Přejít k článku

Přejít na obsah

Proč existují neshody v názorech na evoluci?

Proč existují neshody v názorech na evoluci?

2. kapitola

Proč existují neshody v názorech na evoluci?

Když se připravovalo zvláštní vydání Darwinova díla O vzniku druhů ke stému výročí prvního vydání, byl o napsání předmluvy požádán tehdejší ředitel ústavu Commonwealth Institute of Biological Control v Ottawě (Kanada), W. R. Thompson. Mezi jiným napsal: „Jak víme, vyskytují se mezi biology rozdílné názory nejen o příčinách evoluce, ale dokonce i o jejím vlastním průběhu. Důvodem těchto neshod jsou nedostatečné důkazy, jež nepřipouštějí žádné určité závěry. Je proto správné a vhodné upozornit nevědeckou veřejnost na neshody v názorech na evoluci.“a

1, 2. a) Jak je definováno slovo „skutečnost“? b) Uveď některé příklady skutečností.

ZASTÁNCI evoluční teorie dnes považují evoluci za nepopiratelnou skutečnost. Domnívají se, že „k evoluci skutečně dochází“, že to je „realita“, „pravda“ — což je podle jednoho slovníku definice slova „skutečnost“. Je to však opravdu tak?

2 Uveďme si několik příkladů: Kdysi panoval názor, že je Země plochá. Dnes je jisté, že je kulatá. To je skutečnost. Kdysi panoval názor, že je Země středem vesmíru a že se nebe otáčí kolem Země. Dnes víme jistě, že se Země pohybuje na oběžné dráze kolem Slunce. To je rovněž skutečnost. Mnohé kdysi sporné teorie se na základě důkazů prokázaly jako plně opodstatněné skutečnosti, jako realita, jako pravda.

3. a) Co ukazuje, že stále ještě existují pochybnosti, zda je evoluce nezvratnou „skutečností“? b) Jaký přístup nám pomůže při zkoumání nynějšího stavu evoluční teorie?

3 Došlo by se ke stejné jistotě, kdyby se zkoumaly důkazy pro evoluci? Je zajímavé, že od roku 1859, kdy Charles Darwin uveřejnil (v angličtině) svou knihu O vzniku druhů, jsou různá hlediska jeho teorie předmětem značných neshod dokonce i mezi nejuznávanějšími badateli v oblasti evoluce. Dnes jsou spory o tuto teorii intenzívnější než dříve. A je poučné povšimnout si, co o této věci říkají sami zastánci evoluce.

Evoluce terčem útoků

4–6. Co probíhá mezi zastánci evoluce?

4 Ve vědeckém časopise Discover byla situace vylíčena slovy: „Evoluci. . . napadají nejen křesťanští fundamentalisté, ale zpochybňují ji i uznávaní vědci. Mezi paleontology, vědci, kteří studují zkameněliny, vzrůstá nesouhlas s převládajícím darwinistickým názorem.“1 Francis Hitching, evolucionista a autor knihy Žirafí krk (angl.) prohlásil: „Přestože darwinismus došel ve vědeckém světě přijetí jako velký, vše zahrnující biologický princip, dostal se po jednom a čtvrt století do překvapivě velkých těžkostí.“2

5 Zpráva o jedné důležité konferenci asi 150 odborníků evolucionistů, která se konala v Chicagu, Illinois, končí závěrem: „[V oblasti evoluce] dochází v posledních 50 letech k nejrozsáhlejší a nejhlubší revoluci. . . Přesný průběh evoluce je dnes mezi biology předmětem prudkých sporů. . . Objasnění sporných otázek nebylo v dohledu.“3

6 Paleontolog Niles Eldredge, význačný evolucionista, řekl: „Pochybnosti, které pronikly v posledních dvaceti letech do dřívějšího samolibě sebejistého přesvědčení evoluční biologie, vyvolaly rozčilení.“ Mluvil o „naprostém nedostatku shody i uvnitř vzájemně si odporujících táborů“ a dodal, že „nyní došlo ke skutečnému rozruchu. . . Někdy se zdá, že na každé [evoluční] téma je tolik názorů, kolik je biologů“.4

7, 8. Jak se vyjádřil jeden uznávaný autor o Darwinově knize O vzniku druhů?

7 Novinář Christopher Booker (stoupenec evoluce) o tom napsal v londýnském listu Times: „Byla to nádherně jednoduchá a přitažlivá teorie. Jediná obtíž byla v tom, že byla plná velikých mezer, čehož si byl alespoň částečně vědom sám Darwin.“ O Darwinově díle O vzniku druhů prohlásil: „Setkáváme se zde s naprosto paradoxní situací, že kniha, která se proslavila vysvětlením vzniku druhů, ve skutečnosti nic takového nevysvětluje.“ — Kurzíva od nás.

8 Booker také prohlásil: „Sto let po Darwinově smrti stále ještě nemáme ani nejmenší prokazatelné nebo alespoň přijatelné vysvětlení, jak opravdu evoluce probíhala — a v posledních letech to vedlo k mimořádnému množství sporů o celý komplex otázek. . . Mezi samotnými evolucionisty probíhá téměř otevřený boj, přičemž každý evolucionistický směr se snaží prosadit nějakou novou modifikaci.“ Dochází k závěru: „Nemáme ani nejmenší představu o tom, jak a proč k ní vlastně došlo, a patrně to nebudeme vědět nikdy.“5

9. Jak je popsána situace zastánců evoluce v dnešní době?

9 Evolucionista Hitching s tím souhlasil. Řekl: „Propukly spory o evoluční teorii. . . Na vysokých místech byly vybudovány pevné obranné pozice pro i proti a z obou stran propukla palba urážek.“ Řekl, že to je akademický spor dalekosáhlých rozměrů, „snad jedno z těch období, k nimž dochází ve vědě, když je nějaká dlouho zastávaná teorie náhle pod tíhou protidůkazů zavržena a na její místo nastupuje teorie nová“.6 A britský časopis New Scientist poznamenává, že „stále rostoucí počet vědců, především rostoucí počet evolucionistů. . . tvrdí, že Darwinova vývojová teorie není v podstatě vůbec přísně vědecká teorie. . . Mnozí z kritiků jsou nositeli těch nejvyšších akademických hodností“.7

Těžkosti při vysvětlování vzniku

10. Bylo dokázáno, že vznik života na Zemi evolucí je skutečností?

10 K otázce, jak povstal život, řekl astronom Robert Jastrow: „Ke své velké lítosti nemají [vědci] žádnou jednoznačnou odpověď, protože chemikům se nikdy nepodařilo reprodukovat experimenty, které jsou připisovány přírodě, a vytvořit tak z neživé hmoty život. Vědci nevědí, jak se to stalo.“ Dodal: „Vědci nemají žádný důkaz, že život nevznikl stvořením.“8

11. Jakým problémem pro evoluci jsou složité tělesné orgány?

11 Vznik života však není jedinou nesnází. Povšimněme si tělesných orgánů, jako je oko, ucho nebo mozek. Jejich složitost v nás vyvolává mnohem větší úžas než ty nejsložitější lidmi vytvořené přístroje. Jedním z nevyřešených problémů evoluce je okolnost, že všechny jednotlivé části těchto orgánů musí působit společně, má-li být umožněno vidění, slyšení nebo myšlení. Tyto orgány by byly neužitečné, dokud by všechny jednotlivé části nebyly kompletní. Vzniká proto otázka: Mohly být všechny tyto části spojeny v pravou chvíli nějakou neřízenou náhodnou přírodní silou, aby vznikly tak komplikované mechanismy?

12. a) Jak se vyjádřil Darwin o vzniku oka? b) Jsme dnes blíže k řešení tohoto problému?

12 Tento problém Darwin připouštěl. Napsal například: „Předpokládat, že oko. . . mohlo být utvořeno [evolucí], se zdá, jak sám přiznávám, být krajně nesmyslné.“9 Od té doby uplynulo více než sto let. Je problém vyřešen? Není. Naopak, poznatky o oku, jež byly získány od doby Darwinovy, ukazují, že oko je ještě mnohem složitější, než si tehdy Darwin myslel. Proto Jastrow řekl: „Zdá se, že oko bylo zkonstruováno; konstruktér žádného teleskopu by je nemohl sestavit lépe.“10

13. K jakému závěru ohledně mozku dospěl jeden vědec?

13 Platí-li to o oku, co potom říci o lidském mozku? Jestliže se ani jednoduchý stroj nevyvinul náhodou, jak se mohl náhodou vyvinout nekonečně složitější mozek? Jastrow dospěl k závěru: „Je těžké přijmout evoluci lidského oka jako výsledek náhody; ještě obtížnější je přijmout evoluci lidské inteligence jako výsledek náhodných zlomů v mozkových buňkách našich předků.“11

Těžkosti při vysvětlování zkamenělin

14. Podporují evoluci důkazy v podobě zkamenělin?

14 Při vědeckých vykopávkách byly nalezeny milióny kostí a jiných důkazů života v minulosti; jsou označovány jako fosilie neboli zkameněliny. Kdyby byla evoluce skutečností, musely by fosilie poskytovat množství důkazů, že se jeden druh živých organismů vyvíjel v jiný. V Bulletinu chicagského přírodovědného muzea je však řečeno: „Darwinova [evoluční] teorie byla vždy úzce spojována s důkazy ve zkamenělinách, a pravděpodobně většina lidí se domnívá, že zkameněliny mají velmi důležitý podíl v celkové argumentaci ve prospěch darwinského výkladu dějin života. Žel, není to přesně tak.“

15. a) Jak hodnotil svého času Darwin důkazy v podobě zkamenělin? b) Co odhalují důkazy, když byly déle než sto let sbírány zkameněliny?

15 Proč ne? V Bulletinu bylo dále řečeno, že „Darwin byl nad důkazy v podobě zkamenělin v rozpacích, protože nevypadaly tak, jak předpověděl. . . zkameněliny neposkytly a stále ještě neposkytují žádné důkazy jemně odstupňované a pomalu pokračující vývojové řady“. Nyní, po více než stoletém shromažďování zkamenělin, „je dokonce ještě méně příkladů pro evoluční přechody než v době Darwinově“, bylo řečeno v Bulletinu.12 Proč to tak je? Z rozsáhlého fosilního materiálu, který je nyní k dispozici, je patrné, že některé z příkladů, jež se kdysi uváděly jako důkaz evoluce, podle dnešních poznatků již nelze v tomto směru vůbec použít.

16. Co dnes uznávají mnozí vědci zastávající evoluci?

16 Mnozí evolucionisté jsou znepokojeni tím, že se postupná evoluce nedá prokázat zkamenělinami. V knize Nový evoluční časový rozvrh (angl.) mluvil Steven Stanley o tom, že „zkameněliny neposkytují vůbec žádný důkaz o postupném přechodu jedné větší skupiny v druhou“. Řekl: „Známé doklady v podobě zkamenělin neodpovídají a nikdy neodpovídaly [pomalé evoluci].“13 Niles Eldredge rovněž připustil: „Model, který se hledá již 120 let, neexistuje.“14

Novější teorie

17. Jaký komentář o novějších teoriích podává časopis Science Digest?

17 Proto začali mnozí vědci prosazovat nové evoluční teorie. Časopis Science Digest o tom říká: „Někteří vědci jsou dokonce přesvědčeni o rychlejších evolučních změnách a docela vážně se dnes zabývají teoriemi, které se kdysi vyskytovaly jen ve vědeckofantastické literatuře.“15

18. Jaký problém je spojen s novější teorií, která tvrdí, že život vznikl ve vesmíru?

18 Někteří vědci například dospěli k názoru, že život nemohl vzniknout sám od sebe na Zemi. Domnívají se, že život naopak vznikl v kosmu a pak se přenesl na Zemi. To však jen odsunuje problém původu života do vzdálenějšího a nepříznivějšího prostředí. Je dobře známo, jak nebezpečné pro život je prostředí kosmu. Je tedy pravděpodobné, že život vznikl sám od sebe někde ve vesmíru a pak se v podmínkách tak nebezpečných životu udržel a dostal se na Zemi a později se dále rozvíjel v dnešní životní formy?

19, 20. Jakou novou teorii zastávají někteří evolucionisté?

19 Zkameněliny nesvědčí o postupném vývoji života z jednoho typu v druhý, a proto někteří vědci vytvářejí teorii, že proces musel probíhat nikoli rovnoměrným tempem, ale v nárazech. Publikace The World Book Encyclopedia o tom říká: „Mnozí biologové se domnívají, že snad nové druhy vznikaly náhlými, drastickými změnami genů.“16

20 Někteří stoupenci této teorie pojmenovali tento proces „přerušovanou rovnováhou“. To znamená, že druhy zachovávají „rovnováhu“ (zůstávají prakticky beze změny), ale vždy za nějaký čas dochází k „přerušení“ (velkému skoku, při němž se vyvine něco jiného). To je pravý opak teorie, kterou přijímali po mnoho desetiletí téměř všichni evolucionisté. Propast mezi těmito dvěma teoriemi byla vystižena jedním nadpisem v listu The New York Times: „Teorie rychlé evoluce napadena.“ Článek poukázal na to, že novější myšlenka „přerušované rovnováhy“ „vyvolala nový odpor“ mezi těmi, kteří zastávají tradiční názor.17

21. a) Jaké důkazy by měly existovat, bez ohledu na to, která evoluční teorie je přijímána? b) Co však ukazují skutečnosti?

21 Ať již je zastávána kterákoli teorie, je logické, že by měly existovat alespoň nějaké důkazy, že se jeden druh života mění v jiný. Ale propast mezi různými typy života, jež je patrná v nálezech zkamenělin, a také propast mezi různými typy živých organismů, jež jsou na Zemi dnes, trvá až dosud.

22, 23. Jak byla v poslední době napadena Darwinova myšlenka o „přežití nejzdatnějšího“?

22 Je také poučné, co se stalo s Darwinovou dlouho uznávanou myšlenkou o „přežití nejzdatnějšího“. Označil to jako „přirozený výběr“. Byl totiž přesvědčen o tom, že příroda „vybírá“ nejzdatnější organismy, jež mají přežít. Tito „zdatní“ údajně získali nové vlastnosti, které působily v jejich prospěch, a pak se postupně vyvíjeli. Důkazy za posledních 125 let sice potvrzují, že nejzdatnější opravdu mohou přežít, ale tím se nevysvětluje jejich vznik. Jeden lev sice může být zdatnější než jiný, ale to nevysvětluje, jak se stal lvem. A jeho potomci budou stále jen lvi.

23 Proto napsal novinář Tom Bethell v časopisu Harper’s: „Darwinův omyl byl tak závažný, že mohl podkopat jeho teorii. A tento omyl byl rozpoznán teprve nedávno. . . Jeden organismus snad může být ‚zdatnější‘ než jiný. . . To ovšem nepřispívá ke stvoření organismu. . . Domnívám se, že taková teorie rozhodně není správná.“ Bethell dodal: „Jak vidím, je výsledek téměř otřesný: Mám dojem, že Darwinova teorie je před pádem.“18

Skutečnost nebo teorie?

24, 25. a) Jmenuj některé oblasti, v nichž se evoluce neprokázala jako nezvratná skutečnost. b) Zač by mohla být považována moderní evoluční teorie podle slov jednoho evolucionisty?

24 Francis Hitching shrnul některé nevyřešené problémy, jež svědčí proti evoluci: „[Moderní evoluční teorie] selhala ve třech stěžejních oblastech, v nichž může být podrobena zkoušce: Doklady v podobě zkamenělin svědčí spíše o modelu evolučních skoků než o postupných změnách. Geny jsou účinným stabilizačním mechanismem, jehož hlavní funkcí je zabránit vývoji nových forem. Náhodné postupné mutace na molekulární úrovni nemohou vysvětlit vzrůstající komplikovanost a organizovanost živých organismů.“ — Kurzíva od nás.

25 Hitching pak končí zjištěním: „Evoluční teorii, o jejíchž mnoha myšlenkách pochybují i ti, kteří ji učí, můžeme považovat přinejmenším za spornou. Jestliže je darwinismus opravdu tím velkým, vše zahrnujícím biologickým principem, pak zahrnuje i mimořádně velké, neprozkoumané oblasti. Nevysvětluje některé z nejzákladnějších otázek: Jak ožily neživé chemické látky, na jakých gramatických pravidlech spočívá genetický kód a jak je v genech určen stavební plán pro živé organismy.“ Hitching v podstatě prohlásil, že považuje moderní evoluční teorii za „tak nedostatečnou, že si zaslouží, aby se s ní zacházelo jako s věcí víry“.19

26. Proč není logické dále tvrdit, že je evoluce skutečností?

26 Přesto se však mnozí zastánci evoluce domnívají, že mají opravdu dostatečné důvody, aby považovali evoluci za skutečnost. Tvrdí, že diskutují jen o podrobnostech. Byla by však nějaká jiná teorie tak ochotně uznávána jako skutečnost, kdyby vyvolávala tak nesmírné problémy a kdyby mezi jejími zastánci bylo tolik rozporů? Tím, že se něco stále prohlašuje za skutečnost, ještě se to skutečností nestane. Biolog John R. Durant napsal v londýnském listu The Guardian: „Mnozí vědci podléhají pokušení být dogmatičtí, . . . o otázce vzniku druhů se stále mluví tak, jako by byla s konečnou platností vyřešena. Nic by nemohlo být vzdálenější od pravdy. . . Sklon k dogmatismu však přetrvává, což není vědě k prospěchu.“20

27. Jaký jiný systém důkazů existuje a poskytuje základ pro pochopení, jak vznikl život?

27 Jak se naproti tomu vysvětluje vznik života stvořením? Poskytuje spolehlivější systém důkazů, než jsou tvrzení, o která se často opírá evoluce? Obsahuje Genesis, nejznámější zpráva o stvoření, důvěryhodnou odpověď na otázku o vzniku Země a živých organismů?

[Studijní otázky]

[Praporek na straně 14]

Po jednom a čtvrt století se darwinismus. . . dostal do překvapivě velkých těžkostí“

[Praporek na straně 15]

„Přesný průběh evoluce je dnes mezi biology předmětem prudkých sporů“

[Praporek na straně 18]

„Zdá se, že oko bylo zkonstruováno; konstruktér žádného teleskopu by je nemohl sestavit lépe“

[Praporek na straně 21]

Model, který se hledá již 120 let, neexistuje“

[Praporek na straně 21]

Někteří vědci jsou. . . přesvědčeni o [evolučních] teoriích, které se kdysi vyskytovaly jen ve vědeckofantastické literatuře‘

[Praporek na straně 22]

Nové teorie odporují tomu, co bylo uznáváno po řadu desetiletí

[Praporek na straně 23]

„Mám dojem, že Darwinova teorie je před pádem“

[Praporek na straně 24]

„O otázce vzniku druhů se stále mluví tak, jako by byla s konečnou platností vyřešena. Nic by nemohlo být vzdálenější od pravdy“

[Rámeček na straně 18]

„Odborníci v oboru výpočetní techniky stojí před neřešitelným problémem ve své snaze napodobit lidský zrak“

Pod tímto titulkem vyšla v listu The New York Times zpráva: „Odborníci, kteří se snaží o splnění jednoho z nejodvážnějších lidských snů — o zkonstruování myslících strojů — klopýtli již při prvním, zdánlivě základním kroku. Nejsou schopni napodobit zrak.

Po dvacetileté výzkumné práci musí stále ještě učit stroje zdánlivě jednoduchému úkonu, totiž poznávat a rozeznávat běžné předměty.

Proto znovu získali hlubokou úctu před nesmírnou složitostí lidského zraku. . . Lidská sítnice vyvolává závist kybernetiků. Jejích 100 miliónů tyčinek a čípků a vrstvy nervových buněk provedou nejméně 10 miliard výpočtů za sekundu.“b

[Obrázek na straně 16]

O Darwinově knize O vzniku druhů napsal jeden stoupenec evoluce v londýnském listu Times: „Setkáváme se zde s naprosto paradoxní situací, že kniha, která se proslavila vysvětlením vzniku druhů, ve skutečnosti nic takového nevysvětluje“

[Obrázek na straně 17]

Jeden evolucionista prohlásil: „Byly vybudovány pevné obranné pozice pro i proti a z obou stran propukla palba urážek“

[Obrázky na straně 19]

Astronom Robert Jastrow řekl: „Je těžké přijmout evoluci lidského oka jako výsledek náhody; ještě obtížnější je přijmout evoluci lidské inteligence jako výsledek náhodných zlomů v mozkových buňkách našich předků“

[Obrázky na straně 20]

„Některé klasické případy darwinských změn v dokladech ze zkamenělin musely být na základě přesnějších informací zavrženy nebo pozměněny.“c — David Raup, Field Museum of Natural History, Chicago

Eohippus

Archaeopteryx

Dvojdyšná ryba

[Obrázek na straně 22]

Nejzdatnější jedinci sice mohou přežít, ale tím není vysvětleno, jak vznikli