Jak začal život?
1. kapitola
Jak začal život?
1. Jak rozšířený je život na planetě Zemi?
ŽIVOT je všude kolem nás. Svědčí o tom bzukot hmyzu, zpěv ptáků i šelestění drobných živočichů v lesním podrostu. Život je v zaledněných polárních oblastech i ve vyprahlých pouštích. Setkáváme se s ním na mořské hladině ozářené sluncem i v nejtemnějších hlubinách oceánů. Vysoko ve vzduchu se vznášejí nepatrní tvorové. Pod našima nohama pracují v půdě nespočetné bilióny mikroorganismů a zúrodňují ji pro růst zelených rostlin, na nichž jsou závislé ostatní formy života.
2. Jakými otázkami se již odedávna zabývají mnozí lidé?
2 Překypující mnohotvárnost života na Zemi se vymyká naší představivosti. Jak všechno začalo? Kde se tu vzala naše planeta a všichni její obyvatelé? A jak vlastně začalo existovat lidstvo? Vyvinuli jsme se ze zvířat podobných opicím? Nebo jsme byli stvořeni? Jak jsme vlastně vznikli? A jak odpověď ovlivní naši budoucnost? Takové otázky vyvstaly již dávno a mnozí na ně dosud nenašli odpověď.
3. Co si někteří lidé myslí o těchto otázkách, ale proč jsou důležité pro každého?
3 Snad máš dojem, že se tě tyto otázky v podstatě netýkají. Pomyslíš si možná: ‚Nezáleží na tom, jak jsem vznikl — jsem prostě zde. A budu snad žít šedesát, sedmdesát nebo možná osmdesát let — kdo ví? Ale ať jsme byli stvořeni, nebo jsme se vyvinuli, nic se tím pro mne dnes nemění.‘ Naopak, mohlo by se tím změnit velmi mnoho — délka tvého života, způsob tvého života i podmínky, v nichž žiješ. Jak to? Protože celý náš postoj k životu i k budoucnosti je ovlivněn naším názorem na původ života. A způsob, jak se zde objevil život, rozhodně ovlivní budoucí průběh dějin i naše místo v něm.
Odlišné názory
4. Co si myslí mnozí lidé o budoucnosti života na Zemi?
4 Podle názoru mnohých lidí, kteří přijímají evoluční teorii, bude vždy k životu patřit intenzívní soupeření, boj, nenávist, války a smrt. Někteří se dokonce domnívají, že by se člověk mohl v blízké budoucnosti sám zničit. Jeden vynikající vědec prohlásil: „Do posledního soudu nám možná zbývá již jen několik desetiletí. . . Vývoj jaderných zbraní a jejich nosných systémů povede dříve nebo později k celosvětové katastrofě.“1 I kdyby k tomu v blízké budoucnosti nedošlo, mnozí lidé zastávají názor, že v okamžiku, kdy smrtí skončí lidský život, přestává člověk navždy existovat. Jiní jsou toho názoru, že v budoucnosti skončí na Zemi veškerý život. Rozvíjejí teorii, že se Slunce rozroste v ohromnou rudou hvězdu a že přitom „začnou oceány vřít, atmosféra se vypaří do kosmického prostoru a naši planetu postihne katastrofa největšího možného rozsahu“.2
5. a) Co tvrdí o Zemi „vědečtí kreacionisté“? b) Které otázky vyvolává tento názor?
5 „Vědečtí kreacionisté“ se děsí takových závěrů. Ale svým výkladem zprávy o stvoření v 1. knize Mojžíšově dospěli k tvrzení, že Země je stará pouze 6 000 let a že každý ze šesti „dnů“, jež jsou v 1. Mojžíšově vyhrazeny pro stvoření, trval pouze 24 hodin. Odpovídá však taková představa přesně tomu, co říká Bible? Byla Země se všemi formami života stvořena za pouhých šest doslovných dnů? Nebo existuje nějaká jiná logická možnost?
6. Na čem bychom měli založit své závěry o vzniku života na Zemi a jak ponechal Darwin tento námět otevřený?
6 Mnozí jsou ve svých úvahách o počátku života rozkolísáni všeobecnými názory nebo pocity. Chceme-li se tomu vyhnout a dospět k přesným závěrům, musíme uvažovat o důkazech nezaujatě. Je také zajímavé, že i nejznámější zastánce evoluce, Charles Darwin, naznačil, že je si vědom nedostatků své teorie. V závěru svého díla O vzniku druhů psal o tom, jak vznešený je ‚názor, že život s jeho silami vdechl původně stvořitel do několika forem nebo do jediné‘3, a tím ukázal, že námět vzniku je vhodné podrobit dalšímu zkoumání.
Předmětem sporu není věda
7. Jaké je zde uvedeno objasnění ohledně vědy a naší úcty k ní?
7 Než postoupíme dále, je vhodné určité objasnění: Vědecké úspěchy nejsou předmětem sporu. Každý informovaný člověk si je vědom úžasných vědeckých výsledků v mnoha oblastech. Vědecké studium neuvěřitelně rozšířilo naše poznání o vesmíru, o Zemi a životě na ní. Studiem lidského těla se otevřely nové cesty k léčení nemocí a úrazů. V důsledku rychlého pokroku v elektronice jsme vstoupili do věku počítačů, což neustále mění náš život. Vědci dosáhli úžasných výkonů; lidé byli dokonce vysláni na Měsíc a vrátili se odtamtud. Je jedině správné vážit si praktických vědeckých poznatků, které tak velice přispěly k našim vědomostem o světě kolem nás, o věcech nepatrně malých i nekonečně velkých.
8. Jak se v této knize používá výrazu evoluce a v jaké souvislosti se užívá výrazu stvoření?
8 Je také užitečné objasnit si definice: Evoluce, jak se o ní mluví v této knize, se vztahuje na vývoj organismů — je to teorie, že se první živý organismus vyvinul z neživé hmoty. Tvrdí se, že se pak při reprodukci měnil v různé druhy živých organismů, až se konečně vytvořily všechny formy života, které kdy existovaly na Zemi, včetně lidí. A k tomu všemu údajně došlo bez inteligentního řízení nebo nadpřirozeného zásahu. Naproti tomu stvoření se vztahuje na závěr, že vznik živých organismů lze vysvětlit jen existencí všemohoucího Boha, který podle svého záměru vytvořil vesmír i všechny základní druhy života na Zemi.
Některé závažné otázky
9. Co tvrdí o stvoření ti, kteří se zastávají evoluce, ale které otázky mohou vyvstat jak ohledně evoluce, tak i ohledně stvoření?
9 Mezi evoluční teorií a zprávou o stvoření, jež je obsažena v 1. knize Mojžíšově, jsou zřejmě závažné rozdíly. Ti, kteří se zastávají evoluce, tvrdí, že stvoření nelze vědecky obhájit. Poctivě si však také můžeme položit otázky: Je evoluce opravdu vědecky prokázaná? Je naproti tomu zpráva o stvoření v 1. knize Mojžíšově jen starověký mýtus, jak se mnozí domnívají? Nebo je v souladu s objevy dnešní vědy? A co lze říci k jiným otázkám, jimiž se mnozí zneklidňují: Existuje-li všemohoucí stvořitel, proč je tolik válek, hladu a nemocí, takže předčasně umírají milióny lidí? Proč připustil tolik utrpení? A jestliže existuje stvořitel, zjevuje nám, co přinese budoucnost?
10. a) Co je cílem této knihy a jakou naději vyjadřují vydavatelé? b) Proč je důležité uvažovat o těchto věcech?
10 Cílem této knihy je zkoumat takové otázky a s nimi související problémy. Vydavatelé doufají, že budeš nezaujatě uvažovat nad jejím obsahem. Proč je to tak důležité? Protože tyto informace pro tebe mohou mít daleko větší hodnotu, než si nyní myslíš.
[Studijní otázky]
[Praporek na straně 7]
Vyvinul se život, nebo byl stvořen?
[Praporek na straně 8]
Celý náš postoj k životu i k budoucnosti je ovlivněn naším názorem na původ života
[Praporek na straně 10]
Ti, kteří se zastávají evoluce, tvrdí, že stvoření nelze vědecky obhájit; je však možné čestně prohlásit, že evoluční teorie je opravdu vědecky prokázaná?
[Rámeček a obrázek na straně 12 a 13]
O čem bychom měli přemýšlet
Náš svět je plný zázraků:
Věci velké: Západ slunce, při němž se obloha na západě mění v barevnou nádheru. Noční obloha plná hvězd. Sluneční paprsky pronikající korunami vysokých stromů. Rozeklané horské hřebeny, jejichž sněhem pokryté vrcholky se třpytí ve slunci. Vzdouvající se moře bičované větry. To vše nás naplňuje radostí a posvátnou úctou.
Věci malé: Drobný ptáček, pěnice černohlavá, letí na své cestě ze Severní do Jižní Ameriky nejprve vysoko nad Atlantikem směrem k Africe. Ve výšce asi šesti kilometrů se dostává do vzdušného proudu, který mu umožňuje zamířit k Jižní Americe. Řízen instinktem je na své letové trase několik dnů a urazí 4 000 kilometrů — chomáček peří a v něm dvacet gramů odvahy. To v nás vyvolává úžas a obdiv.
Věci geniální: Netopýři, kteří se orientují pomocí ultrazvuku. Úhoři, kteří vyrábějí elektřinu. Rackové, kteří odsolují mořskou vodu. Vosy, které vyrábějí papír. Termiti, kteří zavádějí klimatizaci. Chobotnice, které se pohybují kupředu tryskovým pohonem. Ptáci, kteří tkají nebo staví obytné domy. Mravenci, kteří zahradničí nebo šijí či pěstují domácí zvířata. Světlušky se zabudovanými svítilnami. Žasneme nad takovou genialitou.
Věci jednoduché: Ke sklonku života obracíme často svou pozornost k maličkostem, které jsme dříve tak často považovali za samozřejmé: úsměv, dotek ruky, přátelské slovo, květinka, ptačí zpěv, sluneční teplo.
Přemýšlíme-li o tom všem — o uchvacujících velkých věcech, o věcech malých, jež nás udivují, o geniálních věcech, nad nimiž žasneme, o jednoduchých věcech, které oceňujeme až později — jak si vysvětlujeme jejich vznik? Jak se vůbec dají takové věci objasnit? Kde se tu vzaly?
[Celostránkový obrázek na straně 6]
[Obrázek na straně 9]
Stáří pouhých 6 000 let?
[Obrázek na straně 11]
Je správné vážit si praktických vědeckých poznatků, které tak velice přispěly k našim vědomostem
