Zdroj světla; lampa; nebeské těleso, z něhož na Zemi dopadá světlo.

Zpráva v 1. Mojžíšově uvádí, že během čtvrtého stvořitelského „dne“ Bůh způsobil, aby ‚v nebeském prostoru nastala‘ světelná tělesa. (1Mo 1:14, 19) To neznamená, že tehdy vzniklo samo světlo (heb. ʼór); o něm je totiž řečeno, že existovalo již dříve. (1Mo 1:3) Ani se tím netvrdí, že v té době byly slunce, měsíc a hvězdy stvořeny. Úvodní verš Bible říká: „Na počátku Bůh stvořil nebesa a zemi.“ (1Mo 1:1) Nebesa a nebeská tělesa včetně slunce tedy existovala neurčenou dobu před událostmi a procesy, o nichž je řečeno, že nastaly během šesti stvořitelských období popsaných v následujících verších 1. kapitoly 1. Mojžíšovy.

Stojí za pozornost, že zatímco 1. Mojžíšova 1:1 říká, že Bůh na počátku „stvořil“ (heb. ba·raʼʹ) nebesa a zemi, verše 16 a 17 uvádějí, že během čtvrtého stvořitelského „dne“ „Bůh přistoupil k tomu, aby udělal [heb. tvar slova ʽa·sahʹ] dvě velká světelná tělesa, větší světelné těleso, aby panovalo nade dnem, a menší světelné těleso, aby panovalo nad nocí, a také hvězdy. Bůh je tedy dal do nebeského prostoru, aby svítila na zemi.“ Hebrejské slovo ʽa·sahʹ, často překládané jako „dělat“, může znamenat prostě ustanovit (2Sa 7:11), poskytnout (5Mo 15:1), tvarovat (Jer 18:4) nebo připravit (1Mo 21:8).

Zpráva tedy říká, čím se již existující slunce, měsíc a hvězdy nyní staly vzhledem k planetě Zemi. První den „světlo“ (heb. ʼór) patrně postupně pronikalo vrstvami mraků, které stále obalovaly zemi, a kdyby byl na zemi nějaký pozorovatel, byl by to světlo viděl. (1Mo 1:3) Čtvrtého „dne“ se situace změnila. Tvrzení, že „Bůh je . . . dal do nebeského prostoru“ ten den, vyjadřuje tu skutečnost, že Bůh způsobil, že zdroje světla (heb. ma·ʼórʹ), totiž slunce, měsíc a hvězdy, začaly být v prostoru viditelné. Měly ‚oddělovat den od noci‘ a „sloužit jako znamení a k určování období a dnů a roků“. Tato světelná tělesa jsou znamením Boží existence a vznešenosti, ale také svými pohyby umožňují člověku přesně určit přírodní období, dny a roky. (1Mo 1:14–18; Ža 74:16; 148:3)

Totéž hebrejské slovo (ma·ʼórʹ) je použito na osvětlovací zařízení svatostánku, které jako zdroj světla využívalo hořící olej. (2Mo 25:6; 27:20; 35:8, 14, 28; 3Mo 24:2; 4Mo 4:9) V Příslovích 15:30 je toto slovo použito obrazně ve  výrazu „jas očí“. Egypt byl prorocky varován, že nebude mít žádné světlo, protože Jehova zatmí a přikryje oblaky „všechna svítící [ʼór] světelná tělesa [tvar slova ma·ʼórʹ] v nebesích“. (Ez 32:2, 7, 8)