Přejít k článku

Přejít na obsah

Záchrana a radování pod vládou Mesiáše

Záchrana a radování pod vládou Mesiáše

Třináctá kapitola

Záchrana a radování pod vládou Mesiáše

Izajáš 11:1–12:6

1. Popište, v jakém duchovním stavu je Boží smluvní lid v Izajášově době.

V DOBĚ, kdy žil Izajáš, byl Boží smluvní lid ve špatném duchovním stavu. Dokonce i za vlády věrných králů, jako byli Uzzijáš a Jotam, mnoho příslušníků národa uctívalo na výšinách. (2. Královská 15:1–4, 34, 35; 2. Paralipomenon 26:1, 4) Když se stal králem Ezekjáš, musel ze země odstranit všechno, co souviselo s uctíváním Baala. (2. Paralipomenon 31:1) Není divu, že Jehova svůj lid vybízel, aby se k němu vrátil, a varoval ho před potrestáním, které přijde.

2, 3. Jaké povzbuzení dává Jehova těm, kdo mu chtějí sloužit i přes to, že je rozšířena nevěrnost?

2 Ne všichni Židé však byli naprostí buřiči. Jehova měl věrné proroky a pravděpodobně se našli i lidé, kteří jim naslouchali. Pro ně měl Jehova utěšující slova. Prorok Izajáš nejprve vylíčil strašlivé plenění, které Juda zažije během vpádu Asyřanů, a potom byl inspirován, aby zapsal jednu z nejkrásnějších pasáží v celé Bibli — popis požehnání, jež lidstvo zažije pod vládou Mesiáše. * Proroctví o tomto požehnání se v některých ohledech splnilo v malém měřítku po návratu Židů ze zajetí v Babylónu. Celé proroctví má však větší splnění v dnešní době. Je pravda, že Izajáš a další věrní Židé, kteří žili v té době, se tohoto požehnání nedočkali. Ale ve víře se na ně těšili a splnění Izajášových slov tedy jistě zažijí po vzkříšení. (Hebrejcům 11:35)

3 I novodobý Jehovův lid potřebuje povzbuzení. Ve světě rychle upadají morální hodnoty, roste zlomyslný odpor proti poselství o Království a všichni Jehovovi ctitelé bojují s osobními slabostmi. Izajášova nádherná slova o Mesiášovi a jeho vládě je však mohou posílit a pomoci jim, aby se s těmito problémy vypořádali.

Mesiáš je schopný vůdce

4, 5. Co Izajáš prorokoval o příchodu Mesiáše a jak Izajášova slova podle všeho uplatnil Matouš?

4 Staletí před tím, než žil Izajáš, poukazovali jiní hebrejští pisatelé Bible na příchod Mesiáše, pravého vůdce, kterého Jehova pošle Izraeli. (1. Mojžíšova 49:10; 5. Mojžíšova 18:18; Žalm 118:22, 26) Jehova nyní prostřednictvím Izajáše připojuje další podrobnosti. Izajáš píše: „Vyjde proutek z pařezu Jišaie; a výhonek z jeho kořenů bude plodný.“ (Izajáš 11:1; srovnej Žalm 132:11.) Slova „proutek“ a „výhonek“ ukazují, že Mesiáš bude potomkem Jišaie a jeho syna Davida, který byl pomazán olejem za izraelského krále. (1. Samuelova 16:13; Jeremjáš 23:5; Zjevení 22:16) Až pravý Mesiáš přijde, má tento „výhonek“ z Davidovy dynastie nést dobré ovoce.

5 Slíbeným Mesiášem je Ježíš. O slovech u Izajáše 11:1 se nepřímo zmínil evangelista Matouš, když řekl, že Ježíš bude nazýván „Nazaretský“, čímž se splní slova proroků. Ježíš vyrůstal v Nazaretu, a proto byl nazván Nazaretský. Toto jméno je zřejmě příbuzné s hebrejským slovem, které je u Izajáše 11:1 použito pro „výhonek“. * (Matouš 2:23, poznámka pod čarou; Lukáš 2:39, 40)

6. Jakým panovníkem má být podle proroctví Mesiáš?

6 Jakým panovníkem bude Mesiáš? Bude jako krutý, neústupný Asyřan, který zničí desetikmenné severní království Izraele? Rozhodně ne. O Mesiášovi totiž Izajáš říká: „Usadí se na něm Jehovův duch, duch moudrosti a porozumění, duch rady a moci, duch poznání a bázně před Jehovou; a bude mít potěšení v bázni před Jehovou.“ (Izajáš 11:2, 3a) Mesiáš je pomazán, ale ne olejem, nýbrž Božím svatým duchem. K tomuto pomazání dochází při Ježíšově křtu, kdy Jan Křtitel vidí, jak na Ježíše sestupuje Boží svatý duch v podobě holubice. (Lukáš 3:22) Jehovův duch ‚se usadí na‘ Ježíšovi a on sám to dosvědčuje tím, že jedná s moudrostí, porozuměním, radou, mocí a poznáním. To jsou opravdu znamenité vlastnosti panovníka.

7. Jaký slib dal Ježíš svým věrným následovníkům?

7 Svatého ducha mohou obdržet i Ježíšovi následovníci. Při jednom svém projevu Ježíš prohlásil: „Jestliže vy, ačkoli jste ničemní, umíte dávat dobré dary svým dětem, oč více dá Otec v nebi svatého ducha těm, kdo ho prosí!“ (Lukáš 11:13) Nikdy bychom tedy neměli váhat s tím, že požádáme Boha o svatého ducha, ani bychom neměli přestat pěstovat ovoce tohoto ducha, které je prospěšné, totiž ‚lásku, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrotu, víru, mírnost, sebeovládání‘. (Galaťanům 5:22, 23) Jehova slibuje, že odpoví na žádost Ježíšových následovníků, kteří ho prosí o „moudrost shora“, aby se úspěšně dokázali vypořádat s životními problémy. (Jakub 1:5; 3:17)

8. V jakém smyslu má Ježíš radost z bázně před Jehovou?

8 Co je bázeň před Jehovou, kterou Mesiáš projevuje? Ježíš se Boha jistě neděsí ani nemá strach z toho, že by ho Bůh zavrhl. Ne, Mesiáš má k němu posvátnou úctu a váží si ho, protože ho miluje. Bohabojný člověk si vždy přeje ‚dělat to, co se Bohu líbí‘, jako to dělal Ježíš. (Jan 8:29) Slovem i svým příkladem Ježíš vyučuje, že největší radost je v tom, když člověk každý den chodí ve zdravé bázni před Jehovou.

Spravedlivý a milosrdný soudce

9. Jaký příklad dává Ježíš těm, kdo mají posuzovat záležitosti v křesťanském sboru?

9 Izajáš toho o Mesiášových vlastnostech předpovídá ještě víc: „Nebude soudit podle pouhého zdání svých očí ani kárat prostě podle toho, co slyší jeho uši.“ (Izajáš 11:3b) Kdybyste byli postaveni před soud, nebyli byste za takového soudce vděční? Mesiáš ve své úloze Soudce nad celým lidstvem není ovlivňován falešnými důkazy, vychytralými soudními praktikami, neověřenými zprávami či povrchními činiteli, jako je bohatství. Dokáže prohlédnout podvod, dívá se za nelichotivý vnější vzhled a rozeznává ‚utajeného člověka srdce‘ neboli ‚skrytého člověka‘. (1. Petra 3:4, poznámka pod čarou) Ježíšův vynikající příklad slouží jako vzor pro všechny, jejichž úkolem je posuzovat záležitosti v křesťanském sboru. (1. Korinťanům 6:1–4)

10, 11. (a) Jakým způsobem usměrňuje Ježíš své následovníky? (b) Jaký rozsudek nad ničemnými Ježíš vykonává?

10 Jaký vliv budou mít znamenité vlastnosti, které Mesiáš projevuje, na jeho soudcovská rozhodnutí? Izajáš vysvětluje: „Ponížené bude soudit se spravedlností a s přímostí bude muset udílet pokárání ve prospěch mírných země. A musí udeřit zemi holí svých úst; a duchem svých rtů usmrtí ničemného. A spravedlnost se prokáže být opaskem jeho boků a věrnost opaskem jeho beder.“ (Izajáš 11:4, 5)

11 Když jeho následovníci potřebují usměrnit, dělá to Ježíš tak, aby z toho měli co největší užitek. To je znamenitý příklad pro křesťanské starší. Na druhé straně ti, kdo jednají ničemně, mohou očekávat přísný soud. Až Bůh bude s tímto systémem věcí účtovat, Mesiáš ‚udeří zemi‘ svým autoritativním hlasem a vynese rozsudek, který stanoví, že všichni ničemní budou odstraněni. (Žalm 2:9; srovnej Zjevení 19:15.) Nakonec tu nezůstanou žádní ničemní lidé, kteří by narušovali pokoj lidstva. (Žalm 37:10, 11) Ježíš, který má své boky a svá bedra opásané spravedlností a věrností, má moc to uskutečnit. (Žalm 45:3–7)

Změněné podmínky na zemi

12. Jaké znepokojení možná pociťuje Žid, který uvažuje o tom, že se vrátí z Babylónu do Zaslíbené země?

12 Představte si, co asi prožívá Izraelita, který se právě dozvěděl o Kýrově výnosu, že se Židé mají vrátit do Jeruzaléma a znovu vybudovat chrám. Opustí bezpečí, které mu poskytoval Babylón, a vydá se na dlouhou cestu domů? Za těch 70 let, co tam Izraelité nežili, opuštěná pole jistě zarostla plevelem. Po nich se nyní volně prohánějí vlci, levharti, lvi a medvědi. I kobry tam zdomácněly. Vracející se Židé se budou muset spolehnout na to, že přežijí díky domácímu zvířectvu. Stáda bravu a skotu jim budou poskytovat mléko, vlnu a maso, a voli budou tahat pluh. Stanou se tato zvířata obětí dravců? Nebudou malé děti v ohrožení, že je uštkne had? A co nebezpečí, že někdo bude na cestě přepaden?

13. (a) Jaký potěšující obraz nyní vykresluje Izajáš? (b) Jak víme, že pokoj, který Izajáš popisuje, znamená víc než jen být v bezpečí před divokými zvířaty?

13 Izajáš nyní vykresluje povzbudivý obraz podmínek, které Bůh vytvoří v zemi. Říká: „Vlk skutečně bude chvíli přebývat s beránkem a levhart ulehne s kůzletem a tele a mladý lev s hřívou a dobře živené zvíře, všichni spolu; a pouhý malý chlapec je povede. A kráva i medvěd se budou pást; jejich mláďata budou lehat spolu. A dokonce i lev bude žrát slámu právě jako býk. A kojenec si jistě bude hrát nad kobří dírou; a odstavené dítě skutečně položí svou vlastní ruku na světelný otvor jedovatého hada. Nebudou nijak škodit ani působit zkázu na celé mé svaté hoře, protože země jistě bude naplněna poznáním Jehovy, jako vody pokrývají samotné moře.“ (Izajáš 11:6–9Nejsou to snad dojemná slova? Povšimněte si, že pokoj, který je zde popsán, vychází z poznání Jehovy. Znamená tedy mnohem víc než jen být v bezpečí před divokými zvířaty. Poznání Jehovy totiž nezmění zvířata, ale zapůsobí na lidi. Divokých zvířat či lidí podobných zvířatům se Izraelité nebudou muset bát ani cestou domů, ani v obnovené zemi. (Ezra 8:21, 22; Izajáš 35:8–10; 65:25)

14. Jaké je větší splnění slov u Izajáše 11:6–9?

14 Toto proroctví však má větší splnění. V roce 1914 byl Ježíš, Mesiáš, dosazen na trůn na nebeské hoře Sion. V roce 1919 byli zbývající z ‚Božího Izraele‘ osvobozeni z babylónského zajetí a podíleli se na obnově pravého uctívání. (Galaťanům 6:16) Tak se otevřela cesta pro novodobé splnění Izajášova proroctví o ráji. ‚Přesné poznání‘, tedy poznání Jehovy, mění lidskou osobnost. (Kolosanům 3:9, 10) Ti, kdo byli dříve násilníky, se stali pokojnými lidmi. (Římanům 12:2; Efezanům 4:17–24) To všechno má nyní vliv na miliony lidí, protože Izajášovo proroctví se začalo vztahovat i na rychle rostoucí počet křesťanů s pozemskou nadějí. (Žalm 37:29; Izajáš 60:22) Ti se učí čekat na dobu, kdy se celá země znovu stane bezpečným, pokojným rájem, jak to Bůh původně zamýšlel. (Matouš 6:9, 10; 2. Petra 3:13)

15. Je rozumné očekávat, že se Izajášova slova doslovně splní v novém světě? Vysvětlete to.

15 Bude v tomto obnoveném ráji mít Izajášovo proroctví další, snad doslovnější splnění? Zdá se rozumné domnívat se, že ano. Jako bylo toto proroctví ujištěním pro vracející se Izraelity, je ujištěním pro všechny, kdo budou žít pod vládou Mesiáše. Oni sami ani jejich děti nebudou muset pociťovat strach, že jim někdo ublíží — ať už lidé, nebo zvířata. Pod vládou mesiášského Království se všichni obyvatelé země budou těšit z pokojných podmínek, jaké Adam s Evou zažívali v Edenu. Písmo samozřejmě nezjevuje všechny podrobnosti o tom, jak vypadal život v Edenu, ani jak bude vypadat život v ráji. Můžeme však mít důvěru, že pod vládou moudrého a láskyplného Krále Ježíše Krista bude všechno právě tak, jak by to mělo být.

Prostřednictvím Mesiáše je obnoveno pravé uctívání

16. Co stálo jako signál pro Boží lid v roce 537 př. n. l.?

16 Pravé uctívání bylo poprvé napadeno v Edenu, kdy se Satanovi podařilo zapůsobit na Adama a Evu tak, že neposlechli Jehovu. Satan se dosud nevzdal svého cíle, že od Boha odvrátí co nejvíce lidí. Jehova však nikdy nedovolí, aby čisté uctívání zcela vymizelo ze země. Jde o jeho jméno, a Jehova se o ty, kdo mu slouží, stará. Prostřednictvím Izajáše tedy pronáší pozoruhodný slib: „V ten den se stane, že to bude Jišaiův kořen, jenž bude stát jako signál pro národy. Tázavě se k němu obrátí i národy a jeho místo odpočinku se stane slavným.“ (Izajáš 11:10) Jeruzalém, z něhož David udělal hlavní město národa, sloužil v roce 537 př. n. l. jako signál, který svolával věrný ostatek rozptýleného židovského národa, aby se vrátil a znovu vybudoval chrám.

17. Jak Ježíš ‚povstal, aby panoval mezi národy‘ v prvním století a v dnešní době?

17 Proroctví však poukazuje ještě na něco jiného. Jak jsme už viděli, mluví o úloze Mesiáše, jediného pravého vůdce pro lidi všech národů. Izajáše 11:10 citoval apoštol Pavel, když chtěl ukázat, že v jeho době budou mít lidé ze všech národů místo v křesťanském sboru. Tento verš citoval z překladu Septuaginta a napsal: „Izajáš [říká]: ‚Bude kořen Jišaie a bude ten, kdo povstane, aby panoval nad národy; na něm národy založí svou naději.‘“ (Římanům 15:12) Navíc toto proroctví má dosah ještě větší — plní se i v naší době, kdy lidé z národů projevují svou lásku k Jehovovi tím, že podporují pomazané Mesiášovy bratry. (Izajáš 61:5–9; Matouš 25:31–40)

18. K jakému shromažďování kolem Ježíše dochází v dnešní době?

18 „Ten den“, o kterém mluví Izajáš, začal v novodobém splnění v roce 1914, kdy byl Mesiáš dosazen na trůn jako Král Božího nebeského Království. (Lukáš 21:10; 2. Timoteovi 3:1–5; Zjevení 12:10) Od té doby je Ježíš Kristus jasným signálem, kolem nějž se shromažďuje duchovní Izrael a lidi ze všech národů, kteří touží po spravedlivé vládě. Pod Mesiášovým vedením je dobrá zpráva o Království přinášena všem národům, jak to Ježíš předpověděl. (Matouš 24:14; Marek 13:10) Tato dobrá zpráva má mocný vliv. „Velký zástup, který žádný člověk [nemůže] sečíst, ze všech národů“, se Mesiášovi podřizuje tím, že se v čistém uctívání připojuje k pomazanému ostatku. (Zjevení 7:9) Díky tomu, že do společenství s ostatkem v Jehovově duchovním ‚domě modlitby‘ stále přichází mnoho nových ctitelů, se zvětšuje sláva Mesiášova ‚místa odpočinku‘, Božího velkého duchovního chrámu. (Izajáš 56:7; Ageus 2:7)

Sjednocený lid slouží Jehovovi

19. Při kterých dvou příležitostech Jehova navrátil ostatek svého lidu, jenž byl rozptýlen po zemi?

19 Izajáš Izraelitům dále připomíná, že Jehova je kdysi zachránil, když byl jejich národ utlačován mocným nepřítelem. Tohoto období izraelských dějin — kdy Jehova národ vysvobodil ze zajetí v Egyptě — si všichni věrní Židé velmi považují. Izajáš píše: „V ten den se stane, že Jehova opět podá ruku, podruhé, aby získal ostatek svého lidu, který zůstane z Asýrie a z Egypta a z Patru a z Kuše a z Elamu a ze Šinaru a z Chamatu a z mořských ostrovů. A jistě vyzdvihne signál pro národy a shromáždí rozehnané z Izraele; a rozptýlené z Judy sesbírá ze čtyř nejzazších končin země.“ (Izajáš 11:11, 12) Jehova vezme věrný ostatek z Izraele a z Judy jakoby za ruku, vyvede je z národů, do kterých byli rozptýleni, a přivede je bezpečně domů. V menším měřítku se to stane v roce 537 př. n. l. Oč slavnější však je větší splnění! V roce 1914 Jehova vyzdvihl Ježíše Krista dosazeného na trůn jako „signál pro národy“. K tomuto signálu začali od roku 1919 proudit zbývající z ‚Božího Izraele‘, protože toužili po tom, aby se mohli podílet na čistém uctívání pod Božím Královstvím. Tento jedinečný duchovní národ vychází „z každého kmene a jazyka a lidu a národa“. (Zjevení 5:9)

20. Jakou jednotu zažije Boží lid po návratu z Babylónu?

20 Izajáš nyní popisuje jednotu obnoveného národa. Severní království označuje jako Efrajima a o jižním království mluví jako o Judě a říká: „Efrajimova žárlivost odejde, a dokonce ti, kdo projevují Judovi nepřátelství, budou odříznuti. Efrajim nebude žárlit na Judu ani Juda nebude projevovat nepřátelství Efrajimovi. A musí letět na rameno Filištínů k západu; společně vydrancují syny Východu. Na Edom a Moab napřáhnou ruku a synové Ammona budou jejich poddanými.“ (Izajáš 11:13, 14) Až se Židé vrátí z Babylónu, nebudou už rozděleni na dva národy. Příslušníci všech izraelských kmenů se sjednoceně vrátí do své země. (Ezra 6:17) Už k sobě nebudou nevraživí ani nepřátelští. Jakožto sjednocený lid zaujmou vítězné postavení proti svým nepřátelům z okolních národů.

21. Proč můžeme říci, že jednota Božího lidu je v dnešní době opravdu znamenitá?

21 Ještě působivější je jednota ‚Božího Izraele‘. Dvanáct symbolických kmenů duchovního Izraele téměř 2 000 let zažívalo jednotu založenou na lásce k Bohu a k duchovním bratrům a sestrám. (Kolosanům 3:14; Zjevení 7:4–8) Jehovův lid — duchovní Izraelité i ti, kdo mají pozemskou naději — se dnes těší z pokoje a celosvětové jednoty pod vládou Mesiáše. Něco takového církve křesťanstva neznají. Svědkové Jehovovi tvoří sjednocenou duchovní frontu proti Satanovu úsilí zasahovat do jejich uctívání. Jako jeden lid plní Ježíšovo pověření, aby ve všech národech kázali a vyučovali dobrou zprávu o Mesiášově Království. (Matouš 28:19, 20)

Překážky budou překonány

22. Jak Jehova „odřízne jazyk Egyptského moře“ a „mávne rukou proti Řece“?

22 Existuje však mnoho překážek, a to doslovných i obrazných, které Izraelitům brání v návratu z vyhnanství. Jak budou překonány? Izajáš říká: „Jehova jistě odřízne jazyk Egyptského moře a ve žhnutí svého ducha mávne rukou proti Řece. A udeří ji v jejích sedmi bystřinách a skutečně způsobí, že lidé půjdou v sandálech.“ (Izajáš 11:15) Ano, Jehova odstraní všechny překážky, které brání jeho lidu v návratu. Dokonce i tak děsivá překážka, jako byl jazyk Rudého moře (například Suezský záliv), nebo tak nepřekonatelná překážka, jako byl mohutný Eufrat, bude obrazně vysušena, takže člověk bude moci přejít, aniž by si musel zouvat sandály.

23. V jakém smyslu „vznikne silnice z Asýrie“?

23 V Mojžíšově době Jehova připravil pro Izraelity cestu, aby mohli utéci z Egypta a jít do Zaslíbené země. Něco podobného udělá i nyní: „Vznikne silnice z Asýrie pro ostatek jeho lidu, který zůstane, právě jako vznikla pro Izrael v den, kdy vycházel z egyptské země.“ (Izajáš 11:16) Jehova povede vracející se vyhnance tak, jako kdyby z exilu do své domoviny šli po silnici. Odpůrci se budou snažit je zastavit, ale jejich Bůh, Jehova, bude s nimi. Pomazaní křesťané a jejich společníci jsou dnes také terčem prudkého útoku, ale přesto postupují odvážně vpřed. Vyšli z novodobé Asýrie — Satanova světa — a pomáhají ostatním lidem, aby to udělali také. Vědí, že čisté uctívání bude mít úspěch a bude vzkvétat. Není to totiž dílo lidské, ale Boží.

Mesiášovi poddaní se budou stále radovat!

24, 25. Jaká slova chvály a vděčnosti bude Jehovův lid provolávat?

24 Radostnými slovy Izajáš nyní popisuje, jak Jehovův lid jásá nad splněním Jehovova slova: „V ten den jistě řekneš: ‚Budu ti děkovat, Jehovo, vždyť ses proti mně sice popudil, ale tvůj hněv se posléze obrátil zpět, a přistoupil jsi k tomu, abys mě utěšil.‘“ (Izajáš 12:1) Jehova svůj vzpurný lid ukázňuje přísně. Ale toto ukáznění splní svůj cíl, protože se tak urovná vztah národa k Jehovovi a je obnoveno čisté uctívání. Jehova znovu ujišťuje své věrné ctitele, že je zcela jistě zachrání. Není divu, že dávají najevo své ocenění.

25 Izraelité, kteří se vrátili, zcela potvrdili svou důvěru v Jehovu a volají: „‚Pohleď, Bůh je má záchrana. Budu důvěřovat a nebudu se děsit; vždyť Jah Jehova je má síla a má moc a stal se mi záchranou.‘ S jásotem budete jistě čerpat vodu ze zřídel záchrany.“ (Izajáš 12:2, 3) Hebrejské slovo přeložené ve druhém verši jako „moc“ je v Septuagintě uvedeno jako „chvála“. Jehovovi ctitelé začínají s plnou silou zpívat píseň chvály o záchraně od ‚Jah, Jehovy‘. „Jah“ jakožto zkrácený tvar jména Jehova je v Bibli používán k vyjádření silnější chvály a intenzivnějších pocitů vděčnosti. Použitím výrazu „Jah Jehova“, tedy zdvojením Božího jména, je intenzita chvály vzdávané Bohu ještě umocněna.

26. Kdo dnes oznamuje mezi národy Boží jednání?

26 Praví Jehovovi ctitelé si svou radost nemohou nechat pro sebe. Izajáš předpovídá: „V ten den jistě řeknete: ‚Vzdávejte díky Jehovovi! Vzývejte jeho jméno. Dávejte na vědomí jeho jednání mezi národy. Zmiňujte se, že jeho jméno je vysoko umístěno. Hrajte melodie Jehovovi, vždyť jednal vynikajícím způsobem. To se dává na vědomí po celé zemi.‘“ (Izajáš 12:4, 5) Od roku 1919 pomazaní křesťané, jimž později začali pomáhat společníci z ‚jiných ovcí‘, ‚široko daleko oznamují znamenitosti toho, který je povolal ze tmy do svého podivuhodného světla‘. Jsou „vyvolený rod, ... svatý národ“ vyčleněný k tomuto účelu. (Jan 10:16; 1. Petra 2:9) Pomazaní ohlašují, že Jehovovo svaté jméno je vysoko umístěno, a podílejí se na tom, aby bylo dáno na vědomí po celé zemi. Všechny Jehovovy ctitele vedou v jásání nad opatřením, které Jehova učinil k jejich záchraně. Je to tak, jak provolává Izajáš: „Pronikavě volej a křič radostí, obyvatelko Sionu, vždyť Svatý Izraele je uprostřed tebe velký.“ (Izajáš 12:6) Svatým Izraele je samotný Jehova Bůh.

Do budoucnosti se dívejte s důvěrou

27. O čem jsou křesťané přesvědčeni, zatímco čekají na uskutečnění své naděje?

27 Miliony lidí dnes přicházejí k ‚signálu pro národy‘ — k Ježíši Kristu dosazenému na trůn v Božím Království. Radují se, že mohou být poddanými tohoto Království, a jsou nadšeni z toho, že znají Jehovu Boha a jeho Syna. (Jan 17:3) Velké štěstí nacházejí v jednotném křesťanském společenství a soustavně usilují o to, aby si zachovali pokoj, který je znakem pravých Jehovových služebníků. (Izajáš 54:13) Jsou přesvědčeni, že Jah Jehova je Bohem, který plní své sliby, a proto jsou si jisti svou nadějí a velmi rádi o ní mluví s druhými lidmi. Kéž každý Jehovův ctitel dál využívá všechny své síly k tomu, aby sloužil Bohu a aby pomáhal druhým dělat totéž. Kéž si všichni vezmeme k srdci Izajášova slova a kéž se radujeme v záchraně prostřednictvím Jehovova Mesiáše!

[Poznámky pod čarou]

^ 2. odst. Výraz „Mesiáš“ je odvozen od hebrejského slova ma·šiʹach, jehož význam je „Pomazaný“. Řecký ekvivalent je Chri·stosʹ neboli „Kristus“. (Matouš 2:4, poznámka pod čarou)

^ 5. odst. Hebrejské slovo pro „výhonek“ je neʹcer a pro „Nazaretský“ je Noc·riʹ.

[Studijní otázky]

[Obrázky na straně 158]

Jakožto potomek krále Davida je Mesiáš ‚proutkem‘ z Jišaie

[Celostránkový obrázek na straně 162]

[Obrázek na straně 170]

Izajáš 12:4, 5 ve svitcích od Mrtvého moře (se zvýrazněním míst, kde se vyskytuje Boží jméno)