„Babylón padl!“
Sedmnáctá kapitola
„Babylón padl!“
1, 2. (a) Co je souhrnným námětem Bible, ale jaký důležitý vedlejší námět obsahuje kniha Izajáš? (b) Jak je v Bibli rozvinuta myšlenka pádu Babylónu?
BIBLI je možné přirovnat k vynikající hudební skladbě, jež má jeden dominantní námět a různé vedlejší náměty, které celé skladbě dodávají charakteristický ráz. Hlavním námětem Bible je ospravedlnění Jehovovy svrchovanosti prostřednictvím vlády mesiášského Království. V Bibli jsou však ještě jiné důležité náměty, které se v ní opakují. Jedním z nich je pád Babylónu.
2 Tento námět je poprvé uveden u Izajáše, ve 13. a 14. kapitole. Znovu se objevuje ve 21. kapitole a potom ještě v kapitolách 44 a 45. O století později rozvádí stejný námět Jeremjáš, a kniha Zjevení ho pak pozoruhodným způsobem uzavírá. (Jeremjáš 51:60–64; Zjevení 18:1–19:4) Každý opravdový badatel Bible by se o tento důležitý doplňující námět Božího slova měl zajímat. Pomocí v tom může být 21. kapitola Izajáše, protože obsahuje úžasné podrobnosti o prorokovaném pádu této významné světové velmoci. Později uvidíme, že 21. kapitola Izajáše zdůrazňuje další důležitý biblický námět — námět, který nám dnes pomáhá zkoumat svou křesťanskou ostražitost.
„Tvrdé vidění“
3. Proč je Babylón označen jako ‚mořská pustina‘ a co toto označení ukazuje vzhledem k budoucnosti Babylónu?
3 Dvacátá první kapitola Izajáše začíná ve zlověstném tónu: „Prohlášení proti mořské pustině: Jako vichry na jihu při postupu vpřed to přichází z pustiny, z bázeň vzbuzující země.“ (Izajáš 21:1) Babylón leží na Eufratu a jeho východní část se rozkládá na území mezi dvěma velkými řekami, Eufratem a Tigridem. Od moře je Babylón poněkud vzdálen. Proč je tedy nazván ‚mořskou pustinou‘? Je to proto, že v kraji, kde ležel Babylón, bývaly každý rok záplavy, které vytvářely rozlehlé, bažinaté ‚moře‘. Babylóňané však měli tuto vodní pustinu pod kontrolou, protože vybudovali složitý systém hrází, stavidel a kanálů. Tyto vody důmyslně využívali jako součást městského obranného systému. Ale žádná lidská díla neochrání Babylón před Božím rozsudkem. Pustinou Babylón byl a pustinou se znovu stane. Čeká ho pohroma. Ta se podobá prudkým bouřím, jaké se na Izrael někdy ženou směrem od děsivé pustiny na jihu. (Srovnej Zecharjáše 9:14.)
4. Jak jsou do vidění ‚Velkého Babylónu‘ v knize Zjevení zahrnuty ‚vody‘ a ‚pustina‘ a co tyto ‚vody‘ znamenají?
4 Jak jsme se dozvěděli ve 14. kapitole této knihy, má starověký Babylón svůj novodobý protějšek, kterým je „Velký Babylón“, světová říše falešného náboženství. O Velkém Babylónu se ve Zjevení mluví také v souvislosti s ‚pustinou‘ a ‚vodami‘. Apoštol Jan je odnesen do pustiny, aby mu byl ukázán Velký Babylón. Dozvídá se, že Velký Babylón „sedí na mnohých vodách“, které představují „lidi a zástupy a národy a jazyky“. (Zjevení 17:1–3, 5, 15) Falešné náboženství přežívá díky podpoře širokých mas, ale tyto „vody“ ho v závěru stejně neochrání. Podobně jako jeho starověký protějšek, i Velký Babylón bude nakonec liduprázdný, zapomenutý a zpustošený.
5. Jak si Babylón získává pověst toho, kdo jedná „zrádně“, a pověst „plenitele“?
5 V Izajášově době Babylón ještě není převládající světovou velmocí, ale Jehova už předpovídá, že až pro to nadejde čas, Babylón svou moc zneužije. Izajáš dále říká: „Bylo mi pověděno tvrdé vidění: Zrádně jednající jedná zrádně a plenitel plení.“ (Izajáš 21:2a) Babylón skutečně vyplení národy, které dobude a ke kterým patří i Juda, a bude s nimi jednat zrádně. Babylóňané vyplení Jeruzalém, vydrancují chrám, a obyvatele města odvedou jako zajatce do Babylónu. Tam tito bezmocní zajatci zakusí zrádné zacházení, budou terčem posměchu kvůli své víře a nebudou mít žádnou naději na návrat do své vlasti. (2. Paralipomenon 36:17–21; Žalm 137:1–4)
6. (a) Jaké vzdychání Jehova ukončí? (b) Které národy mají podle proroctví zaútočit na Babylón a jak se to splňuje?
6 Ano, Babylón si toto „tvrdé vidění“, které pro něj bude znamenat obtížné časy, rozhodně zaslouží. Izajáš pokračuje: „Vystup, Elame! Obléhej, Médie! Způsobil jsem, že přestalo všechno vzdychání kvůli němu.“ (Izajáš 21:2b) Těm, které tato zrádná říše utlačovala, se dostane úlevy. Jejich vzdychání nakonec přece jen skončí. (Žalm 79:11, 12) Co tuto úlevu přinese? Izajáš jmenuje dva národy, které zaútočí na Babylón: Elam a Médii. O dvě století později, v roce 539 př. n. l., Kýros Perský povede proti Babylónu spojená vojska Peršanů a Médů. Pokud jde o Elam, přinejmenším část této země patří perským panovníkům ještě před rokem 539 př. n. l. * K perským vojskům tedy patří i Elamité.
7. Jak na Izajáše působí vidění a co to znamená?
7 Povšimněme si Izajášova popisu toho, jak na něho vidění zapůsobilo: „Proto se mé boky naplnily krutými bolestmi. Popadly mě křeče jako křeče ženy, která rodí. Jsem rozladěný, takže neslyším; rozrušil jsem se, takže nevidím. Mé srdce zbloudilo; zděsilo mě třesení. Soumrak, který mě poutal, se mi stal chvěním.“ (Izajáš 21:3, 4) Zdá se, že prorok využívá čas soumraku, což je příjemná doba pro nerušené rozjímání. Ale soumrak nyní ztrácí svůj půvab, protože přináší jen strach, bolest a chvění. Izajáše trápí křeče jako křeče ženy při porodu a jeho srdce „zbloudilo“. Jeden znalec překládá toto slovní vyjádření jako „mé srdce divoce bije“, přičemž poukazuje na to, že se tento výraz vztahuje ke „zrychlenému a nepravidelnému tepu“. Proč ale Izajáš pociťuje takovou tíseň? Je zřejmé, že jeho pocity jsou prorocké. Podobnou hrůzu totiž v noci z 5. na 6. října roku 539 př. n. l. zažijí Babylóňané.
8. Jak v souladu s proroctvím jednají Babylóňané, i když jsou jejich nepřátelé za hradbami?
8 Onoho osudného večera se pomalu snáší tma, ale strach je to poslední, co Babylóňanům přichází na mysl. Asi dvě století předem Izajáš předpovídá: „Ať je prostřen stůl, ať se rozmístí sedadla, ať se jí, pije!“ (Izajáš 21:5a) Ano, pyšný král Belšacar pořádá hostinu. Jsou připravena místa pro tisíc králových šlechticů a také pro mnoho králových manželek a konkubín. (Daniel 5:1, 2) Tito hýřilové vědí, že za hradbami je vojsko, ale jsou přesvědčeni, že město je nedobytné. Jeho dobytí nepřichází v úvahu, protože má mohutné hradby a hluboké příkopy. Nemyslitelné je to také díky množství babylónských bohů. Ať je zde tedy „jídlo, pití“! Belšacar se opije, a pravděpodobně není sám. O tom, že jsou vysocí úředníci omámeni, svědčí skutečnost, že musí být vzbuzeni, jak prorocky ukazují další Izajášova slova.
9. Proč je nutné ‚pomazat štít‘?
9 „Vstaňte, knížata, pomažte štít.“ (Izajáš 21:5b) Hostina náhle končí. Knížata se musí vzbudit. Letitý prorok Daniel je povolán na scénu a vidí, jak Jehova vrhá babylónského krále Belšacara do děsivého strachu podobného tomu, jaký popsal Izajáš. Královi šlechtici jsou zmateni, když spojená vojska Médů, Peršanů a Elamitů pronikají za městské opevnění. Pád Babylónu je rychlý. Co to ale znamená ‚pomazat štít‘? Bible někdy mluví o králi určitého národa jako o jeho štítu, protože král je tím, kdo zemi brání a chrání. * (Žalm 89:18) Tento verš u Izajáše tedy pravděpodobně předpovídá, že bude zapotřebí nového krále. Proč? Protože „právě té noci“ je Belšacar zabit. Musí být tedy ‚pomazán štít‘ neboli jmenován nový král. (Daniel 5:1–9, 30)
10. Jakou útěchu mohou Jehovovi ctitelé načerpat ze splnění Izajášova proroctví o tom, kdo jedná zrádně?
10 Z této zprávy čerpají útěchu všichni lidé, kteří milují pravé uctívání. Novodobý Babylón — Velký Babylón — plení a jedná zrádně podobně jako jeho starověký protějšek. Až dodnes náboženští vůdcové osnují plány, aby byli svědkové Jehovovi zakázáni, pronásledováni nebo aby museli platit pokuty. Izajášovo proroctví nám ale připomíná, že Jehova všechno toto zrádné jednání vidí a neponechá ho bez trestu. Ukončí všechna náboženství, která ho špatně zastupují a která s jeho lidem zacházejí ničemně. (Zjevení 18:8) Je něco takového možné? Chceme-li posílit svou víru, musíme zjistit, jak se Boží varování týkající se pádu starověkého Babylónu i jeho novodobého protějšku už splnila.
„Padl!“
11. (a) Co je úkolem strážného a kdo dnes působí jako strážný? (b) Co představují válečné dvoukolé vozy s osly a velbloudy?
11 Jehova nyní promlouvá k prorokovi. Izajáš o tom píše: „Tak mi řekl Jehova: ‚Jdi, postav pozorovatele, aby přesně povídal, co vidí.‘“ (Izajáš 21:6) Tato slova jsou úvodem k dalšímu důležitému námětu této kapitoly, kterým je pozorovatel neboli strážný. To by mělo vzbudit zájem všech křesťanů v dnešní době, protože Ježíš své následovníky vybízel, aby ‚zůstali bdělí‘. „Věrný a rozvážný otrok“ nikdy nepřestal mluvit o tom, co vidí v souvislosti s tím, jak blízko je Boží den soudu, a v souvislosti s nástrahami tohoto zkaženého světa. (Matouš 24:42, 45–47) Co vidí strážný z Izajášova vidění? „Viděl válečný dvoukolý vůz se spřežením ořů, válečný dvoukolý vůz s osly, válečný dvoukolý vůz s velbloudy. A dával bedlivý pozor, s velkou pozorností.“ (Izajáš 21:7) Jednotlivé válečné dvoukolé vozy pravděpodobně představují útvary dvoukolých vozů, které postupují v bitevním šiku rychlostí trénovaných ořů. Válečný dvoukolý vůz s osly a válečný dvoukolý vůz s velbloudy vhodně znázorňují dvě mocnosti, Médii a Persii, které při tomto útoku spojí své síly. Historické zprávy navíc potvrzují, že perské vojsko používalo ve válkách jak osly, tak i velbloudy.
12. Jaké vlastnosti projevuje strážný z Izajášova vidění a kdo dnes tyto vlastnosti musí mít?
12 Strážný je pak přinucen podat zprávu. „Přistoupil k tomu, aby zvolal jako lev: ‚Na strážní věži, Jehovo, neustále stojím ve dne, a celé noci jsem postaven na své pozorovatelně. A tady přijíždí válečný dvoukolý vůz mužů se spřežením ořů!‘“ (Izajáš 21:8, 9a) Strážný, který je spatřen ve vidění, volá odvážně „jako lev“. K tomu, aby člověk zvolal poselství soudu proti tak hrozivému národu, jakým je Babylón, je opravdu zapotřebí odvahy. Je však zapotřebí také vytrvalosti. Strážný zůstává na svém stanovišti ve dne v noci a nikdy ve své ostražitosti nepoleví. I třída strážného má v těchto posledních dnech nezbytnou odvahu a vytrvalost. (Zjevení 14:12) Tyto vlastnosti však potřebují všichni praví křesťané.
13, 14. (a) Jak dopadne starověký Babylón a v jakém smyslu jsou jeho modly skáceny? (b) Jak a kdy zažil podobný pád Velký Babylón?
13 Strážný z Izajášova vidění spatřuje, jak jeden válečný dvoukolý vůz postupuje kupředu. Co je nového? „Začal mluvit a řekl: ‚Padl! Babylón padl, a on skácel na zem všechny ryté sochy jeho bohů!‘“ (Izajáš 21:9b) To je skutečně vzrušující zpráva! Konečně tento zrádný plenitel Božího lidu padl! * V jakém smyslu jsou však skáceny babylónské ryté sochy a modly? Zamíří snad médo-perští útočníci do babylónských chrámů a rozbijí ty nesčetné bohy? Ne, nic takového není nutné. Babylónští bohové budou skáceni v tom smyslu, že bude odhalena jejich neschopnost ochránit město. A Babylón padne tehdy, když nebude schopen dál utlačovat Boží lid.
14 A co Velký Babylón? Utlačováním Božího lidu během první světové války se mu účinně dařilo po určitou dobu držet Boží ctitele ve vyhnanství. Jejich kazatelské dílo bylo téměř zastaveno. Prezident a další významní úředníci Watch Tower Society byli na základě falešných obvinění uvězněni. Ale v roce 1919 nastal ohromující zvrat. Úředníci byli propuštěni z vězení, ústředí znovu zahájilo činnost a kazatelské dílo bylo obnoveno. Velký Babylón tedy padl, protože jeho vliv nad Božím lidem byl zlomen. * Ve Zjevení je tento pád dvakrát ohlášen andělem, který používá slova z oznámení u Izajáše 21:9. (Zjevení 14:8; 18:2)
15, 16. V jakém smyslu jsou příslušníci Izajášova národa „vymlácení“ a co se můžeme naučit z Izajášova postoje k nim?
15 Toto prorocké poselství uzavírá Izajáš soucitnými slovy adresovanými svému vlastnímu lidu. Říká: „Moji vymlácení a synu mého mlatu, co jsem slyšel od Jehovy vojsk, Boha Izraele, o tom jsem vám podal zprávu.“ (Izajáš 21:10) Mlácení je v Bibli často symbolem ukázňování a přečišťování Božích ctitelů. Příslušníci Božího smluvního národa se stanou ‚syny mlatu‘, kde je silou oddělována pšenice od plev a zůstávají pouze přečištěná, žádoucí zrna. Z tohoto ukáznění nemá Izajáš škodolibou radost. Naopak, soucítí s těmito budoucími ‚syny mlatu‘, z nichž někteří stráví celý život jako zajatci v cizí zemi.
16 To může být užitečnou připomínkou pro každého z nás. V křesťanském sboru dnes mohou mít někteří křesťané sklon ztrácet soucit s provinilci. A ti, kdo ukáznění obdrží, ho možná často nelibě nesou. Ale jestliže budeme pamatovat na to, že Jehova svůj lid ukázňuje, aby ho přečistil, pak ukázňování ani ty, kdo jím procházejí, nebudeme nikdy snižovat, ani se nebudeme ukáznění vzpírat, bude-li určeno nám. Přijímejme ukázňování od Boha jako projev jeho lásky. (Hebrejcům 12:6)
Strážný dostává otázky
17. Proč je Edom vhodně označen jako ‚Duma‘?
17 Druhé prorocké poselství z 21. kapitoly Izajáše staví do popředí postavu strážného. Začíná těmito slovy: „Prohlášení proti Dumě. Kdosi ke mně volá ze Seiru: ‚Strážný, jak je to s nocí? Strážný, jak je to s nocí?‘“ (Izajáš 21:11) Kde tato Duma leží? Je zřejmé, že v biblických dobách existovalo několik měst tohoto jména, ale ani jedno z nich zde není myšleno. Duma neleží v Seiru, což je jiné označení Edomu. Nicméně „Duma“ znamená „ticho“. I v tomto případě se tedy zdá, že — stejně jako v předchozím prohlášení — zmíněné území dostalo jméno, které naznačuje, jaká ho čeká budoucnost. Edom, dávný pomstychtivý nepřítel Božího lidu, skončí v tichu — v tichu smrti. Než se to však stane, budou se někteří lidé se znepokojením vyptávat na budoucnost.
18. Jak se v případě starověkého Edomu splňuje prohlášení „Musí přijít jitro, a také noc“?
18 V době, kdy je psána kniha Izajáš, leží Edom v cestě mocnému asyrskému vojsku. Někteří obyvatelé Edomu by rádi věděli, kdy skončí noc jejich útlaku. Jaká je odpověď? „Strážný řekl: ‚Musí přijít jitro, a také noc.‘“ (Izajáš 21:12a) Situace nevěstí pro Edom nic dobrého. Na obzoru se objeví záblesk jitra, ale bude jen krátký, iluzorní. Po jitru přijde rychle noc, tedy další temné období útlaku. To je skutečně příhodný obraz budoucnosti Edomu. Asyrský útlak sice skončí, ale po Asýrii se stane světovou velmocí Babylón a ten bude Edom pustošit. (Jeremjáš 25:17, 21; 27:2–8) Tento cyklus se bude opakovat. Po utlačování ze strany Babylónu přijde útisk od Persie a potom od Řecka. V době Říma pak nastane kratičké „jitro“, až Herodes, původem Edomita, získá moc v Jeruzalémě. Ale toto „jitro“ nebude trvalé. Edom se navždy ponoří do ticha a zmizí z dějin. Výstižné tedy nakonec bude jeho jméno Duma.
19. Co možná má strážný na mysli, když říká: „Jestliže se chcete dotazovat, dotazujte se. Přijďte opět!“?
19 Strážný končí své stručné poselství těmito slovy: „Jestliže se chcete dotazovat, dotazujte se. Přijďte opět!“ (Izajáš 21:12b) Vyjádření „Přijďte opět!“ se může vztahovat na nekonečný sled ‚nocí‘, které Edom čekají. Může být přeloženo také jako „vrátit se“, a proto prorok možná naznačoval, že každý Edomita, který chce uniknout záhubě národa, by měl činit pokání a „vrátit se“ k Jehovovi. Ať už je to jakkoli, strážný vybízí k dalším otázkám.
20. Proč má prohlášení zapsané u Izajáše 21:11, 12 význam pro Jehovův lid i v dnešní době?
20 Toto krátké prohlášení má velký význam pro Jehovovy ctitele v dnešní době. * Chápeme, že lidstvo je hluboko v temné noci duchovní slepoty a odcizení se Bohu, a proto bude tento systém věcí zničen. (Římanům 13:12; 2. Korinťanům 4:4) Během zmíněného období noci jsou všechny záblesky naděje, že lidstvo může nějak zajistit mír a bezpečí, jako ono iluzorní probleskování úsvitu, po němž ale přicházejí pouze ještě temnější doby. Opravdový úsvit se blíží. Je to úsvit Kristovy Tisícileté vlády nad zemí. Ale dokud bude trvat noc, musíme se držet vedení, které poskytuje třída strážného, a musíme zůstat duchovně bdělí a odvážně ohlašovat, že konec tohoto ničemného systému věcí je blízko. (1. Tesaloničanům 5:6)
Noc padá na pouštní pláň
21. (a) Jakou slovní hříčkou je možná výrok „prohlášení proti pouštní pláni“? (b) Co jsou karavany dedanských mužů?
21 Poslední prohlášení z 21. kapitoly Izajáše je zaměřeno proti „pouštní pláni“. Začíná těmito slovy: „Prohlášení proti pouštní pláni: V lese na pouštní pláni strávíte noc, karavany dedanských mužů.“ (Izajáš 21:13) Pouštní plání, o níž se zde mluví, je nepochybně Arábie, protože prohlášení je určeno řadě arabských kmenů. Výraz označující ‚pouštní pláň‘ je někdy překládán jako „večer“, pro který má hebrejština velmi podobné slovo. Někteří znalci se domnívají, že se jedná o slovní hříčku; jako by na tuto oblast měl padnout temný večer — čas těžkostí. Prohlášení začíná noční scénou vyobrazující karavany mužů Dedanu, což byl významný arabský kmen. Tyto karavany putují po obchodních cestách od jedné pouštní oázy ke druhé a přepravují koření, perly a další poklady. Zde ale vidíme, že jsou nuceny opustit své vyšlapané cesty a strávit noc v úkrytu. Proč?
22, 23. (a) Jaké tíživé břemeno má padnout na arabské kmeny a jak to na ně zapůsobí? (b) Jak brzy tato pohroma přijde a z čí ruky?
22 Izajáš vysvětluje: „Vstříc žíznivému přineste vodu. Obyvatelé země Tema, postavte se před prchajícího s chlebem pro něho. Uprchli totiž kvůli mečům, kvůli tasenému meči a kvůli napjatému luku a kvůli tíze války.“ (Izajáš 21:14, 15) Ano, na tyto arabské kmeny padne tíživé břemeno války. Tema, která leží v jedné z nejlépe zavlažovaných oáz v oblasti, musí nosit vodu a chléb pro nešťastné válečné uprchlíky. Kdy tyto problémy nastanou?
23 Izajáš pokračuje: „Tak mi řekl Jehova: ‚Ještě do roka, podle roků námezdného dělníka, dospěje ke konci i všechna sláva Kedara. A těch, kdo zůstanou z počtu lučištníků, silných mužů ze synů Kedara, ubude, neboť tak mluvil sám Jehova, Bůh Izraele.‘“ (Izajáš 21:16, 17) Kedar je tak významný kmen, že je někdy používán k označení celé Arábie. Jehova rozhodl, že se počet lučištníků a silných mužů z tohoto kmene zmenší a zbude jich pouhý ostatek. Kdy se to stane? „Ještě do roka“, rozhodně ne déle. Ani námezdný dělník totiž nepracuje déle než po dobu, za kterou dostane zaplaceno. Jak přesně se toto všechno splnilo, není jisté. Porobení Arábie si připisovali dva asyrští panovníci — Sargon II. a Senacherib. Oba mohli tyto pyšné arabské kmeny zničit, jak to bylo předpověděno.
24. Jak si můžeme být jisti, že se Izajášovo proroctví proti Arábii splnilo?
24 Jistotu však můžeme mít v tom, že se proroctví splnilo do posledního písmene. To silně podtrhují závěrečná slova prohlášení: „Tak mluvil sám Jehova, Bůh Izraele.“ Lidem, kteří žijí v Izajášově době, se může zdát nepravděpodobné, že by se Babylón vyvýšil nad Asýrii a pak byl své moci zbaven během jediné noci bujarého veselí. Stejně nepravděpodobné se může zdát to, že mocný Edom skončí ve smrtelné tichosti nebo že na bohaté arabské kmeny přijde noc plná útrap a strádání. Ale říká to Jehova, a tak se to stane. Dnes nám Jehova oznamuje, že se rozplyne světová říše falešného náboženství. To není jen nějaká eventualita, ale je to skutečnost. Vždyť to řekl samotný Jehova.
25. Jak můžeme napodobit příklad strážného?
25 Buďme tedy jako strážný. Zůstaňme ostražití, jako bychom stáli na vysoké strážní věži, a sledujme, zda se na obzoru neobjeví nějaké znamení blížícího se nebezpečí. Těsně se přimkněme k věrné třídě strážného, tedy k pomazaným křesťanům, kteří jsou dnes ještě na zemi. Připojme se k nim v odvážném provolávání toho, co vidíme, tedy dokladů, jež dosvědčují, že Kristus vládne v nebi, že brzy ukončí dlouhou temnou noc, kdy je lidstvo odcizeno Bohu, a že potom za toho pravého úsvitu zahájí Tisíciletou vládu nad rajskou zemí!
[Poznámky pod čarou]
^ 6. odst. Perský král Kýros býval označován jako „král Anšanu“, což bylo území či město v Elamu. Je možné, že v Izajášově době, tedy v osmém století př. n. l., Izraelité Persii neznali, ale o Elamu věděli. Tím se dá vysvětlit, proč zde místo Persie uvádí Izajáš Elam.
^ 9. odst. Mnoho komentátorů Bible se domnívá, že se slova ‚pomazat štít‘ vztahují na starověký vojenský zvyk potírat před bitvou kožené štíty olejem, aby se od nich většina úderů odrazila. Tento výklad je sice možný, ale je třeba uvést, že v tu noc, kdy město padlo, Babylóňané sotva měli čas na to, aby vyrazili do boje, natož aby se na bitvu připravili tak, že by si štíty potřeli olejem.
^ 13. odst. Izajášovo proroctví týkající se pádu Babylónu je velmi přesné, a proto někteří kritikové Bible spekulují o tom, že muselo být napsáno až po této události. Jak ale uvádí znalec hebrejštiny F. Delitzsch, jsou takové spekulace zbytečné, pokud přijmeme fakt, že prorok mohl být inspirován, aby určité události předpověděl staletí předem.
^ 20. odst. Během prvních 59 let vydávání časopisu Strážná věž byl na jeho titulní straně uveden Izajáš 21:11. Stejný verš byl námětem posledního psaného kázání Charlese T. Russella, prvního prezidenta Watch Tower Society. (Viz ilustraci na předchozí straně.)
[Studijní otázky]
[Obrázek na straně 219]
„Ať je ... jídlo, pití!“
[Obrázek na straně 220]
Strážný „přistoupil k tomu, aby zvolal jako lev“
[Obrázek na straně 222]
„Neustále stojím ve dne, a celé noci“
