1. Předtím než měl Izrael lidské krále, Jehova vzbuzoval svému lidu muže, kteří byli známí jako soudci a měli Jehovův lid osvobozovat. (Sd 2:16) Mojžíš byl prostředníkem smlouvy Zákona a vůdcem, kterého ustanovil Bůh a který soudil Izrael 40 let. Období, které je obvykle považováno za dobu soudců, začalo někdy po smrti Jozua prvním soudcem Otnielem a trvalo až do proroka Samuela. Samuel se obvykle k soudcům nepočítá. Doba soudců tedy trvala asi 300 let. (Sd 2:16; Sk 13:20)

Soudci byli vybíráni z různých izraelských kmenů a do svých postavení dosazováni Jehovou. Mezi Jozuem a Samuelem působilo těchto 12 soudců (nepočítaje Deboru):

Soudce

Kmen

Otniel

Juda

Ehud

Benjamín

Šamgar

(?)

Barak

Naftali (?)

Gideon

Manasse

Tola

Isachar

Jair

Manasse

Jefta

Manasse

Ibcan

Zebulon (?)

Elon

Zebulon

Abdon

Efrajim

Samson

Dan

U každého soudce není možné přesně určit, v jakém území a v jaké době vykonával svou pravomoc. Někteří možná soudili současně v různých částech Izraele, a mezitím probíhala období útlaku. (Viz MAPU, sv. 1, s. 743; hesla SOUD; SOUDNÝ DEN; také izraelské soudce pod jednotlivými jmény.)

2. Osoby odpovědné za rozhodnutí v právních případech. Výrazem „hodné pozornosti soudců“, který je v Jobovi 31:11, 28 použit ve významu přídavného jména, je popsáno provinění vyžadující soud. An American Translation tedy v těchto verších uvádí „odporný hřích“ (v. 11) a „odporný zločin“ (v. 28), místo „provinění [hodné pozornosti] soudců“. Podle Bognera tyto verše zní „zločin, . . . vina hodná odsouzení“ (v. 11) a „vina hodná odsouzení“ (v. 28). „Provinění“, o které se jedná ve verši 11, je cizoložství (v. 9, 10); tento vážný přestupek možná v Jobově době posuzovali starší muži v městské bráně. (Srovnej Joba 29:7.) Ve verši 28 je však slovem „provinění“ míněno hmotařství a tajné modlářství (v. 24–27), nepravosti mysli a srdce, které není možné potvrdit ústy svědků. Žádní lidští soudci by v tomto případě nemohli posoudit vinu. Job si však zřejmě uvědomoval, že takové nepravosti může soudit Bůh a že jsou natolik vážné, aby je oprávněně odsoudil.