Devátá kapitola

Důvěřujte v Jehovu tváří v tvář těžkostem

Izajáš 7:1–8:18

1. Proč křesťané v dnešní době budou mít užitek ze zkoumání 7. a 8. kapitoly Izajáše?

SEDMÁ a osmá kapitola Izajáše jsou pojednáním o dvou protikladných reakcích. Jak Izajáš, tak i Achaz byli příslušníky národa, který byl zasvěcen Jehovovi. Oba dostali od Boha určité pověření — jeden jako prorok a druhý jako judský král. A oba stáli tváří v tvář stejnému nebezpečí — Juda byla napadena silnějšími nepřátelskými vojsky. Izajáš se tomuto nebezpečí postavil s důvěrou v Jehovu, ale Achaz podlehl strachu. Proč reagovali tak odlišně? Nepřátelskými silami jsou dnes obklopeni i křesťané, a proto bude dobré, když tyto dvě kapitoly knihy Izajáš prozkoumají, aby zjistili, jak se z nich mohou poučit.

Je třeba učinit rozhodnutí

2, 3. Jaký přehled předkládá Izajáš v úvodních slovech?

² Podobně jako malíř, který si několika hrubými črtami skicuje nový obraz, začíná Izajáš svou zprávu několika všeobecnými výroky. Ty vymezují začátek a konec řady událostí, o nichž bude Izajáš vyprávět. „Za dnů judského krále Achaza, syna Uzzijášova syna Jotama, [se] stalo, že k Jeruzalému přitáhl syrský král Recin a izraelský král Pekach, syn Remaljášův, aby proti němu válčili, a on se prokázal jako neschopný válčit proti němu.“ (Izajáš 7:1)

 ³ Je osmé století př. n. l. Achaz se po svém otci Jotamovi stává králem nad Judou. Vojska syrského krále Recina a krále severního království Izraele, Pekacha, vtrhnou do Judy a tvrdě na ni udeří. Nakonec oblehnou i Jeruzalém. Obléhání je však neúspěšné. (2. Královská 16:5, 6; 2. Paralipomenon 28:5–8) Proč? To se dozvíme později.

4. Proč je srdce Achaza i srdce jeho lidu plné obav?

⁴ Na začátku této války „Davidovu domu podali zprávu, jež říkala: ‚Sýrie se opřela o Efrajima.‘ A jeho srdce a srdce jeho lidu se začalo třást, jako se třesou lesní stromy kvůli větru.“ (Izajáš 7:2) Ano, Achaz a jeho lid jsou vyděšeni, když se dozvídají, že Syřané a Izraelité spojili své síly a že jejich vojska právě táboří na půdě Efraima (Izraele). Jsou pouhé dva nebo tři dny pochodu od Jeruzaléma.

5. V jakém ohledu dnes Boží lid připomíná Izajáše?

⁵ Jehova říká Izajášovi: „Vyjdi, prosím, vstříc Achazovi, ty a tvůj syn Šear-jašub, na konec vodovodu z horního rybníka u silnice pradlářova pole.“ (Izajáš 7:3) Jen si to představte! Ve chvíli, kdy by král měl vyhledat Jehovova proroka a prosit ho o vedení, musí se prorok sám vydat na cestu, aby krále našel! Přesto Izajáš Jehovu ochotně poslechne. Podobně i dnes Boží lid ochotně vychází, aby hledal lidi, kteří mají strach kvůli těžkostem v tomto světě. (Matouš 24:6, 14) Je opravdu uspokojivé, že každý rok stovky tisíc lidí příznivě reagují na návštěvy těchto kazatelů dobré zprávy a přijímají Jehovovu ochrannou ruku.

6. (a) Jaké povzbudivé poselství sděluje prorok králi Achazovi? (b) Jaká je situace dnes?

⁶ Izajáš nachází Achaza za Jeruzalémskými hradbami, kde král v rámci příprav na očekávané obléhání kontroluje městské zásoby vody. Izajáš mu předává Jehovovo  poselství: „Dej na sebe pozor a nerozruš se. Neboj se, a ať tvé srdce není bázlivé kvůli dvěma pahýlům těchto dýmajících polen, kvůli rozpálenému hněvu Recina a Sýrie a Remaljášova syna.“ (Izajáš 7:4) Když tito útočníci napadli Judu předtím, hořeli ve svém hněvu jako oheň. Nyní jsou však pouhými ‚dvěma pahýly dýmajících polen‘. Achaz se tedy syrského krále Recina ani izraelského krále Pekacha, Remaljášova syna, nemusí děsit. Podobné je to dnes. S ohnivou krutostí vůdcové křesťanstva po staletí pronásledovali pravé křesťany. Nyní však křesťanstvo připomíná poleno, které téměř dohořelo. Jeho dny jsou sečteny.

7. Proč jména Izajáše a jeho syna poskytují důvod pro naději?

⁷ Ti, kdo v době Achaza důvěřovali v Jehovu, čerpali naději nejen z Izajášova poselství, ale i z významu Izajášova jména a také z významu jména Izajášova syna. Juda je sice v nebezpečí, ale jméno Izajáš, jehož význam je „záchrana od Jehovy“, naznačuje, že Jehova Židy vysvobodí. Jehova říká Izajášovi, aby s sebou vzal svého syna Šear-jašuba, jehož jméno znamená „pouhý ostatek se vrátí“. I když judské království nakonec padne, Bůh milosrdně přivede ostatek zpět do země.

Nejde jen o válku mezi národy

8. Proč je útok na Jeruzalém víc než jen válkou mezi národy?

⁸ Prostřednictvím Izajáše zjevuje Jehova strategii nepřátel Judy. Plánují toto: „Vytáhněme proti Judovi a roztrhněme ho a pomocí průlomů se ho zmocněme; a způsobme, aby v něm vládl jiný král, syn Tabeelův.“ (Izajáš 7:5, 6) Syrsko-izraelské seskupení osnuje, že dobude Judu a že místo Achaza, syna Davidova, dosadí svého muže. Je pochopitelné, že útok na Jeruzalém už není pouze válkou mezi národy. Stává se bojem mezi Satanem a Jehovou. Proč? Protože Jehova Bůh uzavřel s králem Davidem smlouvu, která  zaručovala, že nad Jehovovým lidem budou vládnout Davidovi synové. (2. Samuelova 7:11, 16) Pro Satana by bylo jistě velkým vítězstvím, kdyby na trůn v Jeruzalémě mohl dosadit jinou královskou dynastii. Mohl by dokonce zmařit Jehovův záměr, že z Davidovy linie povstane trvalý dědic, „Kníže pokoje“. (Izajáš 9:6, 7)

Jehovova láskyplná ujištění

9. Jaká ujištění by měla Achazovi a také dnešním křesťanům dodat odvahu?

⁹ Bude mít úkladný plán Sýrie a Izraele úspěch? Ne. Jehova prohlašuje: „Neobstojí to ani se to nestane.“ (Izajáš 7:7) Prostřednictvím Izajáše Jehova sděluje, že obléhání Jeruzaléma skončí nezdarem, ale také že „do šedesáti pěti let bude Efrajim roztříštěn na kusy, takže nebude lidem“. (Izajáš 7:8) Ano, do šedesáti pěti let Izrael jako národ už nebude existovat. * Toto ujištění s konkrétním časovým údajem by mělo Achazovi dodat odvahu. Stejně i dnes čerpá Jehovův lid sílu z vědomí, že čas, který Satanovi zbývá, brzy vyprší.

10. (a) Jak dnes mohou praví křesťané napodobovat Jehovu? (b) Co Jehova nabízí Achazovi?

¹⁰ Z výrazu Achazovy tváře je asi patrná nedůvěra, protože Jehova prostřednictvím Izajáše říká: „Pokud nebudete mít víru, nebudete mít v tom případě dlouhé trvání.“ Jehova ve své trpělivosti „ještě dále mluvil k Achazovi“. (Izajáš 7:9, 10) To je opravdu znamenitý příklad. Dnes sice mnoho lidí není ochotno reagovat na poselství o Království, ale přesto bychom měli napodobovat Jehovu tím, že k nim ‚ještě dále mluvíme‘, když za nimi chodíme znovu  a znovu. Jehova pak Achazovi říká: „Vyžádej si znamení od Jehovy, svého Boha, a udělej je tak hluboké jako šeol, nebo je udělej vysoké jako horní kraje.“ (Izajáš 7:11) Achaz může požádat o znamení, a Jehova je provede jako záruku toho, že Davidův dům ochrání.

11. Jaké ujištění je obsaženo v Jehovově vyjádření „svého Boha“?

¹¹ Povšimněme si, že Jehova říká: ‚Vyžádej si znamení od svého Boha.‘ Jehova je skutečně laskavý. Ze zpráv vyplývá, že Achaz už uctívá falešné bohy a věnuje se odporným pohanským zvyklostem. (2. Královská 16:3, 4) Ale i přes tuto skutečnost a přes Achazův bázlivý postoj Jehova o sobě stále mluví jako o Achazovu Bohu. To nám dává jistotu, že Jehova nezavrhuje lidi ukvapeně. Je ochoten pomoci těm, kdo chybují nebo jejichž víra ochabla. Avšak podnítí Achaza toto ujištění o Boží lásce, aby přijal Jehovovu pomoc?

Od pochybností k neposlušnosti

12. (a) Jaký povýšenecký postoj Achaz zaujímá? (b) Koho Achaz žádá o pomoc, místo aby se obrátil na Jehovu?

¹² Achaz vzdorovitě odpovídá: „Nevyžádám ani nebudu Jehovu zkoušet.“ (Izajáš 7:12) Těmito slovy není myšleno, že Achaz chce jednat v souladu se zákonem: „Nebudete zkoušet Jehovu, svého Boha.“ (5. Mojžíšova 6:16) Tentýž zákon cituje o staletí později Ježíš, když ho pokouší Satan. (Matouš 4:7) Jehova Achaza vyzývá, aby se vrátil zpět k pravému uctívání, a nabízí mu, že posílí jeho víru vykonáním nějakého znamení. Král Achaz však bude hledat pomoc raději někde jinde. Možná že v tuto chvíli posílá velké množství peněz do Asýrie a právě tam hledá pomoc proti nepřátelům ze severu. (2. Královská 16:7, 8) Syrsko-izraelské vojsko zatím obklíčí Jeruzalém, a obléhání začíná.

13. Jaké změny si všímáme ve 13. verši a co to naznačuje?

 ¹³ Izajáš myslí na to, že králova víra je slabá, a proto říká: „Naslouchej, prosím, dome Davidův. Je to pro vás taková maličkost unavovat lidi, že byste měli unavovat i mého Boha?“ (Izajáš 7:13) Ano, Jehovu může neustálý vzdor unavit. Všimněme si také, že prorok nyní neříká „vašeho Boha“, ale říká „mého Boha“. To je opravdu zlověstná změna. Tím, že Achaz zavrhuje Jehovu a obrací se k Asýrii, připravuje se o vynikající příležitost obnovit svůj vztah k Bohu. Kéž my nikdy svůj vztah k Bohu neobětujeme dočasným výhodám, kterých bychom dosáhli za cenu ústupků od svého biblického přesvědčení.

Znamení v podobě Immanuela

14. Jak Jehova ukazuje, že je věrný své smlouvě s Davidem?

¹⁴ Jehova zůstává věrný své smlouvě s Davidem. Nabídl znamení, a také ho dá. Izajáš pokračuje: „Jehova [vám] dá znamení sám: Pohleďte, dívka skutečně otěhotní, a rodí syna, a jistě mu dá jméno Immanuel. Máslo a med bude jíst do doby, než pozná, jak zavrhnout špatné a vyvolit dobré. Vždyť než chlapec pozná, jak zavrhnout špatné a vyvolit dobré, zemská půda, jejíchž dvou králů se děsíš až k nevolnosti, bude zcela opuštěna.“ (Izajáš 7:14–16)

15. Na které dvě otázky odpovídá proroctví o Immanuelovi?

¹⁵ Zde je dobrá zpráva pro každého, kdo se bojí, že vetřelci ukončí vládu Davidovy královské linie. „Immanuel“ znamená „s námi je Bůh“. Bůh je s Judou a nedovolí, aby jeho smlouva s Davidem byla zrušena. Kromě toho, Achaz a jeho lid se dozvídají nejen to, co Jehova udělá, ale také kdy to udělá. Než bude chlapec Immanuel dost starý na to, aby rozeznal dobré od  špatného, budou nepřátelské národy zničeny. A to se také stane.

16. Proč možná v Achazově době Jehova nechává totožnost Immanuela nevyjasněnou?

¹⁶ Bible neukazuje, čí je Immanuel dítě. Ale vzhledem k tomu, že má sloužit jako znamení a že Izajáš později píše, že on a jeho děti jsou „jako znamení“, může být Immanuel synem právě tohoto proroka. (Izajáš 8:18) Je možné, že v Achazově době Jehova záměrně ponechává Immanuelovu totožnost nevyjasněnou — proto, aby pozornost pozdějších generací neodváděl od Velkého Immanuela. Kdo jím je?

17. (a) Kdo je Větší Immanuel a jaký význam má jeho narození? (b) Proč dnes může Boží lid volat: „S námi je Bůh“?

¹⁷ Mimo knihu Izajáš se jméno Immanuel vyskytuje v Bibli pouze jednou, a to u Matouše 1:23. Jehova inspiroval Matouše, aby proroctví o Immanuelově narození uplatnil na narození Ježíše, právoplatného Dědice Davidova trůnu. (Matouš 1:18–23) Narození prvního Immanuela bylo znamením toho, že Bůh neopustil Davidovu dynastii. Podobně i Ježíšovo narození bylo znamením, že Bůh neopustil lidstvo ani neupustil od své smlouvy o Království, kterou uzavřel s Davidovou dynastií. (Lukáš 1:31–33) Když ten, koho Jehova používá jako svého hlavního představitele, byl nyní mezi lidmi, mohl Matouš pravdivě říci: ‚S námi je Bůh.‘ Dnes Ježíš panuje jako nebeský Král a je se svým sborem, který působí na zemi. (Matouš 28:20) Boží lid má tedy další důvod k tomu, aby odvážně volal: „S námi je Bůh!“

Další důsledky nevěrnosti

18. (a) Proč další Izajášova slova nahánějí těm, kdo je slyší, hrůzu? (b) K jakému zvratu má brzy dojít?

¹⁸ Poslední dosud zmíněná Izajášova slova přinesla sice  útěchu, ale další Izajášův výrok nahání těm, kdo ho slyší, hrůzu: „Jehova proti tobě a proti tvému lidu a proti domu tvého otce přivede dny, jaké nepřišly ode dne, kdy se Efrajim odvrátil od Judova boku, totiž krále Asýrie.“ (Izajáš 7:17) Ano, přichází neštěstí, a to z rukou asyrského krále. Vyhlídka na nadvládu Asyřanů, kteří jsou známi svou krutostí, je pravděpodobně příčinou mnoha bezesných nocí Achaza a jeho lidu. Achaz si myslel, že když se bude k Asýrii chovat přátelsky, pomůže mu tato země v boji s Izraelem a Sýrií. Asyrský král skutečně bude jednat v souladu s Achazovou prosbou a nakonec na Izrael a Sýrii zaútočí. (2. Královská 16:9) Pravděpodobně z tohoto důvodu budou Pekach a Recin donuceni ukončit své obléhání Jeruzaléma. Tak se syrsko-izraelský spojenecký svazek prokáže jako neschopný dobýt Jeruzalém. (Izajáš 7:1) Nyní však Izajáš svým šokovaným posluchačům říká, že se z jejich ochránce, v něhož vkládali naděje, stane jejich utlačovatel. (Srovnej Přísloví 29:25.)

19. Jaké varování pro křesťany v dnešní době vyplývá z této historické zprávy?

¹⁹ Z této pravdivé historické zprávy vyplývá pro křesťany v dnešní době varování. Když jsme pod tlakem, můžeme být v pokušení ustoupit od křesťanských zásad, a tak odmítnout Jehovovu ochranu. To je krátkozraké, a dokonce sebevražedné, jak je patrné z dalších Izajášových slov. Prorok nyní popisuje, jaké důsledky bude mít pro zemi a její obyvatele vpád Asyřanů.

20. Kdo jsou „mouchy“ a „včely“ a co udělají?

²⁰ Izajáš rozděluje svá prohlášení do čtyř částí. V každé z nich je předpověděno, co se stane „toho dne“ — tedy v den, kdy Asýrie zaútočí na Judu. „Toho dne se stane, že Jehova zahvízdá na mouchy, které jsou na nejzazším konci  nilských kanálů v Egyptě, a na včely, které jsou v asyrské zemi, a jistě přiletí a všechny se usadí po srázných říčních údolích a po rozsedlinách skalních útesů a po všech trnitých houštinách a po všech napajedlech.“ (Izajáš 7:18, 19) Vojska Egypta a Asýrie zaměří svou pozornost na Zaslíbenou zemi, podobně jako roje much a včel. To však nebude jen krátkodobý vpád. „Mouchy“ a „včely“ se usadí a zamoří každý kout a každou skulinu země.

21. V jakém smyslu bude asyrský král jako břitva?

²¹ Izajáš pokračuje: „V ten den pomocí najaté břitvy v kraji Řeky, ano pomocí asyrského krále, oholí Jehova hlavu a chlupy na nohou, a ta smete i vous.“ (Izajáš 7:20) Nyní se mluví pouze o hlavní hrozbě, o Asýrii. Achaz najímá asyrského krále, aby ‚oholil‘ Sýrii a Izrael. Tato ‚najatá břitva‘ z kraje Eufratu však vytáhne proti ‚hlavě‘ Judy, úplně ji oholí, a dokonce jí odstraní i vous.

22. Na jakých příkladech Izajáš ukazuje následky hrozící asyrské invaze?

²² Jak to dopadne? „V tom dni se stane, že jedinec zachová naživu mladou krávu ze stáda a dvě ovce. A stane se, že se bude tvořit hojnost mléka, a proto bude jíst máslo; protože máslo a med bude jíst každý, kdo zůstane uprostřed země.“ (Izajáš 7:21, 22) V době, kdy země již bude Asyřany ‚oholena‘, bude v ní ponecháno tak málo lidí, že k zaopatření jídla bude stačit jen malé množství zvířat. Bude se jíst „máslo a med“, ale nic jiného — ani víno, ani chléb ani jiné potraviny. Izajáš jako by chtěl zdůraznit, jak rozsáhlé bude zpustošení, a proto třikrát říká, že tam, kde bývala hodnotná, úrodná půda, porostou pouze trnité keře a plevel. Ti, kdo se odváží na venkov, budou potřebovat ‚šípy a luk‘, aby se mohli chránit před divokými zvířaty číhajícími v houštinách. Všechna očištěná pole se stanou  půdou pošlapávanou skotem a ovcemi. (Izajáš 7:23–25) Toto proroctví se začíná splňovat už za Achazova života. (2. Paralipomenon 28:20)

Přesné předpovědi

23. (a) Co má Izajáš nyní udělat? (b) Jak je znamení v podobě tabulky potvrzeno?

²³ Izajáš se nyní vrací k situaci, která právě panuje. Jeruzalém je stále obléhán syrsko-izraelskými spojeneckými vojsky a Izajáš uvádí: „Jehova přistoupil k tomu, aby mi řekl: ‚Vezmi si velkou tabulku a napiš na ni  rydlem smrtelného člověka: „Maher-šalal-chaš-baz.“ A ať mám pro sebe osvědčení věrných svědků, kněze Urijáše a Zecharjáše, syna Jeberekjášova.‘“ (Izajáš 8:1, 2) Význam jména Maher-šalal-chaš-baz je: „Pospíchej kořisti! On spěchal k plenění.“ Izajáš žádá dva muže, které veřejnost uznává, aby se stali svědky toho, že toto jméno napsal na velkou tabulku. Chce, aby později mohli věrohodnost tohoto dokumentu potvrdit. Toto znamení má však být potvrzeno druhým znamením.

24. Jak má na judský lid zapůsobit znamení v podobě Maher-šalal-chaš-baza?

²⁴ Izajáš říká: „Pak jsem se přiblížil k prorokyni, a otěhotněla a časem porodila syna. Nyní mi Jehova řekl: ‚Dej mu jméno Maher-šalal-chaš-baz, vždyť než bude chlapec vědět, jak se volá „Můj otče!“ a „Má matko!“, někdo odnese jmění Damašku a kořist Samaří před asyrským králem.‘“ (Izajáš 8:3, 4) Nejen velká tabulka, ale i nově narozený chlapec budou sloužit jako znamení, že Asýrie brzy vyplení utlačovatele Judy, totiž Sýrii a Izrael. Za jak dlouho se to stane? Bude to dříve, než bude chlapec schopen říci slova, která se většina dětí naučí jako první — „otče“ a „matko“. Tato přesná předpověď by v lidu měla povzbudit důvěru v Jehovu. Mohla by však být i příčinou toho, že se někteří lidé budou Izajášovi a jeho synům vysmívat. Ať už to bylo jakkoli, Izajášova prorocká slova se splnila. (2. Královská 17:1–6)

25. V čem je podobnost mezi Izajášovou dobou a současností?

²⁵ Z Izajášových opakovaných varování se mohou poučit i křesťané. Apoštol Pavel nám odhalil, že v tomto historickém dramatu představuje Izajáš Ježíše Krista a Izajášovi synové předstiňují Ježíšovy pomazané učedníky. (Hebrejcům 2:10–13) Ježíš prostřednictvím svých pomazaných následovníků na zemi připomíná pravým  křesťanům, že v těchto kritických časech musí ‚zůstat bdělými‘. (Lukáš 21:34–36) Nekajícní odpůrci jsou zase varováni před přicházejícím zničením, i když se tato varování často setkávají s posměchem. (2. Petra 3:3, 4) To, že se proroctví s časovými údaji splnila v Izajášově době, je zárukou toho, že se ‚zcela jistě splní‘ i Boží harmonogram týkající se naší doby. „Neopozdí se.“ (Habakuk 2:3)

Ničivé „vody“

26, 27. (a) Jaké události Izajáš předpovídá? (b) Jaký význam mají Izajášova slova pro Jehovovy služebníky v dnešní době?

²⁶ Izajáš pokračuje dalším varováním: „Protože tento lid zavrhl vody Šiloachu, které plynou klidně, a jásá nad Recinem a Remaljášovým synem; právě proto, pohleď, Jehova proti nim přivádí mohutné a mnohé vody Řeky, asyrského krále a všechnu jeho slávu. A jistě vystoupí nad všechna svá řečiště a přeteče ze všech svých břehů a projde Judou. Skutečně zaplaví a přelije se. Dosáhne až po krk. A stane se, že rozprostření jeho křídel naplní šíři tvé země, Immanueli!“ (Izajáš 8:5–8)

²⁷ „Tento lid“, severní království Izraele, zavrhuje Jehovovu smlouvu s Davidem. (2. Královská 17:16–18) Připadá mu stejně slabá jako tenký pramínek vody Šiloachu, který zásobuje Jeruzalém vodou. Jsou nadšeni z války, kterou vedou proti Judě. Ale tento projev pohrdání nebude ponechán bez trestu. Jehova Asyřanům dovolí, aby Sýrii a Izrael ‚zaplavili‘ neboli aby přes ně přetekli, podobně jako Jehova brzy dovolí současné politické části světa, aby zaplavila říši falešného náboženství. (Zjevení 17:16; srovnej Daniela 9:26.) Izajáš říká, že rozvodněné „vody“ potom ‚projdou Judou‘, vystoupí „až po krk“, tedy až k Jeruzalému, kde  vládne judská hlava (král). * I v naší době se budou političtí popravčí falešného náboženství stahovat kolem Jehovových služebníků a obklopí je „až po krk“. (Ezekiel 38:2, 10–16) Jak to dopadne? Co se vlastně stane v době Izajáše? Převalí se Asyřané přes městské hradby a odplaví Boží ctitele? Ne, protože Bůh je s nimi.

Nebojte se, „Bůh je s námi“

28. O čem Jehova ujišťuje obyvatele Judy, přestože jejich nepřátelé vyvíjejí houževnaté úsilí?

²⁸ Izajáš varuje: „Působte škodu, národy [odporující Božímu smluvnímu lidu], a buďte roztříštěny na kusy; a dopřejte sluchu, vy všichni ve vzdálených končinách země! Opásejte se a buďte roztříštěni na kusy! Opásejte se a buďte roztříštěni na kusy! Naplánujte úklad, a ten bude zmařen! Promluvte jakékoli slovo, a neobstojí, neboť Bůh je s námi!“ (Izajáš 8:9, 10) Tato slova se splní o několik let později, za vlády Achazova věrného syna Ezekjáše. Když Asyřané ohrožují Jeruzalém, Jehovův anděl jich 185 000 zabije. Je jisté, že Bůh je se svým lidem a s Davidovou královskou linií. (Izajáš 37:33–37) Během přicházející armagedonské bitvy Jehova podobným způsobem pošle Většího Immanuela, nejen proto, aby své nepřátele rozrazil na kusy, ale také proto, aby zachránil všechny ty, kdo v něj důvěřují. (Žalm 2:2, 9, 12)

29. (a) Jak se Židé v Achazově době liší od Židů v době Ezekjáše? (b) Proč Jehovovi služebníci v dnešní době neuzavírají žádné náboženské ani politické pakty?

²⁹ Na rozdíl od Židů v Ezekjášově době chybí Achazovým současníkům víra v to, že Jehova je ochrání. Dávají  přednost konfederaci neboli „spiknutí“ s Asyřany, které je má ochránit před syrsko-izraelským seskupením. Jehovova ‚ruka‘ však pobízí Izajáše, aby mluvil proti ‚cestě tohoto lidu‘, tedy proti běžnému trendu. Izajáš varuje: „Nebudete se bát předmětu jejich strachu ani se před ním nebudete chvět. Jehova vojsk — on je Ten, s nímž byste měli zacházet jako se svatým, a on by měl být předmětem vašeho strachu, a on by měl být Ten, kdo působí, abyste se chvěli.“ (Izajáš 8:11–13) Jehovovi služebníci na to dnes pamatují, a chrání se před tím, že by se podíleli na náboženských koncilech a politických paktech nebo že by v ně vkládali svou důvěru. Jehovovi služebníci plně důvěřují v Boží moc ochránit je. Vždyť je-li ‚Jehova na naší straně, co nám může udělat pozemský člověk‘? (Žalm 118:6)

30. Jaký osud potká ty, kdo nedůvěřují v Jehovu?

³⁰ Izajáš dál znovu opakuje, že Jehova se prokáže jako ‚posvátné místo‘, jako ochrana pro ty, kdo v něj důvěřují. Naproti tomu ti, kdo ho zavrhují, „určitě klopýtnou a padnou a rozbijí se a padnou do léčky a budou chyceni“. Těchto pět působivých sloves nikoho nenechává na pochybách o tom, jaký osud potká ty, kdo nedůvěřují v Jehovu. (Izajáš 8:14, 15) Lidé, kteří v prvním století zavrhli Ježíše, také klopýtli a padli. (Lukáš 20:17, 18) Dnes něco podobného čeká ty, kdo nejsou věrně oddáni Králi, který byl v nebi dosazen na trůn, Ježíšovi. (Žalm 2:5–9)

31. Jak dnes mohou praví křesťané následovat příklad Izajáše a těch, kdo naslouchají tomu, co vyučuje?

³¹ Ale ne všichni v Izajášově době klopýtli. Izajáš říká: „Sbal osvědčení, zapečeť zákon mezi mými učedníky! A budu stále očekávat Jehovu, který skrývá obličej před Jákobovým domem, a budu v něho doufat.“ (Izajáš 8:16, 17) Izajáš a ti, kdo naslouchali jeho vyučování,  neopustí Boží Zákon. Dále doufají v Jehovu, i když to jejich provinilí krajané odmítají a tak způsobují, že Jehova před nimi skrývá svůj obličej. Kéž jednáme podle příkladu těch, kdo v Jehovu důvěřují, a kéž jsme jako oni rozhodnuti, že se budeme držet čistého uctívání! (Daniel 12:4, 9; Matouš 24:45; srovnej Hebrejcům 6:11, 12.)

„Znamení“ a „zázraky“

32. (a) Kdo dnes slouží jako „znamení a zázraky“? (b) Proč by mělo být snadné rozeznat křesťany od tohoto světa?

³² Izajáš nyní ohlašuje: „Pohleď, já a děti, které mi Jehova dal, jsme jako znamení a zázraky v Izraeli od Jehovy vojsk, který přebývá na hoře Sionu.“ (Izajáš 8:18) Ano, Izajáš, Šear-jašub a Maher-šalal-chaš-baz jsou znameními Jehovových záměrů s Judou. Jako znamení dnes podobným způsobem slouží Ježíš a jeho pomazaní bratři. (Hebrejcům 2:11–13) A v jejich díle se k nim připojuje „velký zástup“ ‚jiných ovcí‘. (Zjevení 7:9, 14; Jan 10:16) Znamení má samozřejmě hodnotu pouze tehdy, když je možné snadno ho rozeznat od okolí. Podobně i křesťané plní své pověření jako znamení pouze tehdy, když jsou rozeznatelní od tohoto světa, když veškerou svou důvěru vkládají v Jehovu a když odvážně ohlašují jeho záměry.

33. (a) Co jsou praví křesťané odhodláni dělat? (b) Proč budou praví křesťané schopni stát pevně?

³³ Všichni tedy dodržujme Boží měřítka, a ne měřítka tohoto světa. Dále nebojácně vyčnívejme jako znamení, a to tím, že plníme pověření, které dostal Větší Izajáš, Ježíš Kristus: ‚Vyhlašuj rok dobré vůle a den pomsty ze strany našeho Boha.‘ (Izajáš 61:1, 2; Lukáš 4:17–21) A tak když asyrská záplava po celé zemi stoupá — dokonce i když sahá až ke krku —, praví křesťané nebudou odplaveni. Zůstaneme pevně stát, protože „Bůh je s námi“.

[Poznámky pod čarou]

[Studijní otázky]

 [Obrázek na straně 103]

Izajáš vzal s sebou Šear-jašuba, když šel vyřídit Jehovovo poselství Achazovi

[Obrázek na straně 111]

Proč Izajáš napsal na velkou tabulku „Maher-šalal-chaš-baz“?