V Markovi 7:26 je tímto slovem označena Neizraelitka z krajů Tyru a Sidonu. Výraz Syroféničanka je složen ze dvou slov, „Syřanka“ a „Féničanka“. Fénicie totiž patřila do římské provincie Sýrie, a z této skutečnosti pravděpodobně vyplývá to, jak vzniklo slovo Syroféničanka. Žena, jež je takto nazvána, je také označena slovem Cha·na·naiʹa (doslova Kananejka; v NS přeloženo „Féničanka“), protože dávní obyvatelé Fénicie pocházeli z Kanaánu a po nějaké době se slovo „Kanaán“ stalo označením hlavně pro Fénicii. (Mt 15:22, Rbi8, ppč) To, že byla popsána jako „Řekyně“, pravděpodobně znamená, že měla řecký původ. (Mr 7:26)

Nedlouho po Pasachu roku 32 n. l. tato Syroféničanka oslovila Ježíše Krista a opakovaně ho žádala, aby vyhnal démona z její dcery. Ježíš ji nejprve odmítl: „Není správné brát chléb dětem a házet ho psíkům.“ Pro Židy byli psi nečistými zvířaty. Ježíš všal přirovnal Nežidy ke psíkům, kteří mohli být v domě, a ne k divokým pouličním psům, a tak toto přirovnání zmírnil. To, co Ježíš řekl, však ženu vyzkoušelo. Pokorně uznala: „Ano, Pane, ale psíci přece jedí z drobtů, které padají ze stolu jejich pánů.“ V jejích slovech se zračila veliká víra, a její dcera proto byla uzdravena. (Mt 15:21–28; Mr 7:24–30)