pečením na roštu, nebo se solily a sušily, a často se jedly spolu s chlebem. Ryby, kterými Ježíš zázračně nasytil 5 000 a později 4 000 mužů kromě žen a dětí, byly pravděpodobně sušené a solené. (Mt 14:17–21; 15:34–38) Po svém vzkříšení Ježíš jedl pečené ryby, aby svým učedníkům dokázal, že není duch, a při jiné příležitosti připravil ke snídani chléb a ryby, jež byly upečeny na ohni založeném pomocí dřevěného uhlí. (Lk 24:36–43; Jan 21:9–12)

Ryby v Izraeli. Ve vnitrozemských vodách Palestiny s výjimkou Mrtvého moře se ryby vyskytují v hojném množství. Mezi druhy ryb, se kterými se zde můžeme setkat, patří cejn, kapr, okoun a neobvyklé ryby, které přechovávají své mladé v ústech, například sapín Chromis simonis. Samec tohoto druhu bere snůšku asi 200 jiker do svých úst a mláďata zde zůstávají několik týdnů po svém vylíhnutí.

Některé druhy ryb žijí dokonce ve slaných pramenech v blízkosti Mrtvého moře, avšak když se dostanou do vod moře samotného, brzy umírají. Příčina se připisuje vysokému obsahu chloridu hořečnatého v jeho vodách. Zvláště v období záplav strhne rychlý proud Jordánu do Mrtvého moře mnoho ryb, kde se otupělé ryby stanou potravou pro dravé ptáky, nebo jejich mrtvá těla moře vyvrhne na břeh, kde je sežerou mrchožraví ptáci. V ostrém protikladu k tomu viděl prorok Ezekiel ve vidění proud vody, který vycházel z Jehovova chrámu a vody Mrtvého moře uzdravil, čímž umožnil rozmach vzkvétajícího rybářství. (Ez 47:1, 8–10)

Čisté a nečisté. Ačkoli moudrost krále Šalomouna zahrnovala oblast přírodovědy včetně poznání o rybách (1Kr 4:33), Písmo se o nějakém konkrétním druhu ryb nezmiňuje ani jednou. Zákon však rozlišoval mezi čistými a nečistými vodními živočichy. Jako potrava byli z obřadního hlediska čistí pouze ti vodní živočichové, kteří měli ploutve a šupiny. Tím byli vyloučeni takoví tvorové, jako jsou sumci, úhoři,  mihule, rejnoci, žraloci a korýši, z nichž mnozí se živí odpadem a rozkládajícími se látkami a často jsou nakaženi baktériemi, které způsobují tyfus nebo paratyfus. (3Mo 11:9–12) Izraelští rybáři proto museli oddělit znamenité ryby od těch, které nebyly vhodné k jídlu. Tuto myšlenku vyzdvihl Ježíš Kristus ve svém podobenství o vlečné síti. (Mt 13:47, 48)

Ryba, která spolkla Jonáše. Navzdory tomu, že sám Boží Syn potvrdil pravdivost zprávy o tom, že Jonáše spolkla ‚obrovská ryba‘, je tato událost často citována s úmyslem zpochybnit spolehlivost biblického záznamu. (Mt 12:40) Měli bychom však pamatovat na to, že Bible prostě říká, že „Jehova ustanovil, aby Jonáše spolkla velká ryba“, přičemž druh ryby není uveden. (Jon 1:17) Mořští tvorové, kteří jsou schopni spolknout člověka, rozhodně existují. K takovým tvorům patří žralok bílý neboli lidožravý a vorvaň. (Viz Walkerovo dílo Mammals of the World, revidoval R. Nowak a J. Paradiso, 1983, sv. II, s. 901; Australian Zoological Handbook, The Fishes of Australia, G. P. Whitley, Sydney, 1940, 1.část — The Sharks, s. 125.)

Obrazné použití. V Písmu jsou lidé někdy připodobněni k rybám. Shromažďovatel přirovnal lidi k rybám, protože jsou „lapáni do léčky v neblahém čase“ podobně jako ryby do sítě. (Ka 9:12) Ježíš Kristus ustanovil své následovníky za rybáře lidí; spravedlivé lidi připodobnil ke znamenitým rybám a ničemné k nevhodným rybám, které jsou odhozeny. (Mr 1:17; Mt 13:47–50; viz heslo LOV A RYBOLOV.)