LIDÉ, kteří studují Bibli, se zajímají o archeologii. Proč? To, co archeologové objevili, totiž v mnoha případech přispělo k tomu, abychom lépe porozuměli životu v biblických dobách a také původním jazykům, v nichž bylo Písmo napsáno.

Archeologické nálezy někdy dokonce umlčely ty, kdo kritizovali přesnost určitých událostí nebo výroků zaznamenaných v Bibli. Existoval například babylónský král jménem Belšacar a asyrský král jménem Sargon? Až do minulého století byla tato jména známa pouze z biblické zprávy. (Iz 20:1; Da 5:1) Když byl v 19. století objeven Sargonův palác v Chorsabádu a dnes dobře známá Nabonidova kronika, potvrdilo se tím, že oba tito vladaři jsou historickými postavami.

To neznamená, že důkaz o spolehlivosti Bible závisí na archeologických objevech. Hebrejský archeolog Yohanan Aharoni uvedl: „Pokud jde o historický nebo historicko-zeměpisný výklad, opouští archeolog oblast exaktních věd a musí se spoléhat na odhady a hypotézy, má-li si vytvořit nějaký souhrnný historický obraz.“ Když tedy archeologové vyhodnocují své nálezy, někdy se dostávají do rozporu s Biblí.

Mělo by to vrhnout stín pochybností na spolehlivost Bible? Vůbec ne. Víra, která je závislá pouze na výkladech archeologických nálezů, je ve skutečnosti chatrná. Důkaz, že Bible je inspirovaná Bohem, je v Bibli samotné, a nikoli v archeologii.