Bicí nástroj používaný již od dob patriarchů. Hebrejské slovo tof se překládá také slovy „buben“ a „bubínek“. (1Mo 31:27, KB, EP) Všechna tato slova v zásadě znamenají tentýž hudební nástroj — ruční bubínek, který se skládá z dřevěného nebo kovového rámu o průměru asi 25 cm; rám je z jedné nebo z obou stran potažený zvířecí kůží neboli pergamenem. Vzhledem k tomu, že se tento nástroj používal při slavnostních příležitostech, některé druhy tamburíny možná měly po stranách upevněny kousky kovu, nebo dokonce rolničky, a na tyto nástroje se mohlo hrát jako na dnešní tamburínu. Jiné druhy se pravděpodobně více podobaly tamtamu a tlouklo se do nich oběma rukama.

O tamburíně sice není žádná zmínka ve spojitosti s uctíváním v chrámu, ale muži i ženy ji používali ke chvále Jehovy a hráli na ni i při jiných radostných příležitostech, například na slavnostech a na svatebních hostinách. (1Sa 10:5; 2Sa 6:5; Ža 150:4; Iz 5:12) Zejména ženy se hrou na tamburínu doprovázely při zpěvu a tanci. (2Mo 15:20; Sd 11:34; 1Sa 18:6) Tamburína je také spojována s radostí, kterou měl Izrael zažít v době své budoucí obnovy. (Jer 31:4)