Hebrejský výraz Šir ham·ma·ʽalóthʹ, který tvoří nadpis 15 žalmů (Ža 120–134), je překládán různě jako „Píseň stupňů“ (ČB, KB), „Poutní píseň“ (EP, He, Ža 120–134), „Píseň stupňová“ (ČB-Hč; Rbi8, ppč k Ža 120:nadp.) a „Píseň výstupů [nebo pro výstupy]“ (NS). Čtyři z těchto žalmů jsou připisovány Davidovi a jeden Šalomounovi. O přesném významu nadpisu se diskutuje.

Židovská tradice (Mišna, Midot 2:5) kdysi tvrdila, že těchto 15 písní zpívali Levité, když v jeruzalémském chrámu stoupali po 15 schodech z Nádvoří žen na Nádvoří Izraele, ale obecně již tento názor dnes není přijímán. Někteří znalci se domnívají, že označení žalmů se týká jejich povznášejícího obsahu, i když není žádný důvod pro to, aby byly vyvyšovány nad jiné inspirované žalmy. Podle většiny komentátorů je nadpis odvozen od toho, že se tyto žalmy používaly, když izraelští ctitelé cestovali neboli stoupali do vznešeného města Jeruzalém ležícího vysoko v Judských horách, aby se zde radostně účastnili tří velkých každoročních svátků. (5Mo 12:5–7; 16:16; Ža 42:4; Iz 30:29) Slovo ma·ʽalahʹ je podobným způsobem použito u Ezry 7:9, kde se mluví o „vyjití“ Izraelitů z vyhnanství v Babylóně do Jeruzaléma. Tomuto názoru dobře odpovídají výroky v Žalmu 122:1–4, zatímco obsah ostatních žalmů z této skupiny je mnohem různorodější, takže tato otázka zůstává nezodpovězena.