Zdá se, že hebrejské slovo nes označuje nepohyblivou tyč nebo kůl umístěné na vyvýšeném místě; používá se jak v doslovném, tak v obrazném smyslu. Neznamená to tedy signál, který byl dáván na znamení, jako například „kouřový signál“ (Sd 20:38, 40) nebo „ohňový signál“ (Jer 6:1), pro něž se používala jiná hebrejská slova. Taková tyč mohla naopak sloužit jako bod, k němuž se mohli shromáždit lidé či vojska. (Iz 5:26; 13:2; 18:3; 30:17; 31:9; Jer 4:6, 21; 50:2; 51:12, 27; srovnej Ža 60:4, Rbi8, ppč.) Například když si Izraelité jednou stěžovali na mannu a nedostatek vody, Jehova je potrestal tím, že mezi ně poslal jedovaté hady. Potom, co projevili pokání, Jehova Mojžíšovi nařídil, aby vytvořil hada a umístil ho na  signální tyč (nes). „Mojžíš ihned udělal měděného hada a umístil jej na signální tyč; a opravdu se stalo, že uštkl-li had muže, a ten se upřeně zahleděl na měděného hada, potom zůstal naživu.“ (4Mo 21:5–9) Tato signální tyč zjevně stála na určitém — nepochybně vyvýšeném — místě, aby ji Izraelité, kteří byli uštknuti hady, viděli.

Podobně Jeruzalém, jehož obnova byla předpověděna, se v roce 537 př. n. l. stal signálem, který podnítil židovský ostatek, aby opustil země, do nichž byl rozprášen, a vrátil se do opuštěného Jeruzaléma obnovit chrám. (Iz 11:11, 12; srovnej Iz 49:22; 62:10, 11.) Toto proroctví však neplatilo jen na šesté století. Izajáš 11:10 zní: „A v ten den se stane, že to bude Jišaiův kořen, jenž bude stát jako signál pro národy.“ Apoštol Pavel tato slova uplatnil na Krista Ježíše — toho, který bude vládnout národům. (Ří 15:8, 12) Také Ježíš o sobě mluvil jako o ‚kořenu Davida‘, syna Jišaie. (Zj 22:16) Signálem je tedy Kristus Ježíš jako vládnoucí Král, který stojí na nebeské hoře Sion. (Srovnej Heb 12:22; Zj 14:1.)