Přejít k článku

Přejít na obsah

Člověk — zázračné dílo

Člověk — zázračné dílo

14. kapitola

Člověk — zázračné dílo

1. Co by mohlo vypadat jako velký problém pro mozek?

MEZI všemi zázračnými věcmi na Zemi není nic úžasnějšího než lidský mozek. Uveďme si příklady: Z různých smyslových orgánů plyne do mozku každou sekundu informační proud asi 100 miliónů bitů. Jak brání mozek tomu, aby nebyl beznadějně zahlcen touto lavinou? Jak zvládá mysl ty milióny souběžných zpráv, jestliže můžeme v určité chvíli přemýšlet jen o jedné věci? Mysl zřejmě nejen překonává záplavu informací, ale dokonce se s ní lehce vyrovnává.

2, 3. Jakými dvěma způsoby řeší mozek tento problém?

2 Zvládání tohoto úkolu je pouze jedním z nespočetných zázraků lidského mozku. Účastní se na tom dva faktory. Za prvé: v mozkovém kmenu je síť nervových vláken o velikosti malíčku. Tato síť se nazývá retikulární formace. Působí jako určitý druh kontrolního centra provozu, které třídí milióny zpráv přicházejících do mozku, vyřazuje nevýznamné a vybírá důležité, jež vede dál do mozkové kůry. Tato malá síť nervových vláken propouští každou sekundu do vědomí nejvýše několik set informací.

3 Za druhé: k dalšímu výběru toho, co pronikne do naší vědomé pozornosti, dochází zřejmě ve vlnách, které procházejí mozkem 8–12 krát za sekundu. Těmito vlnami jsou působeny periody vysoké vnímavosti, kdy mozek vnímá silnější signály a reaguje na ně. Předpokládá se, že se mozek pomocí těchto vln orientuje, přičemž se soustřeďuje na to, co je důležité. Vteřinu za vteřinou probíhá v naší hlavě úžasně intenzívní činnost.

„Co budí úžas“

4. Co stále ještě platí, ačkoli vědci provádějí intenzívní výzkum, aby porozuměli mozku?

4 V bádání o mozku dosáhli vědci v posledních letech nesmírných pokroků. Dosud získané znalosti jsou však nic ve srovnání s tím, co zatím neznáme. Jeden výzkumný pracovník prohlásil, že po tisíciletích spekulací a po několika posledních desetiletích intenzívního vědeckého bádání zůstává náš mozek stejně jako vesmír „v podstatě tajemstvím“.1 Mozek člověka je jistě nejtajemnější část zázračného díla, jímž je člověk, přičemž slovo „zázrak“ znamená něco, „co budí úžas“.

5. Co ve vývoji lidského mozku v raném dětském věku ukazuje, že je mezi mozkem zvířat a mozkem lidí propast?

5 Tento zázrak začíná v děloze. Tři týdny po početí se začínají tvořit mozkové buňky. Buňky se rozmnožují lavinovitě, někdy až 250 000 buněk za minutu. Po narození roste mozek dále a vyvíjí se jeho síť spojů. Propast, která dělí mozek člověka od mozku kteréhokoli zvířete, je rychle patrná, uvědomíme-li si, „že se mozek kojence na rozdíl od mozku všech novorozených zvířat zvětší v prvním roce života trojnásobně“, jak je uvedeno v knize Vesmír v nás (angl.).2 V lidském mozku je nakonec asi 100 miliard nervových buněk zvaných neurony, a také jiné druhy buněk, ačkoli mozek činí pouze dvě procenta tělesné váhy.

6. Jak jsou přenášeny nervové signály od jednoho neuronu ke druhému?

6 Hlavní mozkové buňky — neurony — se vlastně vzájemně nedotýkají. Jsou od sebe odděleny synapsemi, nepatrnými štěrbinami, které jsou menší než desetitisícina milimetru. Tyto mezery jsou překonávány chemickými látkami, nervovými přenašeči. Dosud je známo třicet těchto přenašečů, ale v mozku jich může být daleko více. Chemické signály jsou na jednom konci neuronů přijímány spletí nepatrných vláken, dendritů. Signály jsou pak předávány dál na druhý konec neuronu nervovým vláknem zvaným axon. V neuronech probíhají signály elektrické povahy, ale přes štěrbiny jsou přenášeny chemicky. Přenos nervových signálů je tedy elektrochemické povahy. Všechny impulsy jsou stejně veliké, ale intenzita signálů závisí na četnosti impulsů, jichž může být až tisíc za sekundu.

7. O kterém pochodu, jenž se odehrává v mozku, se zmiňuje Bible, a to v souladu s tím, co objevili vědci?

7 Nevíme přesně, jaké fyziologické změny nastávají v mozku při procesu učení. Ale výsledky pokusů naznačují, že se v průběhu učení, zejména v raném věku, vytvářejí lepší spoje a že se uvolňuje více chemických látek, které překonávají štěrbiny mezi neurony. Trvalým používáním jsou spoje posilovány a učení se upevňuje. V časopise Scientific American3 bylo uvedeno, že „spoje, které jsou často v činnosti, jsou nějakým způsobem posilovány“. V této věci je zajímavý výrok Bible, že zralí lidé, „kteří používáním cvičili svou vnímavost“, snadněji porozumějí obtížnějším věcem. (Hebrejcům 5:14) Bádání ukázalo, že nepoužívané duševní schopnosti ochabují. Mozek tedy — podobně jako sval — sílí používáním a ochabuje, není-li používán.

8. Co je jedna z důležitých nevyřešených otázek, které se týkají mozku?

8 Nesmírné množství mikroskopicky malých nervových vláken, kterými jsou v mozku vytvářeny tyto spoje, se může označit jako „elektrická instalace“. Vlákna jsou v nepochopitelně složité spleti přesně uspořádána. Je však záhadou, jak mohou být umístěna přesně na těch místech, kde podle „schématu zapojení“ mají být. „Bezpochyby nejdůležitější nevyřešenou otázkou, pokud jde o vývoj mozku,“ řekl jeden vědec, „je otázka, jak vytvářejí neurony specifické vzorce spojení . . . Většina spojů je zřejmě přesně vytvořena již v raném stadiu vývoje.“4 Jiný badatel dodává, že tyto specificky rozvržené oblasti mozku „jsou běžné v celém nervovém systému a způsob, jak je tato přesná elektrická instalace založena, zůstává jedním z velkých nevyřešených problémů.“5

9. Jaký je podle odhadu vědců počet spojů v mozku a co řekl jeden odborník o mozkové kapacitě?

9 Počet těchto spojů je astronomicky vysoký. Každý neuron může být mnohotisíckrát spojen s jinými neurony. Kromě spojů mezi neurony existují také mikroobvody bezprostředně mezi dendrity. „Tyto ‚mikroobvody‘,“ řekl jeden neurolog, „připojují k našim již stejně závratným představám o způsobu práce mozku další, zcela novou dimenzi.“6 Někteří badatelé jsou přesvědčeni o tom, že „počet spojů, které tvoří miliardy a miliardy nervových buněk lidského mozku, dosahuje snad dokonce kvadrilionu“.7 Jaká schopnost z toho vyplývá? Podle slov Carla Sagana by informace, které by mozek mohl pojmout, „naplnily asi dvacet miliónů svazků, což je počet svazků v největších knihovnách na světě“.8

10. a) V kterém ohledu se mozková kůra člověka liší od mozkové kůry zvířat, a jakou přednost má člověk? b) Jak se o tom vyjádřil jeden vědec?

10 Tento velký rozdíl mezi člověkem a zvířetem působí mozková kůra. Je asi tři milimetry silná a se svými rozeklanými závity zapadá do tvaru lebky. Kdyby byla mozková kůra rozprostřena, zaujala by plochu asi 3 400 čtverečních centimetrů. Délka spojovacích vláken je asi 1 000 kilometrů na kubický centimetr. Ve srovnání s mozkovou kůrou kteréhokoli zvířete je mozková kůra člověka nejen daleko větší, ale má také daleko větší nezapojenou oblast. To znamená takovou, která není zapojena do řízení fyzických funkcí těla, nýbrž je vyhrazena pro vyšší duševní pochody, jež odlišují člověka od zvířete. Jeden vědec prohlásil, „že nejsme jen chytřejší opice“, ale že náš rozum „nás kvalitativně odlišuje od všech ostatních forem života“.9

Naše daleko větší výkonnost

11. Jak to, že má člověk díky svému mozku pružnost, aby se učil v míře, kterou zvířata nemají?

11 „Lidský mozek,“ řekl jeden vědec, „se vyznačuje schopností naučit se mnoha zvláštním výkonům.“10 V oboru výpočetní techniky se používá výrazu „pevně zapojený“ (hardwired), když se mluví o vestavěných charakteristických vlastnostech založených na pevné soustavě obvodů, na rozdíl od funkcí, které vkládá do počítače programátor. „Použito na člověka,“ píše jeden odborník, „vztahuje se pojem hardware na vrozené schopnosti nebo alespoň předpoklady.“11 Lidé mají mnoho vrozených schopností učit se, ale vědění samo jim vrozeno není. Zvířata naproti tomu mají „hardware“ v podobě instinktivní moudrosti, ale jejich schopnosti naučit se něčemu novému jsou omezené.

12. Která schopnost je předem naprogramována v mozku člověka na rozdíl od zvířat, a jakou svobodnou volbu to propůjčuje člověku?

12 V knize Vesmír v nás (angl.) je řečeno, že ani ta nejinteligentnější zvířata „nikdy nevyvíjejí schopnost myšlení, jakou má člověk. Chybí jim totiž to, co máme my: Naprogramování našeho nervového vybavení, které nám umožňuje tvořit si pojmy z toho, co vidíme, řeč z toho, co slyšíme, a myšlenky z toho, co prožíváme.“ Ale musíme informacemi ze svého okolí programovat svůj mozek, jinak by, jak je řečeno v uvedené knize, „nemohlo vzniknout nic podobného lidské mysli . . . Bez tohoto nesmírného přílivu zkušeností by sotva vznikla byť i jen stopa intelektu.“12 Lidskému mozku vlastní schopnost nám tedy umožňuje vytvořit si lidský intelekt. Na rozdíl od zvířat máme svobodnou vůli naprogramovat si svůj intelekt podle svého rozhodnutí, a to na základě svého poznání, své představy o hodnotách, svých možností a cílů.

Člověk má jedinečnou schopnost mluvit

13, 14. a) Který příklad předběžného naprogramování ukazuje, že má člověk velkou pružnost, aby programoval svou schopnost myšlení podle vlastního rozhodnutí? b) Co řekl v té souvislosti jeden známý lingvista, když mluvil o zvířatech a schopnosti mluvit?

13 Vynikající příklad schopností, jež jsou člověku vlastní a jež můžeme velmi pružně programovat, je řeč. Odborníci se shodují na tom, že „lidský mozek je geneticky programován pro rozvinutí řeči“13 a že řeč „se dá vysvětlit pouze tím, že má mozek vrozenou schopnost jazykového zpracování“.14 Ale na rozdíl od neměnnosti, která se projevuje v instinktivním chování zvířat, má člověk možnost nesmírně pružně užívat této schopnosti řeči, kterou je vybaven.

14 Náš mozek sice není vybaven žádnou určitou řečí, ale je nám předem naprogramována schopnost učit se jazykům. Jestliže se mluví v rodičovském domě dvěma jazyky, může se dítě naučit oba. Přijde-li do styku s třetí řečí, může se ji naučit také. Jedna dívenka vyrůstala od nejútlejšího dětství v mnohojazyčném prostředí. V pěti letech mluvila plynně osmi jazyky. Vzhledem k takovým vrozeným schopnostem nepřekvapuje prohlášení jednoho známého jazykovědce, že experimenty s posunkovou řečí prováděné se šimpanzi „skutečně dokazují, že šimpanzové nejsou schopni ani těch nejzákladnějších forem lidské řeči“.15

15. Co ukazuje věda o nejstarších jazycích?

15 Mohla se tak úžasná schopnost vyvinout ze zvířecího chrochtání a mručení? Studium nejstarších jazyků ukazuje, že taková evoluce řeči je vyloučená. Jeden odborník prohlásil, že „žádné primitivní jazyky neexistují“.16 Antropolog Ashley Montagu souhlasí s názorem, že takzvané primitivní jazyky „jsou často mnohem komplikovanější a výstižnější než jazyky národů takzvaných vyšších civilizací“.17

16. Co říkají někteří badatelé o původu jazyka, ale pro koho to není tajemství?

16 Jeden neurolog došel k závěru: „Proces vytváření řeči je tím tajemnější, čím více se snažíme vniknout do jeho mechanismu.“18 Jiný vědec řekl: „Až dodnes je tajemstvím, jak vznikla skladba řeči.“19 A třetí odborník poznamenal: „Schopnost řeči, která uvádí lidi a národy do pohybu jako žádná jiná síla, jedinečně odděluje člověka od zvířat. A přesto zůstává původ řeči jedním z nejúžasnějších tajemství mozku.“20 Není však tajemstvím pro ty, kteří v tom vidí ruku stvořitele. Ten v mozku pevně stanovil určité oblasti pro jazykové schopnosti.

Věci, které lze vysvětlit jedině stvořením

17. a) Kterou skutečnost ohledně mozku není možné vysvětlit evolucí? b) Proč je logické, že má člověk tak ohromnou mozkovou kapacitu?

17 Encyclopædia Britannica uvádí, že mozek člověka „je vybaven daleko větší kapacitou, než jakou může člověk během svého života uplatnit“.21 Dále bylo řečeno, že lidský mozek může dostát jakémukoli nároku, který se na něj dnes klade v procesu učení a pamatování, a je schopen ještě miliardkrát většího výkonu. Proč by však evoluce vytvořila takovou nadbytečnou kapacitu? „To je vlastně jediný existující příklad, kdy byl nějaký živočišný druh vybaven orgánem, který se až dosud nenaučil používat,“ připustil jeden vědec. Potom položil otázku: „Jak je to možné sloučit s nejzákladnější poučkou evoluce, že přirozený výběr postupuje malými kroky, z nichž každý musí svému nositeli přinést minimální, ale přesto měřitelnou výhodu?“ Dodal, že vývoj lidského mozku „zůstává nejnevysvětlitelnější stránkou evoluce“.22 Evolučním procesem by nebyla způsobena taková přebytečná mozková kapacita, která by neměla být nikdy využita; není proto logičtější závěr, že člověk se svou neomezenou schopností učit se byl určen k věčnému životu?

18. Jak se vyjádřil jeden vědec souhrnně o lidském mozku a který příklad výkonnosti mozku je možné uvést?

18 Udiven tím, že lidský mozek by mohl pojmout informace, které by „vyplnily asi 20 miliónů svazků“, Carl Sagan řekl: „Tak malý prostor a tolik místa v něm — to je náš mozek.“23 A co se odehrává v tomto malém prostoru, přesahuje lidskou chápavost. Představ si například, co se asi odehrává v mozku pianisty, který hraje obtížnou hudební skladbu a všechny prsty mu doslova létají po klaviatuře. Jak úžasně musí jeho mozek koordinovat pohyby, aby mohl dávat prstům příkazy k úderům na správné klávesy v pravý čas a správnou silou podle not, které má v paměti. A jestliže uhodí na nesprávnou klávesu, mozek jej na to okamžitě upozorní. Všechny ty neuvěřitelně složité úkony byly naprogramovány v pianistově mozku dlouholetým cvičením. Je to však možné pouze proto, že schopnost k hudební činnosti byla předem naprogramována do lidského mozku již od narození.

19. Čím se dají vysvětlit intelektuální vlastnosti a jiné podivuhodné schopnosti lidského mozku?

19 Žádné zvíře nemůže svým mozkem nic takového pochopit a tím spíše nemůže nic takového vykonat. Ani žádná evoluční teorie k tomu neposkytuje vysvětlení. Nezrcadlí se snad v intelektuálních vlastnostech člověka vlastnosti intelektu, který převyšuje všechno? To odpovídá 1. Mojžíšově 1:27, kde je řečeno: „A Bůh pak stvořil člověka ke svému obrazu.“ Zvířata nebyla stvořena k Božímu obrazu. Proto nemají ty schopnosti, které má člověk. Ačkoliv zvířata vedená předem určenými nezměnitelnými instinkty dokáží úžasné věci, jejich schopnosti se nedají srovnat s lidskými, pokud jde o pružnost v myšlení a jednání a o schopnost ustavičně stavět na předcházejících poznatcích.

20. Jak je lidský altruismus v rozporu s evoluční teorií?

20 Altruismus — lidská schopnost nesobecky dávat — staví před zastánce evoluce další problém. Jeden evolucionista poznamenal, že „všechno, co se vyvinulo přirozeným výběrem, by mělo být egoistické“. A mnozí lidé jsou opravdu sobečtí. Ale později přece připustil: „Je možné, že ještě další jedinečnou vlastností člověka je schopnost pravého, nesobeckého, upřímného altruismu.“24 Jiný vědec k tomu poznamenal: „Altruismus je do nás vestavěn.“25 To je vlastnost výlučně lidská a člověk ji uplatňuje s vědomím, že snad bude muset nést náklady nebo něco obětovat.

Oceňovat člověka jako zázračné dílo

21. Kterými schopnostmi a vlastnostmi se člověk velice liší od každého zvířete?

21 Přemýšlej o těchto věcech: Člověk uvažuje abstraktně, určuje si vědomě cíle, navrhuje plány k jejich dosažení, pracuje podle nich a pociťuje uspokojení z jejich splňování. Stvořen s okem pro krásu, uchem pro hudbu, vnímavostí pro umění, s potřebou učit se, s neukojitelnou zvídavostí a vynalézavou a tvůrčí představivostí — nachází člověk radost a naplnění, když těchto darů používá. Problémy jej podněcují k činnosti a působí mu radost, když může použít svých duševních i tělesných sil k jejich řešení. Mravní cítění, které mu umožňuje rozlišovat mezi správným a nesprávným, a svědomí, které se ozývá, když sám schází ze správné cesty — také tyto vlastnosti člověk má. Obšťastňuje ho dávání, rozradostňuje ho, když miluje a je milován. To vše mu zvyšuje radost ze života, a jeho život tak dostává smysl a účel.

22. Jaké úvahy dávají člověku podnět, aby uznal svou nepatrnost a usiloval o porozumění?

22 Člověk se může zamýšlet nad rostlinami a zvířaty, nad nádherou hor a oceánů kolem sebe, nad nezměrnou rozlehlostí hvězdného nebe a může pociťovat, jak je malý. Je si vědom času a věčnosti, ptá se, kde se tu vzal a kam jde, a snaží se pochopit, co je za tím vším. Takové myšlenky nenapadnou žádné zvíře. Člověk však pátrá po smyslu a účelu všech věcí. To vše je důsledkem toho, že je vybaven úžasným mozkem a nese „obraz“ toho, který ho vytvořil.

23. Komu připsal David zásluhu za svůj původ a co řekl o svém vzniku v mateřském těle?

23 Ve starověku projevil žalmista David úžasné porozumění, když vzdal úctu tomu, kdo zkonstruoval mozek a kdo byl podle Davidova názoru původcem zázračného zrození člověka. Řekl: „Budu ti chvalořečit, protože jsem podivuhodně udělán, způsobem, který vzbuzuje bázeň. Tvá díla jsou podivuhodná, jak si má duše velice dobře uvědomuje. Mé kosti nebyly před tebou schovány, když jsem byl dělán vskrytu, když jsem byl utkáván v nejnižších částech země. Tvé oči viděly i můj zárodek a ve tvé knize byly zapsány všechny jeho části.“ — Žalm 139:14–16.

24. Které vědecké objevy působí, že Davidova slova zní ještě úžasněji?

24 Právem je možné říci, že v oplozeném vajíčku v mateřském lůně jsou „zapsány“ všechny části tvořícího se lidského těla. Srdce, plíce, ledviny, oči a uši, paže a dolní končetiny a úžasný mozek — to vše spolu s ostatními částmi těla bylo „zapsáno“ v genetickém kódu oplozeného vajíčka v mateřském lůně. V tomto kódu je obsažen i vnitřní časový plán, podle něhož se mají tyto části objevovat, každá z nich v určeném čase. Tato skutečnost byla zaznamenána v Bibli téměř o 3 000 let dříve, než moderní věda objevila genetický kód.

25. K jakému závěru to všechno vede?

25 Není existence člověka s jeho úžasným mozkem skutečně zázrakem a důvodem k údivu? Není pak z toho také zřejmé, že takový zázrak může být připsán jedině stvoření, a ne evoluci?

[Studijní otázky]

[Praporek na straně 168]

Jak může mozek zvládat 100 miliónů informací, jež do něho plynou každou sekundu?

[Praporek na straně 169]

Mozek se orientuje každou desetinu sekundy a soustřeďuje se na to, co je důležité

[Praporek na straně 169]

Náš mozek zůstává „v podstatě tajemstvím“

[Praporek na straně 173]

„Nejsme jen chytřejší opice.“ Náš rozum „nás kvalitativně odlišuje ode všech ostatních forem života“

[Praporek na straně 175]

„Původ řeči zůstává jedním z nejúžasnějších tajemství mozku“

[Praporek na straně 175]

Vývoj lidského mozku „zůstává nejnevysvětlitelnější stránkou evoluce“

[Praporek na straně 177]

Úžasný lidský mozek nese „obraz“ toho, kdo ho vytvořil

[Rámeček a obrázek na straně 171]

LIDSKÝ MOZEK — ‚Neprobádané tajemství‘?

„Lidský mozek je nejpodivuhodnější a nezáhadnější objekt v celém vesmíru.“ — Antropolog Henry F. Osborna

„Jak vytváří mozek myšlenky? To je ústřední otázka, a stále ještě na ni nemáme odpověď.“ — Fyziolog Charles Sherringtonb

„Naše vědomosti sice v podrobnostech stále vzrůstají, ale činnost lidského mozku je stále ještě úplně záhadná.“ — Biolog Francis Crickc

„Kdo mluví o počítači jako o ‚elektronickém mozku‘, nikdy mozek neviděl.“ — Vědecký redaktor dr. Irving S. Bengelsdorfd

„Naše aktivní paměť obsáhne několik miliardkrát více informací než nějaký dnešní velký počítač pro výzkumné úkoly.“ — Vědec a spisovatel Morton Hunte

„Mozek se liší od všeho, co je ve známém vesmíru, a je nekonečně složitější, a proto snad budeme muset změnit některé z našich nejintenzívněji zastávaných představ, než budeme moci pochopit tajemnou strukturu mozku.“ — Neurolog Richard M. Restakf

‚Spoluobjevitel evoluce‘, Alfred R. Wallace, napsal Darwinovi o obrovské propasti mezi lidmi a zvířaty: „Přirozený výběr mohl divocha vybavit pouze mozkem, který by byl jen o málo nadřazen mozku opice, zatímco divoch má mozek, který pouze zcela nepatrně zaostává za mozkem průměrného člena naší vzdělané společnosti.“ Popuzen tímto doznáním Darwin odpověděl: „Doufám, že jste úplně nesprovodil ze světa své vlastní a také moje dítě.“g

Říci, že se lidský mozek vyvinul z mozku nějakého zvířete, odporuje logice a skutečnostem. Daleko logičtější je závěr: „Nezbývá mi nic jiného, než uznat existenci nejvyššího intelektu, který plánoval a vytvářel ohromující vztah mezi mozkem a myslí. Tento jev totiž daleko přesahuje lidské chápání. Musím věřit, že to všechno mělo inteligentní začátek a že někdo způsobil, aby k tomu došlo.“ — Neurochirurg dr. Robert J. Whiteh

[Nákres na straně 170]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Mozek — podobně jako sval — sílí používáním a ochabuje, není-li používán

dendrity

neuron

axon

synapse

neuron

axon

[Obrázek na straně 172]

Mozek by mohl pojmout množství informací, které „by naplnily asi dvacet miliónů svazků“

[Obrázky na straně 174]

Mozek dítěte je předem naprogramován, aby se mohl rychle naučit obtížné jazyky; naproti tomu „šimpanzové nejsou schopni ani těch nejzákladnějších forem lidské řeči“

[Obrázek na straně 176]

Schopnosti člověka daleko převyšují schopnosti kteréhokoli zvířete

[Obrázek na straně 178]

„V tvé knize byly zapsány všechny jeho části“