Když byl Pavel asi v roce 55 n. l. v Efezu, napsal Korinťanům: „A vzhledem ke sbírce, která je pro svaté, učiňte i vy tak, právě jak jsem nařídil galatským sborům.“ (1Ko 16:1, 2) Řecké slovo lo·giʹa („sbírka“) se používalo přinejmenším od 3. století př. n. l. V Bibli se vyskytuje pouze v těchto dvou verších.

V Matoušovi 17:24, kde je napsáno „muži, kteří vybírali daň dvě drachmy“, je však použito jiné slovo (lam·baʹno), které nese myšlenku „přijímání“. (Srovnej Int.) Podobně výraz „vybírat desátky“ v Hebrejcům 7:5, který je odvozen od jiného slova (a·po·de·ka·toʹo), se naprosto liší od slova lo·giʹa.

Z Pavlovy volby slov je však vidět, že se pravděpodobně jednalo o peněžní sbírku, a ne o sbírku jídla nebo šatstva, a zřejmě to byla zvláštní sbírka, o níž Korinťané již věděli. Pavel dal pokyny pouze k tomu, jakým způsobem by se sbírka měla provádět. Každý měl dobrovolně dát něco stranou soukromě ve „svém domě“ podle toho, „jak se mu daří“, stejně jako se to dělalo v ‚galatských sborech‘. (1Ko 16:1, 2)

Pavel sice v této záležitosti, jež se týkala několika sborů, něco „nařídil“, ale ne ve smyslu  despotických, donucovacích příkazů; pouze celou tuto záležitost řídil a dohlížel na ni. (1Ko 16:1) Pavel a jiní bratři tento záměr pečlivě naplánovali. Pavel se staral nejen o uspokojování duchovních potřeb sborů, ale vždy měl na mysli i to, co v hmotném ohledu potřebují chudí křesťané, a zdá se, že tato sbírka byla určena zejména pro judské křesťany, kteří v té době prožívali soužení. (Ga 2:10) Jindy Pavel, když se zmiňoval o této sbírce, používal například výrazy ‚příspěvek pro chudé ze svatých v Jeruzalémě‘ (Ří 15:26), ‚služba, která je pro svaté‘ (2Ko 9:1), „váš štědrý, dříve slíbený dar“, ‚tato veřejná služba‘ (2Ko 9:5, 12) a „dary z milosrdenství“. (Sk 24:17). Takový láskyplný zájem o to, co spolukřesťané potřebují, byl jedním z poznávacích znaků křesťanství v prvním století. (Jan 13:35; viz heslo PŘÍSPĚVEK.)