Řecké slovo ba·sa·niʹzo (a podobné výrazy) se v Křesťanských řeckých písmech vyskytuje více než 20krát. Toto slovo v podstatě znamená „zkoušet prubířským kamenem [baʹsa·nos]“ a v širším smyslu „vyšetřovat či vyslýchat s použitím mučení“. Lexikografové upozorňují, že v Křesťanských řeckých písmech je toto slovo použito ve významu ‚týrat krutými bolestmi; obtěžovat, tísnit‘. (Mt 8:29; Lk 8:28; Zj 12:2)

V Bibli je slovo ba·sa·niʹzo použito na mnoha místech. Například sluha postižený ochrnutím byl „strašně trýzněn“ (NS) neboli měl „velké bolesti“ (So). (Mt 8:6; srovnej 4:24.) Také Lot ‚trýznil svou duši‘ (NS, ČB-Hč, Ži) neboli ‚mučil svou duši‘ (KMS) kvůli nezákonným skutkům obyvatel Sodomy. (2Pe 2:8) Toto slovo je použito dokonce v souvislosti s obtížnou plavbou člunu. (Mt 14:24; Mr 6:48)

Řecké podstatné jméno ba·sa·ni·stesʹ, které se objevuje v Matoušovi 18:34, je v některých překladech přeloženo jako ‚žalářníci‘ (NS; srovnej Mt 18:30) a v jiných jako „mučitelé“. (ČB-Hč, Pa, Sý) Mučení se někdy používalo ve věznicích k získání informací (srovnej Sk 22:24, 29, odkud vyplývá, že se to tak dělalo, i když tam není použito slovo ba·sa·niʹzo), a tak slovo ba·sa·ni·stesʹ začalo být používáno k označení žalářníků. O použití tohoto slova v Matoušovi 18:34 je v díle The International Standard Bible Encyclopaedia uvedeno: „Věznění samo o sobě bývalo pravděpodobně považováno za ‚mučení‘ (čímž nepochybně bylo), a tak ‚mučitelé‘ nemusí znamenat nic víc než žalářníci.“ (J. Orr, ed., 1960, sv. V, s. 2999) Ve Zjevení 20:10 je zmínka o těch, kdo budou „trýzněni dnem i nocí po celou věčnost“, a z toho tedy nepochybně vyplývá, že tyto osoby budou ve stavu omezení. To, že se o stavu omezení dá mluvit jako o „trýzni“, je patrné z paralelních zpráv v Matoušovi 8:29 a v Lukášovi 8:31. (Viz heslo OHNIVÉ JEZERO.)

 Někteří komentátoři se odvolávají na biblické texty, v nichž je použito slovo „trýzeň“, aby tak podpořili nauku o věčném trápení v ohni. Jak však již bylo uvedeno, existuje biblický důvod k přesvědčení, že Zjevení 20:10 má jiný význam. Ze 14. verše vyplývá, že ‚ohnivé jezero‘, v němž dochází k této trýzni, ve skutečnosti znamená „druhou smrt“. A přestože Ježíš mluvil o jistém boháči, který „byl v trýzních“ (Lk 16:23, 28), nepopisoval opravdový zážitek skutečného člověka, ale vyprávěl určité podobenství, jak je to vysvětleno pod heslem LAZAR (č. 2). Ve Zjevení je řada dalších textů, kde slovo „trýzeň“ má zcela jasně obrazný neboli symbolický význam, jak je to patrné z kontextu. (Zj 9:5; 11:10; 18:7, 10)