Přejít k článku

Přejít na obsah

Vada

Vada

Tělesný nebo mravní nedostatek, nedokonalost; nezdravost; „cokoli špatného“. (5Mo 17:1)

Hebrejský výraz pro tělesný nebo mravní „nedostatek“ je mum. (3Mo 21:17; Job 31:7) Řecké slovo moʹmos znamená „kaz“ a příbuzné slovo aʹmo·mos znamená „bez vady“. (2Pe 2:13; Ef 1:4) Oba výrazy jsou spojeny s kořenem mo·maʹo·mai, který znamená „vyčítat“. (2Ko 6:3; 8:20)

Na rozdíl od Jehovy, jehož ‚činnost je dokonalá‘ [„je bez úhony“, He], jednal Izrael tak, že Bůh řekl: „Jednali zhoubně ze své strany; nejsou jeho dětmi, je to jejich vlastní vada.“ (5Mo 32:4, 5)

Jestliže tedy před Bohem dokonalosti sloužil levitský kněz, nesměl tento muž mít žádnou tělesnou vadu, například nesměl být slepý nebo chromý, nesměl mít roztržený nos nebo příliš dlouhou ruku, nesměl být hrbatý ani vyhublý, nesměl mít žádnou oční ani kožní nemoc, nesměl mít zlomenou ruku ani nohu ani porušená varlata. (3Mo 21:18–20) Izraelský velekněz, který neměl žádnou takovou vadu, dobře znázorňoval nejvyššího Velekněze Ježíše Krista, který je „bezelstný, neposkvrněný“. (Heb 7:26)

Mojžíšský Zákon vyžadoval, aby na obětních zvířatech nebyla žádná vada. (2Mo 12:5; 3Mo 4:3, 28; 5Mo 15:21) Totéž platilo o obětech ve spojitosti s předobrazným chrámem, který ve vidění spatřil Ezekiel. (Ez 43:22, 23) Podobně Kristus, ‚bezvadný a neposkvrněný beránek‘, „se . . . obětoval bez vady Bohu“. (1Pe 1:19; Heb 9:14)

K lidem, o jejichž tělesném vzhledu bylo řečeno, že nemají „žádnou vadu“, patřil Absalom, Šulamitka a někteří izraelští synové v Babylóně. (2Sa 14:25; Pís 4:7; Da 1:4) Všichni, kdo byli pod Zákonem, byli povzbuzováni k tomu, aby navzájem na sebe dávali pozor a jeden druhého chránili, aby si nezpůsobili žádnou vadu. „V případě, že by muž způsobil svému společníkovi vadu, potom právě to, co udělal on, by se mělo udělat jemu. Zlomeninu za zlomeninu, oko za oko, zub za zub; vada téhož druhu, kterou snad tomu člověku způsobil, by se měla způsobit jemu.“ (3Mo 24:19, 20) Apoštol projevil starost o to, aby byl křesťanský sbor v duchovním smyslu uchován bez vady. (Ef 1:4; 5:27; Kol 1:22; viz také Judu 24.)