Síť, která byla tažena po dně, aby se do ní nachytaly ryby. (Ez 26:5, 14; 47:10) Ve starověkém Egyptě se vlečné sítě vyráběly ze lněných provazů; v dolní části měly olověná závaží a nahoře dřevěné plováky. Vlečné sítě, které používali Izraelité, byly asi podobné.

Způsob, jak se ryby chytaly do vlečných sítí ve starověku, se pravděpodobně velmi podobal způsobu, který se na Středním východě používal i v době méně vzdálené. Vlečná síť se spustila z člunů tak, aby obklopila hejno ryb,  a dlouhá lana připevněná k protilehlým koncům sítě byla vytažena na břeh; tam za každé lano několik mužů postupně táhlo síť v podobě půlkruhu na břeh. (Mt 13:47, 48) Jinou metodou bylo táhnout síť společně ve stále se zmenšujícím kruhu. Potom se rybáři ponořili do vody a vtáhli část zatíženého konce pod zbytek sítě, čímž se vytvořila kapsa. Pak byla síť vtažena do jednoho nebo více člunů. (Lk 5:6, 7) Někdy byla síť nejdříve přitažena do mělčí vody a tam byla vyprázdněna. (Srovnej Jana 21:8, 11.)

O vlečné síti se v Písmu mluví obrazně ve spojitosti se shromažďováním předpokládaných členů ‚nebeského království‘. (Mt 13:47, 48) Používá se také ke znázornění srdce nemravné ženy (Ka 7:26) a rovněž ke znázornění plánů, které mají sloužit k tomu, aby byli jiní lidé chyceni do léčky. (Mi 7:2) Také vojenské dobyvatelské tažení je přirovnáno k lovení ryb vlečnou sítí. (Hab 1:15–17)