Vazy
Silné pruhy tkáně, jimiž jsou spojeny kosti nebo na nichž jsou zavěšeny orgány. Různé překlady Bible překládají řecké slovo syn·deʹsmon (tvar slova synʹde·smos) v Kolosanům 2:19 jako „vazy“ (NS), ‚šlachy‘ (EP; Pe), „svazy“ (KB; Pa; Sý; Ži), ‚spoje‘ (KMS) nebo ‚vazivo‘ (Col). Synʹde·smos znamená „to, co spojuje dohromady; svazek jednoty; připevnění“ a je použito v souvisloti se šlachami a vazy. (A Greek-English Lexicon, H. G. Liddell a R. Scott, revidoval H. Jones, Oxford, 1968, s. 1701.) Stejné řecké slovo se objevuje ve výrazech „pouto nespravedlnosti“ (Sk 8:23), ‚sjednocující svazek pokoje‘ (Ef 4:3) a ‚dokonalé pouto jednoty‘ (Kol 3:14).
Pavel varoval před ‚zdánlivou pokorou‘ toho, kdo pouze předstírá, že je křesťan, a řekl: „Nedrží [se] pevně hlavy, toho, z něhož celé tělo, zaopatřené a harmonicky spojené prostřednictvím svých kloubů a vazů [syn·deʹsmon], roste dále růstem, který dává Bůh.“ (Kol 2:18, 19) Sbor pomazaných křesťanů je zde přirovnán k tělu, které má hlavu. Vzájemná závislost členů je vidět z poznámky o ‚harmonickém spojení prostřednictvím kloubů a vazů‘, kde Pavel obrazně používá „vazy“ v souvislosti s Kristovým duchovním tělem, jehož hlavou je Ježíš. Jako hlava Ježíš dodává údům těla to, co potřebují, prostřednictvím „kloubů a vazů“ — prostředků a uspořádání, jimiž je zajišťována duchovní výživa, ale i komunikace a koordinace. (Srovnej 1Ko 12:12–30; Jana 15:4–10.) V doslovném lidském těle má každý úd nějaký úkol při přijímání a přivádění výživy k ostatním údům těla, což vede k tomu, že tělo dobře pracuje a roste. Podobné je to i v případě Kristova těla, sboru.