Základní význam hebrejského příčestí, které se překládá jako „zmocněnec“ (nic·cavʹ), je někdo „postavený“, „dosazený“, aby plnil určitou povinnost. (1Sa 22:9; 2Mo 7:15; Rut 2:5) Za vlády krále Šalomouna (1037–998 př. n. l.) bylo do vysokých úředních postavení jmenováno 12 zmocněnců. Každý z nich zodpovídal jeden měsíc v roce za dodávání potravin a dalších zásob pro královskou domácnost a v této službě se pravidelně střídali. (1Kr 4:7)

Místo obvyklých daní na podporu vlády se odevzdávaly potraviny z toho, co se v zemi urodilo. Zmocněnci tudíž dohlíželi na výnos, žeň, skladování a doručování měsíčních kontingentů, které dosahovaly značné váhy. (1Kr 4:22, 23) V územích, které jim byly přiděleny, zmocněnci nejen dohlíželi na dodávky, ale možná také sloužili jako správci občanských záležitostí.

Tento systém byl spravedlivý, protože oblasti, zdá se, nebyly vymezeny podle pevných kmenových hranic, ale podle populace a výnosu země. Devět těchto administrativních oblastí leželo na Z od Jordánu; další tři na V.  Vzhledem k tomu, že v seznamu nejsou tyto oblasti uvedeny podle polohy, jsou možná zařazeny podle pořadí měsíce, v němž příslušný zmocněnec odevzdával své dodávky.

Masoretský text uvádí jmenovitě pouze sedm zmocněnců; ostatních pět je uvedeno pouze jako „syn“ toho a toho. (1Kr 4:8–19) Frenclova Biblí Česká (AS; AT; Dy; Ro; RS) prostě před jméno otce dává předponu „Ben“ (která znamená „syn“) jako „Benhur“, „Bendekar“, „Benhesed“, „Benabinadab“ a „Bengaber“. Proto, aby všechno probíhalo hladce a nedocházelo k žádným nedostatkům, bylo těchto 12 zmocněnců pod dohledem jednoho z Šalomounových předních knížat, ‚Azarjáše, syna Natanova‘. (1Kr 4:5)

„Knížecí zmocněnci“ sloužili také jako přední dělníci a dozorci nad pracovníky, kteří byli za Šalomounovy vlády zapojeni do stavební činnosti. Zdá se, že zpráva, která je v První Královské, se od zprávy ve Druhé Paralipomenon liší pouze ve způsobu třídění těchto zmocněnců, protože první zpráva uvádí počet 3 300 a 550, což je celkem 3 850 (1Kr 5:16; 9:23), a ve druhé zprávě je počet 3 600 a 250, což je také 3 850. (2Pa 2:18; 8:10) Učenci (Ewald, Keil, Michaelis) se domnívají, že kniha Paralipomenon rozlišuje mezi 3 600 neizraelskými a 250 izraelskými zmocněnci, zatímco kniha Královská rozlišuje mezi 3 300 podřízenými předními dělníky a 550 předními zmocněnci včetně 300 Neizraelitů.

V Edomu, který byl za vlády judského krále Jehošafata (936–asi 911 př. n. l.) pod judskou nadvládou, ‚byl králem zmocněnec‘. (1Kr 22:47) To znamená, že byl jmenován místokrál.

Výraz ‚zastupující vládci‘ (heb. segha.nim’, vždy mn. č.) se v Bibli objevuje 17krát, jako například u Ezry 9:2, Nehemjáše 2:16, Izajáše 41:25, Jeremjáše 51:23 a Ezekiela 23:6. Znamená závislé vládce nebo nižší úředníky a odlišuje je od urozených lidí, knížat a místodržitelů. Někteří překladatelé to překládají různě jako „představenstvo“, ‚zemští správci‘, ‚mocnáři‘ a „představení“. (EP, KB, ČB-Hč)