[z kořene, jenž znamená „vléci“].

Řecké jméno dvou zálivů ležících v obrovském výběžku moře na S Afriky. Západní záliv (mezi Tunisem a Tripolisem [Tarábulem]) se nazýval Syrtis Minor (nyní Gabeský záliv) a východní nesl název Syrtis Major (dnes záliv Velká Syrta). Starověcí námořníci se obávali obou zálivů pro jejich zrádné písečné lavice, které se vlivem přílivu a odlivu neustále posouvaly. Strabón, zeměpisec z prvního století n. l., napsal o plavidlech, která uvízla na mělčině: „Lodě jen výjimečně vyvázly nepoškozené.“ (Geógrafika, 17, III, 20)

Když apoštola Pavla dopravovali do Říma jako vězně, lodi, na níž cestoval, se v oblasti na J od Kréty zmocnila vichřice od SV. Posádka se tedy obávala, že loď najede na mělčinu na „Syrtě“ — evidentně na tekuté písky či písečné lavice Velké Syrty. (Sk 27:14–17)