Hebrejské slovo qeʹrev se používá k popisu ‚vnitřních částí‘, ‚nitra‘ nebo ‚střev‘ lidí i zvířat. (2Mo 12:9; 29:13; Ža 5:9) Označuje to, co je „uvnitř“, a často se používá jako předložka s významem „v; uprostřed“. (1Mo 25:22; 5Mo 17:20)

Jiný výraz, který označuje vnitřní orgány, je hebrejské slovo me·ʽehʹ. Ve všech případech se v Bibli vyskytuje v množném čísle (me·ʽimʹ), a ve 2. Samuelově 20:10 a 2. Paralipomenon 21:15, 18, 19 se používá ve smyslu „střeva“. Toto slovo může označovat ‚nitro‘ nějakého tvora, například ve zprávě o velké rybě, která spolkla Jonáše. Tam se vyskytuje dvakrát a je uvedeno jako paralela k ‚břichu‘ velké ryby. (Jon 1:17; 2:1, 2) Tento hebrejský výraz se může také vztahovat na rozmnožovací ústrojí  člověka. (1Mo 15:4; Rut 1:11) Kvůli zřejmé spojitosti mezi emocemi a vnitřními orgány se střeva neboli útroby považovaly za sídlo nejniternějších emocí. (Srovnej Iz 63:15; Jer 4:19; 31:20.)

Doslovná potrava se do těla vstřebává střevy. Tato skutečnost byla metaforicky použita ke znázornění duševního nebo duchovního zažívání, když bylo Ezekielovi ve vidění řečeno, aby snědl svitek a naplnil si jím střeva (heb. me·ʽimʹ). Ezekiel měl získat duchovní sílu rozjímáním o slovech zapsaných ve svitku a tím, že si tato slova měl uložit do své mysli. Tímto způsobem byl duchovně sycen a byl vybaven poselstvím, které měl kázat. (Ez 3:1–6; srovnej Zj 10:8–10.)

V Křesťanských řeckých písmech je slovo splagʹchna, které doslova znamená „střeva“, jedenkrát použito k označení doslovných střev. (Sk 1:18) V ostatních případech se metaforicky používá k označení „něžné náklonnosti“ a „něžného soucitu“. (2Ko 6:12; Fil 1:8; 2:1; Kol 3:12; 1Ja 3:17)