Žena, která není v otroctví. Tento termín je použit, když se mluví o Abrahamově manželce Sáře a o ‚Jeruzalému nahoře‘. Od doby, kdy Jehova Bůh osvobodil Izraelity z egyptského područí a dal jim na hoře Sinaj Zákon, až do roku 33 n. l., kdy byla smlouva Zákona ukončena, Jehova jednal s izraelským národem jako s vedlejší manželkou. (Jer 3:14; 31:31, 32) Zákon však nedával Izraeli postavení svobodné ženy, protože Izraelitům ukazoval, že jsou v poddanství hříchu, a tedy otroky. Bylo proto vhodné, že Pavel přirovnal zotročený Jeruzalém své doby ke služce Hagar, Abrahamově konkubíně, a jeruzalémské „děti“ neboli obyvatele k Hagařinu synu Išmaelovi. Naproti tomu Boží původní manželka, Jeruzalém nahoře, byla vždy podobně jako Sára svobodnou ženou stejně jako její děti. K tomu, aby se někdo mohl stát svobodným dítětem Jeruzaléma nahoře, aby mohl získat ‚jeho svobodu‘, je nutné být osvobozen Božím Synem z područí hříchu. (Ga 4:22–5:1 a ppč k 5:1 v Rbi8; Jan 8:34–36)