Šestá kapitola

Jehova — „Spravedlivý Bůh a Zachránce“

Izajáš 45:1–25

1, 2. Jaká ujištění poskytuje 45. kapitola knihy Izajáš a jaké otázky budou rozebrány?

JEHOVOVY sliby jsou spolehlivé. Jehova je Bůh zjevení a Bůh stvoření. Neustále prokazuje, že je spravedlivý Bůh a Zachránce lidí ze všech národů. To jsou některá z povzbudivých ujištění zapsaných ve 45. kapitole knihy Izajáš.

² Izajáš 45. kapitola obsahuje také vynikající příklad Jehovovy schopnosti prorokovat. Boží duch umožňuje Izajášovi pozorovat vzdálené země a sledovat události, k nimž dojde v nadcházejících stoletích, a podněcuje ho, aby popsal epizodu, kterou mohl s takovou přesností předpovědět pouze Jehova, Bůh pravého proroctví. O jakou událost se jedná? Jak to zapůsobí na Boží lid v Izajášově době? Jaký význam to má pro nás v dnešní době? Prozkoumejme, co prorok zapsal.

Jehovovo prohlášení proti Babylónu

3. Jakými působivými slovy popisuje Izajáš 45:1–3a Kýrovo vítězství?

³ „Tak řekl Jehova svému pomazanému, Kýrovi, jehož pravici jsem uchopil, abych před ním podmanil národy, abych odpásal i boky králů; abych před ním otevřel dvoukřídlé dveře, takže ani brány nebudou zavřeny: ‚Sám  půjdu před tebou a vyrovnám vzdutí země. Měděné dveře rozbiji na kusy a přesekám železné závory. A dám ti poklady ve tmě a schované poklady ve skrýších.‘“ (Izajáš 45:1–3a)

4. (a) Proč Jehova označuje Kýra jako svého ‚pomazaného‘? (b) Jak Jehova zajistí Kýrovi vítězství?

⁴ Jehova prostřednictvím Izajáše mluví ke Kýrovi tak, jako by tento vládce už žil, i když v době Izajáše ještě nebyl na světě. (Římanům 4:17) Kýros byl předem Jehovou ustanoven, aby vykonal určitý úkol, a proto může být označen jako Boží ‚pomazaný‘. Pod Božím vedením si podmaní národy, oslabí krále a způsobí, že nepřátelé nebudou schopni klást odpor. Potom, až Kýros zaútočí na Babylón, Jehova zajistí, že dveře do města zůstanou otevřené, a proto budou stejně zbytečné, jako brány, které byly roztříštěny. Jehova půjde před Kýrem a odstraní všechny překážky. Kýrova vojska nakonec město dobudou a zmocní se jeho ‚schovaných pokladů‘, jeho bohatství ukrytého v temných sklepeních. To Izajáš prorokuje. Splní se však jeho slova?

5, 6. Kdy a jak se plní proroctví týkající se pádu Babylónu?

⁵ V roce 539 př. n. l., tedy asi 200 let potom, co Izajáš zaznamenává toto proroctví, se Kýros skutečně dostává k babylónským hradbám a na město zaútočí. (Jeremjáš 51:11, 12) Babylóňané tím však nejsou znepokojeni. Myslí si, že jejich město je nedobytné. Jeho vysoké hradby se tyčí nad hlubokými příkopy naplněnými vodou z Eufratu, který je součástí městského obranného systému. Žádný nepřítel už více než sto let nedokázal dobýt Babylón ztečí. Belšacar, babylónský vládce sídlící ve městě, se cítí tak bezpečný, že hoduje s příslušníky svého dvora.  (Daniel 5:1) Té noci — v noci z 5. na 6. října — Kýros uskuteční skvělý vojenský manévr.

⁶ Od Babylónu směrem proti proudu řeky prorážejí Kýrovi ženisté břeh Eufratu a odvádějí jeho vody tak, aby už netekl na jih do města. Netrvá dlouho a v Babylóně a jeho okolí hladina řeky klesne natolik, že se Kýrova vojska mohou říčním korytem brodit směrem do středu města. (Izajáš 44:27; Jeremjáš 50:38) Je ohromující, že brány podél řeky zůstávají otevřené, přesně jak to Izajáš předpověděl. Kýrova vojska se řítí do Babylónu, dobývají palác a zabíjejí krále Belšacara. (Daniel 5:30) Během jediné noci je město dobyto. Babylón padl a proroctví se splnilo do posledního písmene.

7. Jak křesťany posiluje pozoruhodné splnění Izajášova proroctví týkající se Kýra?

⁷ Přesné splnění tohoto proroctví posiluje víru křesťanů v dnešní době. Poskytuje jim pádný důvod věřit, že i ta biblická proroctví, která se ještě nesplnila, jsou zcela spolehlivá. (2. Petra 1:20, 21) Jehovovi ctitelé vědí, že pád ‚Velkého Babylónu‘ — událost, která byla předobrazena pádem Babylónu v roce 539 př. n. l. — už nastal v roce 1919. Přesto se těší, že tato novodobá náboženská organizace bude zničena, že dojde ke slíbenému odstranění politického systému pod Satanovou vládou, že Satan bude uvržen do propasti a že přijdou nová nebesa a nová země. (Zjevení 18:2, 21; 19:19–21; 20:1–3, 12, 13; 21:1–4) Vědí, že Jehovova proroctví nejsou plané sliby, ale že to jsou popisy konkrétních budoucích událostí. Když si praví křesťané připomínají splnění všech podrobností Izajášova proroctví, které se týkalo pádu Babylónu, posilují svou víru. Vědí, že Jehova své slovo vždycky splní.

 Proč Jehova projeví Kýrovi přízeň

8. Co je jedním z důvodů, proč Jehova dává Kýrovi vítězství nad Babylónem?

⁸ Jehova tedy nejprve uvádí, kdo Babylón dobude a jak to provede, a potom vysvětluje jeden z důvodů, proč dá vítězství právě Kýrovi. Jehova prorocky promlouvá ke Kýrovi a říká: „Abys poznal, že já jsem Jehova, Ten, kdo tě volá tvým jménem, Bůh Izraele.“ (Izajáš 45:3b) Vládce čtvrté světové velmoci biblických dějin vhodně připouští, že svého největšího vítězství dosahuje díky podpoře, kterou mu poskytl ten, kdo je větší než on sám, tedy Jehova, Svrchovaný Panovník. Kýros by měl uznat, že tím, kdo ho volá neboli pověřuje, je Jehova, Bůh Izraele. Biblická zpráva ukazuje, že Kýros skutečně uznal, že jeho velké vítězství přišlo od Jehovy. (Ezra 1:2, 3)

9. Z jakého dalšího důvodu Jehova dává Kýrovi vítězství nad Babylónem?

⁹ Jehova vysvětluje, co je druhým důvodem, proč vede Kýra k dobytí Babylónu: „Kvůli svému sluhovi Jákobovi a kvůli Izraeli, svému vyvolenému, jsem dokonce přistoupil k tomu, abych tě povolal tvým jménem; přistoupil jsem k tomu, abych ti dal čestné jméno, ačkoli jsi mě neznal.“ (Izajáš 45:4) Kýrovo vítězství nad Babylónem otřese zemí. Znamená pád jedné a vzestup další světové velmoci a natrvalo se zapisuje do dějin budoucím generacím. Ale lidé z okolních národů, kteří úzkostlivě sledují události, by pravděpodobně byli ohromeni, kdyby věděli, že to všechno se stane kvůli několika tisícům „nevýznamných“ vyhnanců v Babylóně — kvůli Židům, Jákobovým potomkům. Tito příslušníci starověkého izraelského národa, kteří přežijí, však v Jehovových očích ani zdaleka  nejsou nevýznamní. Jsou Jehovovým ‚sluhou‘. Ze všech národů země jsou právě oni Jehovovým ‚vyvoleným‘. I když Jehovu Kýros předtím neznal, Jehova ho používá jako svého pomazaného, aby dobyl město, které odmítlo vydat své zajatce. Božím záměrem totiž není, aby jeho vyvolený národ navždy trpěl na cizí půdě.

10. Co je nejzávažnějším důvodem, proč Jehova použije Kýra k tomu, aby padla babylónská světová velmoc?

¹⁰ Existuje však třetí, ještě závažnější důvod, proč Jehova používá Kýra, aby dobyl Babylón. Jehova říká: „Já jsem Jehova, a není nikdo jiný. S výjimkou mne není žádný Bůh. Pevně tě opásám, ačkoli jsi mě neznal, aby lidé poznali od východu slunce a od jeho západu, že mimo mne není žádný. Já jsem Jehova a není nikdo jiný.“ (Izajáš 45:5, 6) Ano, pád babylónské světové velmoci je ukázkou toho, že Jehova je Bůh, a pro každého je to důkazem, že jedině Jehova je hoden uctívání. Vzhledem k tomu, že je Boží lid osvobozen, jednotlivci z mnoha národů — od východu i od  západu — uznají, že Jehova je jediný pravý Bůh. (Malachiáš 1:11)

11. Jak Jehova znázorňuje, že má moc splnit svůj záměr s Babylónem?

¹¹ Nezapomeňme, že zmíněné Izajášovo proroctví bylo zapsáno asi 200 let před touto událostí. Když ho někteří lidé slyšeli, možná si kladli otázku: ‚Má Jehova skutečně moc splnit ho?‘ Historie potvrzuje, že tu moc měl. Jehova vysvětluje, proč je rozumné věřit, že může vykonat to, co řekne: „Utvářím světlo a tvořím tmu, působím mír a tvořím neštěstí, já, Jehova, činím všechny ty věci.“ (Izajáš 45:7) Celé stvoření — od světla po tmu — a všechno v dějinách — od míru po neštěstí — má Jehova pod kontrolou. Stejně jako tvoří denní světlo a noční tmu, tak způsobí mír pro Izrael a neštěstí pro Babylón. Jehova má moc stvořit vesmír, a také má moc splnit svá proroctví. To v dnešní době povzbuzuje křesťany, kteří pilně studují Boží prorocké slovo.

12. (a) Co díky Jehovovu působení urodí obrazná nebesa a země? (b) Jaký povzbudivý slib je pro křesťany v dnešní době obsažen ve slovech u Izajáše 45:8?

 ¹² Je vhodné, že ke znázornění toho, co čeká zajaté Židy, Jehova používá jevy, které jsou běžné ve stvoření: „Nebesa, způsobte, aby kanulo shůry; a ať se z mračné oblohy řine spravedlnost. Ať se otevře země a urodí záchranu a současně ať způsobí, aby vyrazila spravedlnost. Já sám, Jehova, jsem to stvořil.“ (Izajáš 45:8) Stejně jako doslovná nebesa způsobují, že padá životodárný déšť, Jehova způsobí, aby z obrazných nebes pršela na jeho lid spravedlnost. A stejně jako se doslovná země otevírá, aby vydala hojnou úrodu, Jehova vyzve obraznou zemi, aby v souladu s jeho spravedlivým záměrem urodila události, zejména pak záchranu jeho lidu, který je v zajetí v Babylóně. V roce 1919 Jehova způsobil, aby ‚nebe‘ a „země“ podobným způsobem urodily události, jež vedly k osvobození jeho lidu. Když dnes křesťané tyto věci vidí, pociťují radost. Proč? Protože tyto události posilují jejich víru v době, kdy se těší na to, až obrazná nebesa, Boží Království, přinesou požehnání spravedlivé zemi. Tehdy bude z obrazných nebes a země vycházet spravedlnost a záchrana v daleko větším měřítku než v době, kdy byl zničen starověký Babylón. Tak skutečně slavným způsobem dojde ke konečnému splnění Izajášových slov. (2. Petra 3:13; Zjevení 21:1)

Požehnání, jež plyne z uznání Jehovovy svrchovanosti

13. Proč je směšné, když lidé napadají Jehovovy záměry?

¹³ Po tomto popisu budoucího radostného požehnání se prudce mění ráz proroctví, a Izajáš pronáší dvojí bědu:  „Běda tomu, kdo se přel se svým Tvůrcem jako hliněný střep s jinými hliněnými střepy ze zemské půdy! Měla by hlína říkat tomu, kdo jí dává tvar: ‚Co děláš?‘ A tvůj počin říkat: ‚Nemá ruce?‘ Běda tomu, kdo říká otci: ‚Čemu se stáváš otcem?‘, a manželce: ‚Co v bolestech rodíš?‘“ (Izajáš 45:9, 10) Je zřejmé, že synové Izraele mají námitky proti tomu, co Jehova předpovídá. Izrael možná nevěří, že Jehova dovolí, aby jeho lid šel do vyhnanství. Nebo snad Izraelité kritizují myšlenku, že budou osvobozeni králem z pohanského národa, a ne králem z Davidova  domu. Izajáš chce ukázat, jak absurdní jsou takové námitky, a proto ty, kdo je vznášejí, přirovnává ke kusům hlíny a ke hliněným střepům, které se opováží zpochybnit moudrost toho, kdo je zpracovává. Předmět, který hrnčíř vytvořil, nyní tvrdí, že hrnčíř nemá ani ruce, ani moc, aby tvořil. To je opravdu pošetilé! Ti, kdo tyto námitky vznášejí, jsou jako děti, které si troufají vzdorovat autoritě svých rodičů.

14, 15. Co nám výrazy „Svatý“ a „Tvůrce“ zjevují o Jehovovi?

¹⁴ Těm, kdo tyto námitky pronášejí, Izajáš předkládá Jehovovu odpověď: „Tak řekl Jehova, Svatý Izraele a jeho Tvůrce: ‚Ptejte se mě dokonce na věci, které přicházejí ohledně mých synů; a měli byste mi přikazovat ohledně činnosti mých rukou. Sám jsem udělal zemi a stvořil jsem na ní i člověka. Já — mé vlastní ruce roztáhly nebesa a velím celému jejich vojsku. Sám jsem někoho  vzburcoval ve spravedlnosti a narovnám všechny jeho cesty. To on vystaví mé město a propustí mé vyhnance, ne za cenu ani za úplatek,‘ řekl Jehova vojsk.“ (Izajáš 45:11–13)

¹⁵ Tím, že se o Jehovovi mluví jako o ‚Svatém‘, se zdůrazňuje jeho svatost. A tím, že je nazván ‚Tvůrcem‘, je kladen důraz na to, že jakožto Stvořitel má právo rozhodovat, jak věci dopadnou. Jehova je schopen informovat izraelské syny o tom, co přijde, a postarat se o dílo svých rukou, tedy o svůj lid. Znovu je ukázáno, jaká je souvislost mezi principem stvoření a principem zjevení. Jehova jakožto Stvořitel celého vesmíru má právo řídit události tak, jak se rozhodne. (1. Paralipomenon 29:11, 12) V rozebíraném případě se Svrchovaný Panovník rozhodl, že vzburcuje pohana Kýra jakožto osvoboditele Izraele. Kýrův příchod, i když k němu dojde v budoucnosti, je tak jistý jako existence nebe a země. Který z izraelských synů by si tedy troufl kritizovat Otce, ‚Jehovu vojsk‘?

16. Proč by se Jehovovi měli jeho sluhové podřizovat?

¹⁶ V těchto verších knihy Izajáš je však ukázán další důvod, proč by se Bohu měli jeho sluhové podřizovat. Jeho rozhodnutí jsou vždy v nejlepším zájmu jeho sluhů. (Job 36:3) Vytvořil zákony, z nichž může mít jeho lid užitek. (Izajáš 48:17) Židé v Kýrově době, kteří uznávají Jehovovu svrchovanost, zjišťují, že to tak je. Kýros jedná v souladu s Jehovovou spravedlností, a proto je posílá z Babylónu domů, aby mohli znovu postavit chrám. (Ezra 6:3–5) Podobně i dnes zažívají požehnání ti, kdo v běžném životě uplatňují Boží zákony a kdo se podřizují Boží svrchovanosti. (Žalm 1:1–3; 19:7; 119:105; Jan 8:31, 32)

 Požehnání pro ostatní národy

17. Kdo kromě Izraele bude mít prospěch z Jehovových záchranných skutků a v jakém ohledu?

¹⁷ Izrael nebude jediným národem, který bude mít prospěch z pádu Babylónu. Izajáš říká: „Tak řekl Jehova: ‚Neplacení dělníci z Egypta a kupci z Etiopie a Sabejci, urostlí muži, ti přejdou dokonce k tobě a stanou se tvými. Budou kráčet za tebou; přejdou v okovech a pokloní se ti. Budou se k tobě modlit a říkat: „Bůh je vskutku ve spojení s tebou a není nikdo jiný; není jiný Bůh.“‘“ (Izajáš 45:14) V Mojžíšově době se „ohromná smíšená společnost“ Neizraelitů připojila k Izraelitům při jejich exodu z Egypta. (2. Mojžíšova 12:37, 38) Podobným způsobem budou cizinci doprovázet židovské vyhnance, kteří se budou z Babylónu vracet domů. Tyto Nežidy nebude nikdo nutit, aby šli, ale oni sami „přejdou“. Když Jehova říká „pokloní se ti“ a „budou se k tobě modlit“, poukazuje na ochotnou podřízenost a věrnost, kterou tito cizinci budou Izraeli projevovat. Pokud budou mít okovy, budou je mít dobrovolně, a bude to znamenat, že jsou ochotni sloužit Božímu smluvnímu lidu, kterému řeknou: „Bůh je ... ve spojení s tebou.“ Budou uctívat Jehovu jako proselyté, a to pod ustanoveními jeho smlouvy s Izraelem. (Izajáš 56:6)

18. Kdo má dnes užitek z toho, že Jehova osvobodil ‚Boží Izrael‘, a v jakých ohledech?

¹⁸ Od roku 1919, kdy byl ‚Boží Izrael‘ propuštěn z duchovního zajetí, se Izajášova slova splňují ve větším měřítku než v Kýrově době. Ochotu sloužit Jehovovi projevují miliony lidí po celé zeměkouli. (Galaťanům 6:16; Zecharjáš 8:23) Podobně jako „dělníci“ a „kupci“, o nichž  se zmiňuje Izajáš, radostně dávají k dispozici svou tělesnou sílu a finanční prostředky, aby podpořili pravé uctívání. (Matouš 25:34–40; Marek 12:30) Svůj život zasvěcují Bohu, chodí po jeho cestách a ochotně se stávají jeho otroky. (Lukáš 9:23) Uctívají jedině Jehovu a mají užitek ze společenství s Jehovovým ‚věrným a rozvážným otrokem‘, který je ve zvláštním smluvním vztahu s Bohem. (Matouš 24:45–47; 26:28; Hebrejcům 8:8–13) Tito „dělníci“ a „kupci“ sice nejsou přímými účastníky zmíněné smlouvy, ale mají z ní prospěch. Poslouchají zákony, které z ní vyplývají, a odvážně ohlašují: „Není jiný Bůh.“ Je opravdu nádherné být dnes očitými svědky toho, jak počet těchto ochotných podporovatelů pravého uctívání velkolepým způsobem roste. (Izajáš 60:22)

19. Co se stane s těmi, kdo trvají na uctívání model?

¹⁹ Prorok tedy nejprve odhaluje, že se lidé z národů připojí k uctívání Jehovy, a potom zvolá: „Vpravdě jsi Bůh, který zůstává skrytý, Bůh Izraele, Zachránce.“ (Izajáš 45:15) Jehova sice nyní svou moc neprojeví, ale v budoucnosti se už nebude skrývat. Dá najevo, že je Bůh Izraele, Zachránce svého lidu. Jehova však nebude Zachráncem těch, kdo důvěřují v modly. O těchto lidech Izajáš říká: „Jistě budou všichni zahanbeni, a dokonce budou pokořeni. Výrobci modlářských podob budou muset spolu chodit v pokoření.“ (Izajáš 45:16) Jejich pokoření bude víc než jen dočasný pocit hanby a studu. Bude to znamenat smrt — opak toho, co Jehova slibuje Izraeli dále.

20. V jakém smyslu zažije Izrael ‚záchranu na neurčité časy‘?

²⁰ „Pokud jde o Izrael, ten bude jistě ve spojení s Jehovou zachráněn záchranou na neurčité časy. Nebudete  zahanbeni ani nebudete pokořeni na neurčité časy věčnosti.“ (Izajáš 45:17) Jehova slibuje Izraeli věčnou záchranu, ale pod určitou podmínkou. Izrael musí zůstat „ve spojení s Jehovou“. Když Izrael toto spojení přeruší tím, že odmítne Ježíše jako Mesiáše, národ ztratí vyhlídku na ‚záchranu na neurčité časy‘. Někteří lidé v Izraeli však budou projevovat víru v Ježíše a stanou se zárodkem Božího Izraele, který nastoupí na místo tělesného Izraele. (Matouš 21:43; Galaťanům 3:28, 29; 1. Petra 2:9) Duchovní Izrael nikdy nebude pokořen. Bude zahrnut do „věčné smlouvy“. (Hebrejcům 13:20)

Pokud jde o stvoření i zjevení, Jehova je spolehlivý

21. Jak Jehova prokazuje, že pokud jde o stvoření a o zjevení, je naprosto spolehlivý?

²¹ Mohou se Židé spolehnout na Jehovův slib týkající se věčné záchrany Izraele? Izajáš odpovídá: „Tak řekl Jehova, Stvořitel nebes, On, pravý Bůh, Tvůrce země a její Původce, Ten, kdo ji pevně založil, kdo ji nestvořil prostě nadarmo, kdo ji utvořil, dokonce aby byla obývána: ‚Já jsem Jehova, a není nikdo jiný. Nemluvil jsem ve skrýši, v temném místě země; ani jsem neřekl Jákobovu semeni: „Hledejte mě prostě nadarmo.“ Já jsem Jehova, mluvím, co je spravedlivé, říkám, co je přímé.‘“ (Izajáš 45:18, 19) Počtvrté a naposledy v této kapitole Izajáš zahajuje důležitou prorockou pasáž slovy: „Tak řekl Jehova.“ (Izajáš 45:1, 11, 14) Co Jehova říká? Říká, že je spolehlivý, jak pokud jde o stvoření, tak pokud jde o zjevení. Nestvořil zemi „prostě nadarmo“. Ani svůj lid Izrael nežádá, aby ho hledal „prostě nadarmo“. Právě jako Bůh uskuteční svůj záměr se zemí, tak uskuteční i svůj záměr se svým vyvoleným  lidem. Jehovova slova jsou na rozdíl od nejasných výroků těch, kdo slouží falešným bohům, pronesena veřejně. Jsou pravdivá a splní se. Ti, kdo Jehovovi slouží, mu nebudou sloužit marně.

22. (a) Čím si mohou být Židé, kteří byli ve vyhnanství v Babylóně, jisti? (b) Jaké ujištění mají křesťané v dnešní době?

²² Pro Boží lid, který je ve vyhnanství v Babylóně, jsou tato slova ujištěním, že Zaslíbená země nezůstane zpustošená. Bude znovu osídlena. A to, co Jehova slibuje Izraeli, se splní. V širším smyslu jsou Izajášova slova ujištěním i pro Boží lid v dnešní době — země se nestane zpustošeným místem spáleným ohněm, jak se domnívají  někteří lidé, ani nebude zničena atomovými bombami, jak se obávají další lidé. Božím záměrem je, aby země existovala navždy, aby byla oděna rajskou nádherou a aby na ní žili spravedliví obyvatelé. (Žalm 37:11, 29; 115:16; Matouš 6:9, 10; Zjevení 21:3, 4) Ano, stejně jako v případě Izraele se i dnes Jehovova slova prokážou jako spolehlivá.

Jehova projevuje své milosrdenství

23. Jak to dopadne s těmi, kdo uctívají modly, a jak s těmi, kdo uctívají Jehovu?

²³ Záchrana Izraele je zdůrazněna v dalších Jehovových slovech: „Seberte se a přijďte. Shlukněte se k sobě, vy, kdo jste unikli z národů. Ti, kdo nosí dřevo své vyřezávané sochy, nedospěli k žádnému poznání, ani ti, kdo se modlí k bohu, jenž nemůže zachránit. Podejte svou zprávu a své předložení. Ano, ať se spolu v jednotě poradí. Kdo způsobil, aby to odedávna bylo slyšet? Kdo o tom právě od té doby podává zprávu? Ne snad já, Jehova, kromě něhož není jiný Bůh; spravedlivý Bůh a Zachránce, a vyjma mne není žádný?“ (Izajáš 45:20, 21) Jehova vyzývá ‚ty, kdo unikli‘, aby svou záchranu porovnali s tím, co postihne lidi, kteří uctívají modly. (5. Mojžíšova 30:3; Jeremjáš 29:14; 50:28) Modláři se modlí k bezmocným bohům, kteří je nemohou zachránit, a slouží jim, a proto „nedospěli k žádnému poznání“. Jejich uctívání nemá význam — je prostě nadarmo. Ale ti, kdo uctívají Jehovu, zjišťují, že má moc způsobit, aby nastaly události, které předpovídal „odedávna“, tedy i zachránit svůj lid z vyhnanství v Babylóně. Tato moc a předvídavost odlišuje Jehovu od všech ostatních bohů. Ano, Jehova je „spravedlivý Bůh a Zachránce“.

 „Za záchranu vděčíme svému Bohu“

24, 25. (a) Jakou výzvu Jehova pronáší a proč je jisté, že se jeho slib splní? (b) Co Jehova právem vyžaduje?

²⁴ Milosrdenství vede Jehovu k tomu, aby pronesl výzvu: „Obraťte se ke mně a buďte zachráněni, všichni na koncích země; vždyť jsem Bůh a není nikdo jiný. Sám při sobě jsem přísahal — z mých vlastních úst vyšlo ve spravedlnosti slovo, takže se nevrátí —, že přede mnou bude klekat každé koleno, každý jazyk bude přísahat a říkat: ‚Jistěže v Jehovovi je plná spravedlnost a síla. Všichni, kdo se proti němu rozpalují, přijdou přímo k němu a budou zahanbeni. V Jehovovi se celé semeno Izraele prokáže být v právu a budou se chlubit.‘“ (Izajáš 45:22–25)

²⁵ Jehova Izraeli slibuje, že zachrání ty v Babylóně, kdo se k němu obrátí. Není možné, aby toto proroctví selhalo, protože Jehova jednak touží zachránit svůj lid, a jednak je schopen to udělat. (Izajáš 55:11) Když Bůh něco řekne, je to samo o sobě spolehlivé, ale tím spíše to platí tehdy, když Jehova ke svým slovům připojí přísahu, aby je potvrdil. (Hebrejcům 6:13) Od těch, kdo touží po jeho přízni, právem vyžaduje poddanost („bude klekat každé koleno“) a slib („každý jazyk bude přísahat“). Izraelité, kteří v uctívání Jehovy vytrvávají, budou zachráněni. Budou se moci chlubit tím, co pro ně Jehova dělá. (2. Korinťanům 10:17)

26. Jak členové ‚velkého zástupu‘ ze všech národů reagují, když je Jehova vyzývá, aby se k němu obrátili?

²⁶ Slova, kterými Bůh lidi vyzývá, aby se k němu obrátili, však nejsou omezena pouze na vyhnance ve starověkém Babylóně. (Skutky 14:14, 15; 15:19; 1. Timoteovi 2:3, 4) Tato výzva zaznívá stále, a reaguje na ni „velký  zástup ... ze všech národů“, který ohlašuje: „Za záchranu vděčíme svému Bohu ... a Beránkovi [Ježíšovi].“ (Zjevení 7:9, 10; 15:4) Každým rokem přibudou do velkého zástupu stovky tisíc lidí, kteří se obrátí k Bohu, plně uznají jeho svrchovanost a veřejně dávají najevo svou věrnou oddanost. Kromě toho věrně podporují duchovní Izrael, ‚Abrahamovo semeno‘. (Galaťanům 3:29) Svou lásku k Jehovově spravedlivé vládě projevují tím, že po celém světě ohlašují: „Jistěže v Jehovovi je plná spravedlnost a síla.“ * Ve svém dopise Římanům apoštol Pavel citoval slova z Izajáše 45:23 z překladu Septuaginta. Chtěl ukázat, že nakonec každý, kdo bude žít, uzná Boží svrchovanost a bude neustále chválit Boží jméno. (Římanům 14:11; Filipanům 2:9–11; Zjevení 21:22–27)

27. Proč dnes mohou mít křesťané naprostou důvěru v Jehovovy sliby?

²⁷ Proč mohou členové velkého zástupu věřit tomu, že když se obrátí k Bohu, bude to znamenat jejich záchranu? Důvodem je to, že Jehovovy sliby jsou spolehlivé, jak zcela jasně ukazují prorocká slova zapsaná ve 45. kapitole knihy Izajáš. Stejně jako měl Jehova potřebnou moc a moudrost, aby vytvořil nebesa a zemi, má moc a moudrost také způsobit, aby se jeho proroctví splnila. A jako se postaral o to, aby se splnilo proroctví o Kýrovi, tak splní jakékoli jiné biblické proroctví, jehož uskutečnění má teprve přijít. Jehovovi ctitelé tedy mohou mít důvěru, že Jehova brzy opět prokáže, že je „spravedlivý Bůh a Zachránce“.

[Poznámka pod čarou]

[Studijní otázky]

[Obrázky na straně 80 a 81]

Jehova, který utváří světlo a tvoří tmu, může působit mír a tvořit neštěstí

[Obrázek na straně 83]

Jehova způsobí, aby z ‚nebes‘ pršelo požehnání a aby „země“ urodila spravedlnost

[Obrázek na straně 84]

Měly by snad odhozené hliněné střepy zpochybňovat moudrost toho, kdo je vytvořil?

[Obrázek na straně 89]

Jehova nestvořil zemi nadarmo