To, co se nosí pro zkrášlení a ozdobu, co dodává lesk a způsobí, že buď člověk sám, anebo to, co reprezentuje, je příjemné a přitažlivé. Účel zdobení mohl být dobrý nebo podvodný. Hebrejské slovo pro „zdobení“ je hadha·rahʹ a zjevně pochází z kořene ha·dharʹ, které znamená „čest“. (1Pa 16:29; Ná 5:12) Slovo „zdobení“ v 1. Petra 3:3 je přeloženo z řeckého slova koʹsmos, které je na jiných místech překládáno jako „svět“. Příbuzné sloveso ko·smeʹo je přeloženo jako „zdobit“. (Tit 2:10)

Rozumnou míru tělesného zdobení Písmo neodsuzuje a velmi doporučuje duchovní zdobení. Sám Jehova je popisován jako ten, kdo je oděn světlem a obklopen nádherou. (Ža 104:1, 2; Ez 1:1, 4–28; Zj 4:2, 3) Své stvoření bohatě vyzdobil barvami, různorodostí a majestátní velkolepostí. (Lk 12:27, 28; Ža 139:14; 1Ko 15:41)

V biblických dobách se ženich a nevěsta zdobili na svatební hostinu. Když se nevěsta připravovala, aby předstoupila před ženicha, ustrojila se do nejkrásnějšího oblečení, jaké měla, a vzala si své nejlepší ozdobné věci. (Ža 45:13, 14; Iz 61:10) Když Jehova mluví o Jeruzalému obrazně, popisuje jej jako dívku, kterou ustrojil do krásného, drahého oblečení se šperky, ale tato dívka svou krásu a ozdobení nevěrně zneužila jako prostitutka. (Ez 16:10–19) Jehovův prorok Ozeáš odsoudil Izrael za to, že se zdobí pro špatný účel — proto, aby přilákal vášnivé milence a aby se věnoval falešnému uctívání. (Oz 2:13) Skrze své proroky Jehova předpověděl obnovu Izraele po vyjití z vyhnanství v Babylóně a to, že Izrael se opět ozdobí, aby vyjádřil svou radost a jásání. (Iz 52:1; Jer 31:4)

Královně ze Šeby se líbil nádherně ozdobený jeruzalémský chrám a Šalomounovy vládní budovy. (1Kr kap. 6, 7, 10) Chrám, který přestavěl Herodes, byl majestátní budovou ozdobenou znamenitými kameny a zasvěcenými věcmi. Ježíš však ukázal, že toto hmotné ozdobení nebude nic platné, až na Jeruzalém za jeho nevěrnost přijde Boží rozsudek. (Lk 21:5, 6)

Přísloví ukazují, že jedním měřítkem úspěchu krále je to, když se pod jeho vládou rozhodne žít velké množství lidí a když se z jeho vlády radují. Je to královým ozdobením, které ho doporučuje jako vládce a dodává mu lesku. (Př 14:28) Jehova je takovým vládcem prostřednictvím  svého mesiášského Království. (Ža 22:27–31; Fil 2:10, 11)

Rady křesťanům vzhledem k osobnímu zdobení. Ježíš a jeho apoštolové stále varovali, aby lidé nevkládali důvěru v hmotné věci a aby hmotné zdobení nepoužívali k vyvolání falešného vnějšího dojmu. Apoštol Pavel řekl, že křesťanky by se měly ‚zdobit dobře upravenými šaty se skromností a zdravou myslí, ne módním splétáním vlasů a zlatem nebo perlami nebo velmi drahým oděním‘. (1Ti 2:9) V době apoštolů měly ženy tehdejšího světa, který byl ovládnut řeckou kulturou, ve zvyku zabývat se složitými účesy a jiným zdobením. Velmi vhodná byla tudíž Petrova rada ženám v křesťanském sboru, aby nekladly důraz na ‚vnější splétání vlasů a navlékání zlatých ozdob ani na nošení svrchních oděvů‘, ale aby jejich zdobením byl jako u věrných žen v minulosti „utajený člověk srdce v neporušitelném šatu tichého a mírného ducha“. (1Pe 3:3–5)

Apoštol Pavel poukazuje na to, že křesťan znamenitými skutky nezkaženosti v učení, vážností, zdravou řečí a správným chováním v každé oblasti svého života může zdobit učení našeho Boha a způsobit, aby bylo přitažlivé pro další lidi. (Tit 2:10) Tímto duchovním způsobem se křesťanský sbor, Kristova nevěsta, nakonec objeví v plné kráse před svým manželem, Ježíšem Kristem. Podobně je tato nevěsta popsána ve Zjevení 21:2, kde je o ní řečeno, že je ‚připravená jako nevěsta ozdobená pro svého manžela‘. Její duchovní krása je v přímém rozporu se zdobením Velkého Babylóna, o němž je řečeno, že je ozdoben hmotnými věcmi, které dostal za svou prostituci. (Zj 18:16; viz hesla DRAHOKAMY A VZÁCNÉ KAMENY; KOSMETIKA; OZDOBY; ŠATY.)