Ten, kdo ková a odlévá kovy nebo do nich ryje či s nimi jiným způsobem pracuje. (Iz 41:7) Prvním ‚kovářem všech druhů měděných a železných nástrojů‘, o kterém je v dějinách písemný záznam, byl Tubal-kajin. (1Mo 4:22) Starověcí zpracovatelé kovů vyráběli různé nástroje, předměty do domácnosti, zbraně, zbroj, hudební nástroje, ozdoby a sošky. Kromě vytváření nových věcí prováděli také opravy. (2Pa 24:12) Mnozí byli odborníky v práci s takovými kovy jako zlato (Ne 3:8, 31, 32), stříbro (Sd 17:4; Sk 19:24) nebo měď (2Ti 4:14). Někdy vytvářeli spolky neboli cechy. (Ne 3:31; Sk 19:24–28) Jejich řemeslo vyžadovalo uměleckou zručnost.

Izraelité znali zpracovávání kovů možná ještě před tím, než přišli do Egypta, anebo se s tímto řemeslem mohli seznámit až tam. V době svého exodu byli schopni vyrobit lité  tele a měděného hada. (2Mo 32:4; 4Mo 21:9) Avšak ještě působivější je, že byli schopni vyrobit různé kovové předměty pro službu ve svatostánku. Becalelovi a jeho pomocníkům pomáhal při zpracovávání kovů Jehova svým svatým duchem. (2Mo 31:2, 3; 35:30–35)

Když byli Izraelité později utlačováni Filištíny, nebylo jim dovoleno, aby měli své vlastní zpracovatele kovů. Toto opatření jim znemožňovalo vyrábět zbraně. (1Sa 13:19–22) Nebukadnecar při svém prvním vpádu do Jeruzaléma nepochybně z podobných důvodů odvedl zpracovatele kovů a další řemeslníky jako zajatce. (2Kr 24:14, 16; Jer 24:1; 29:1, 2)