Jedna nebo druhá strana obličeje od čelisti nahoru až k oku; hebrejské slovo pro „tvář“ je lechiʹ a řecké si·a·gonʹ. Jestliže se v Bibli mluví o tom, že někdo někoho udeřil do tváře, většinou se nejedná o tělesné ublížení, ale spíše jde o pokárání, pohanu nebo urážku. Jehovův prorok Mikajáš byl tedy udeřen do tváře kvůli tomu, že izraelskému králi Achabovi prorokoval špatné následky jeho ničemného jednání. (1Kr 22:24; 2Pa 18:23) Joba udeřili pohanou do tváří ti, kdo jím opovrhovali a posmívali se mu v době zkoušky, kterou mu připravil Satan. (Job 16:10)

Proroci Izajáš a Micheáš předpovídali o Mesiášovi, že ho lidé budou bít do tváře a že mu budou z tváří vytrhávat vous, a to všechno znamenalo, že jeho nepřátelé na něj budou kupit pohanu. (Iz 50:6; Mi 5:1) Tyto předpovědi se splnily na Ježíši Kristu, když ho bili nejprve Židé při procesu před Sanhedrinem a pak římští vojáci těsně před tím, než byl usmrcen na mučednickém kůlu. (Mt 26:67, 68; Jan 18:22, 23; 19:3) Ježíš jim to však neoplácel ani jim neodpovídal ostrými, hněvivými slovy.

Ježíš dal svým učedníkům radu: „Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko a zub za zub.‘ Ale já vám říkám: Neodporujte tomu, kdo je ničemný; ale ať ti dá políček na pravou tvář kdokoli, obrať k němu i druhou.“ (Mt 5:38, 39) Ježíš těmito slovy nenabádal k pacifismu ani nikomu neupíral právo na sebeobranu před ublížením na těle, ale učil, že není nutné, aby křesťan oplácel ránu ranou neboli splácel stejnou mincí, a tedy se mstil. Ježíš křesťanům vštěpoval zásadu, aby se vyhýbali hádkám, a to tak, že nikomu nebudou oplácet stejnou mincí čili že nebudou jednat stejně. Políček na tvář nemá způsobit tělesné zranění, ale má urazit nebo vyprovokovat k potyčce. Ježíš neřekl, že křesťan, když ho někdo udeří do obličeje, by měl vstát a nastavit mu k ráně i druhou stranu obličeje. Ježíš řekl jen to, že pokud by se někdo pokoušel křesťana vyprovokovat ke rvačce nebo k hádce tím, že by mu dal políček nebo by ho popichoval urážlivými slovy, bylo by nesprávné, kdyby mu to křesťan oplácel. To je v souladu s výroky apoštolů, kteří tuto zásadu znovu zdůraznili. (Ří 12:17–21; 1Pe 3:9)