Co je obsahem této knihy

Tomu, kdo vstoupí do nějaké knihovny poprvé, možná připadá její uspořádání nepřehledné. Když se mu však trochu vysvětlí, jak jsou knihy uspořádány, brzy pozná, kde jakou knihu najde. Podobně bude pro vás snazší vyznat se v Bibli, když pochopíte její vnitřní uspořádání.

SLOVO „Bible“ je odvozeno z řeckého slova bi·bliʹa, jež znamená „papyrové svitky“ nebo „knihy“.¹ Bible je vlastně sbírka či knihovna obsahující 66 jednotlivých knih, jejichž psaní probíhalo v průběhu asi 1 600 let, od roku 1513 př. n. l. až asi do roku 98 n. l.

Prvních 39 knih, což jsou asi tři čtvrtiny obsahu Bible, je známo jako Hebrejská písma, protože většina z nich byla napsána v hebrejštině. Tyto knihy je možné obecně rozdělit do tří skupin: (1) historické, 17 knih — od 1. Mojžíšovy po Ester; (2) poetické, 5 knih — od Joba po Šalomounovu píseň a (3) prorocké, 17 knih — od Izajáše po Malachiáše. Hebrejská písma podávají zprávu o raných dějinách země a lidstva a také o dějinách starověkého izraelského národa od jeho začátku až do pátého století př. n. l.

Zbývajících 27 knih je známo jako Křesťanská řecká písma, protože byly napsány v řečtině, jež byla v té době mezinárodním jazykem. Řecká písma jsou v zásadě uspořádána podle námětu: (1) 5 historických knih — evangelia a Skutky, (2) 21 dopisů a (3) Zjevení. Křesťanská řecká písma soustřeďují pozornost na učení a činnost Ježíše Krista a jeho učedníků v prvním století n. l.