Někteří pohané měli ve zvyku označovat své otroky svým vlastnickým znamením, které mělo různé tvary a bylo vypalováno nebo vpisováno otrokům na tělo. Jehova předpověděl, že domýšlivé judské ženy se stanou otrokyněmi cizích dobyvatelů a dostanou „vypálené znamení [heb. ki] místo krásy“. (Iz 3:24)

Ctitelé model někdy mívali na těle znázorněné jméno, symbol nebo obraz své modly, aby dali najevo, že jsou tomuto bohu oddáni. Mojžíšský Zákon zakazoval úmyslné mrzačení těla. (3Mo 19:28) Jediné znamení, které pod Zákonem mohl dostat otrok, bylo to, že otrokovi, který dobrovolně požádal, aby mohl zůstat otrokem svého pána „na neurčitý čas“, bylo probodnuto ucho. (5Mo 15:16, 17)

Pavel napsal Galaťanům: „Na svém těle nosím vypálená znamení [řec. stigʹma·ta] Ježíšova otroka.“ (Ga 6:17) Pavel byl kvůli své křesťanské službě mnohokrát tělesně týrán a v některých případech mu po tom bezpochyby zůstaly jizvy, což bylo svědectvím, že se právem prohlašuje za věrného otroka, který patří Ježíši Kristu. (2Ko 11:23–27) Je možné, že právě to byla ta znamení, o nichž se zmínil. Tento výrok se však také mohl vztahovat na jeho křesťanský život, v němž Pavel projevoval ovoce ducha a vykonával práci v podobě křesťanské služby. (Viz heslo OZNAČENÍ.)