13. kapitola

Co je oheň gehenny?

NĚKDO snad řekne: „Dejme tomu, že výraz ,hádes‘ v Bibli skutečně nikde neoznačuje místo ohnivého trápení. Nemluví však Bible o ,pekelném ohni‘?“

Je pravda, že mnohé překlady Křesťanských řeckých písem (obvykle nazývaných Nový Zákon) užívají výrazu „pekelný oheň“ nebo „ohnivé peklo“. V těch případech je slovem „peklo“ překládán řecký výraz géenna (gehenna). Je však gehenna  označení pro místo pekelného trápení? Někteří komentátoři v křesťanstvu říkají, že tomu tak je. Dobře však vědí, že duše není nesmrtelná. Vědí také, že podle Bible není nesmrtelnost prokletím pro zlé, aby mohli být věčně trápeni, ale že je naopak udílena jako odměna pouze těm, které Bůh uzná za hodné takového daru. — Římanům 2:6, 7; 1. Korintským 15:53, 54.

Jiní komentátoři v křesťanstvu připouštějí, že gehenna není místem věčného ohnivého trápení. Komentář k Nové Bibli (angl., str. 779) říká: „Gehenna bylo zhelenizované označení pro údolí Hinnom u Jeruzaléma, ve kterém byl stále udržován hořící oheň, v němž byly spalovány odpadky z města. Je to výstižné znázornění konečného zničení.“

Co je tedy pravda? Nejlepší odpověď můžeme najít tím, že zkoumáme výroky samotné Bible.

V Křesťanských řeckých písmech se objevuje výraz „gehenna“ dvanáctkrát. Jednou jej používá učedník Jakub a jedenáctkrát se vyskytuje ve výrocích, jež jsou připisovány Ježíši Kristu, a vztahuje se na odsuzující rozsudek. Uvádíme tyto texty:

„Ale já vám říkám, že bude odpovědný soudu každý, kdo setrvává v hněvu na svého bratra; kdo se však obrátí na svého bratra se slovem nevýslovného pohrdání, bude odpovědný nejvyššímu soudu; zatímco ten, kdo řekne: ,Ty opovrženíhodný blázne!‘ [a tím nesprávně posoudí a odsoudí svého bratra, jako by byl mravně bezcenný], podlehne ohnivé gehenně.“ — Matouš 5:22.

„Nestaňte se bázlivými před těmi, kteří zabíjejí tělo, ale nemohou zabít duši; ale spíše mějte bázeň před tím, který může zničit duši i tělo v gehenně.“ — Matouš 10:28.

 „Ukážu vám, koho se máte bát: Bojte se toho, který, když zabije, má moc uvrhnout do gehenny. Ano, říkám vám, toho se bojte.“ — Lukáš 12:5.

„Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci, protože cestujete přes moře a po suché zemi, abyste učinili jednoho proselytu, a když se jím stane, vydáte jej gehenně, dvakrát více než sami sebe. Hadi, plemeno zmijí, jak uniknete soudu gehenny?“ — Matouš 23:15, 33.

„Jestliže tě někdy tvá ruka přivádí ke klopýtání, usekni ji; je pro tebe lépe, abys vešel do života zmrzačený, než abys se dvěma rukama odešel do gehenny, do ohně, který nemůže být uhašen. A jestliže tě tvá noha přivádí ke klopýtání, usekni ji; je pro tebe lépe, abys vešel do života chromý, než abys byl se dvěma nohama uvržen do gehenny. A jestliže tě tvé oko přivádí ke klopýtání, odhoď je; je pro tebe lépe, abys vešel do Božího království jednooký, než abys byl se dvěma očima uvržen do gehenny, kde jejich červ neumírá a oheň nehasne.“ — Marek 9:43–48; viz též obdobné pasáže u Matouše 5:29, 30; 18:8, 9.

„Nuže, jazyk je oheň. Jazyk tvoří mezi našimi údy jakýsi svět nespravedlnosti, protože poskvrňuje celé tělo a zapaluje kolo přirozeného života a je zapalován gehennou [to znamená , že nesprávné užívání jazyka je ničivé jako gehenna; může také ovlivnit celý koloběh života, do něhož člověk přichází narozením, takže to může vést k zaslouženému rozsudku do gehenny].“ — Jakub 3:6.

V těchto textech je sice gehenna uváděna ve spojení s ohněm, ale v žádném z nich se nemluví o vědomé existenci nebo vědomém trápení po smrti. Naopak, jak ukazují slova u Matouše 10:28, Ježíš zdůraznil, že Bůh může v gehenně „zničit“ nejen tělo, ale celou osobu, duši. Jaký však je to způsob zničení? Odpověď dostaneme, prozkoumáme-li podrobněji slovo „gehenna“.

 GEHENNA — ÚDOLÍ HINNOM

Výraz „gehenna“, který se vyskytuje v Křesťanských řeckých písmech, je odvozen od dvou hebrejských slov, gaj a Hinnom, což znamená „údolí Hinnom“. Toto údolí se rozkládalo jižně a jihozápadně od Jeruzaléma. Za dnů nevěrných judských králů Achaze a Manassesa sloužilo údolí Hinnom k pěstování modlářských náboženských rituálů, k nimž patřilo i odpuzující obětování dětí. (2. Paralipomenon 28:1, 3; 33:1, 6; Jeremiáš 7:31; 19:2, 6) Později dobrý král Joziáš skoncoval s modlářským uctíváním, jež se tam pěstovalo, a údolí již nebylo považováno za vhodné pro uctívání. — 2. Královská 23:10.

Podle tradice se potom údolí Hinnom stalo místem, kam se vyvážel odpad. A Bible to potvrzuje. Například u Jeremiáše 31:40 je údolí Hinnom jasně označeno jako „nížinná rovina mrtvol a tučného popela“. Byla tam také brána, jež se nazývala „Brána hromad popela“ a jež zřejmě vedla k východnímu konci údolí Hinnom, kde se toto údolí spojovalo s údolím Cedronu. — Nehemiáš 3:13, 14.

Slova Ježíše Krista potvrzují, že pojem gehenna  by měl být spojen se zničením, k němuž dochází v místě, kde se shromažďuje městský odpad. O gehenně řekl, že tam „jejich červ neumírá a oheň nehasne“. (Marek 9:48) Jeho slova zřejmě naznačují, že v místě, kam se vyvážel odpad z města, neustále hořel oheň, který byl patrně zesilován přidáváním síry. Kam nedosáhl oheň, tam se na zbytcích živili a množili červi a larvy.

Také bychom si měli povšimnout, že Ježíš svými slovy o gehenně nevyslovil žádnou myšlenku, která by byla úplně cizí Hebrejským písmům. V těchto Písmech, ačkoli byla napsána dříve, nacházíme prakticky stejná slova, jimiž je popsáno, co se stane s bezbožnými.

U Izaiáše 66:24 čteme předpověď o tom, že lidé, jež mají Boží přízeň, „skutečně vyjdou a podívají se na mrtvoly lidí, kteří se dopouštěli přestupků proti [Bohu]; neboť červi na nich nezemřou a jejich oheň, ten nebude uhašen, a stanou se něčím odpudivým pro všechno tělo.“ Je zřejmé, že zde není popsáno trápení při plném vědomí, ale hrozné zničení. Zbude nikoli duše s vědomím nebo „duchové osvobození od těla“, ale „mrtvoly“. Biblický text ukazuje, že živí budou červi nebo larvy, a nikoli lidé. Není zde řečeno nic o „nesmrtelné duši“.

Také v Jeremiášově proroctví je údolí Hinnom uvedeno ve spojitosti se zničením nevěrných lidí: „ ,Hle, přicházejí dny,‘ je Jehovův výrok, ,kdy se toto místo již nebude nazývat Tofet a údolí synů Hinnom, ale údolí zabíjení. A na tomto místě prohlásím za neplatnou radu Judy a Jeruzaléma a způsobím, že  padnou mečem před svými nepřáteli a rukou těch, kteří usilují o jejich duši. A dám jejich mrtvá těla za pokrm nebeským létajícím tvorům a pozemským zvířatům.‘ “ — Jeremiáš 19:6, 7.

Povšimni si, že v Jeremiášově zmínce o údolí Hinnom se nemluví o trápení po smrti. Je zde znázorněno úplné zničení, přičemž „mrtvá těla“ snědí ptáci a zvířata, jež se živí zdechlinami.

SYMBOL ZNIČENÍ

Bible tedy dokazuje, že gehenna neboli údolí Hinnom vhodně symbolizovala zničení, nikoli však ohnivé trápení při vědomí. Potvrdil to Joseph E. Kokjohn, který v katolickém časopise Commonweal napsal:

„Místem konečného zničení je zřejmě gehenna, údolí Hinno[m], místo kde byly kdysi přinášeny lidské oběti pohanským bohům, ale jež se v biblických dobách stalo místem k odkládání odpadků na okraji města Jeruzaléma. Zápach, dým a oheň — to vše bylo pro obyvatele stálou připomínkou, co se stane s věcmi, jež splnily svůj účel — byly zničeny.“

Skutečnost, že gehenna symbolizuje věčné zničení, je patrná i z jiných biblických textů. Apoštol Pavel napsal ve svém dopise křesťanům v Tessalonice, že ti, kteří jim působí soužení, „podstoupí soudcovský trest věčného zničení z místa před Pánem a od slávy jeho síly“. — 2. Tessalonicenským 1:6–9.

Z biblických důkazů tedy jasně vyplývá, že ti, kteří si podle Božího rozsudku nezaslouží život, nebudou věčně trápeni v nějakém ohni, ale utrpí ,věčné zničení‘. Nebudou nikde uchováni naživu. Oheň  gehenny je tedy pouze symbolem dokonalého a úplného zničení.

Je pozoruhodné, že Ježíš Kristus řekl tehdejším náboženským představitelům: „Hadi, plemeno zmijí, jak uniknete soudu gehenny?“ (Matouš 23:33) Proč to řekl? Protože tito duchovní byli pokrytci. Toužili po tom, aby byli ve vážnosti a aby byli oslovování vznešenými tituly, ale nestarali se o lidi, kterým měli duchovně pomáhat. Zatěžovali ostatní tradičními předpisy a nedbali na právo, milosrdenství a věrnost. Byli to falešní učitelé, kteří stavěli lidské tradice nad autoritu Božího slova. — Matouš 15:3–6; 23:1–32.

Pozoroval jsi něco podobného u dnešního duchovenstva, a to zvláště v křesťanstvu? Bude se jim snad dařit lépe než náboženským představitelům judaismu v době, kdy Ježíš působil na zemi? Rozhodně ne, protože náboženští představitelé křesťanstva jednali neposlušně a uváděli do špatného světla Boha i „dobré poselství o našem Pánu Ježíši“. Pokud dále učí nepravdivým naukám, vystavují se nebezpečí, že na nich bude vykonán „soudcovský trest věčného zničení“.

Pravda o gehenně by nám tedy měla pomoci poznat, že bychom neměli mít nic společného s falešným náboženství. Jak ukázal Ježíš, nejsou v nebezpečí pouze duchovní, ale také ti, kteří falešné náboženské učitele podporují. Ježíš Kristus řekl, že proselyta zákoníků a farizeů bude ,vydán gehenně, dvakrát více než oni sami‘. (Matouš 23:15) Lidé, kteří dnes dále slepě následují nepravdivé náboženské učení, nemohou tedy doufat, že uniknou Božímu nepříznivému rozsudku.

 Tyto skutečnosti by nás měly podnítit k tomu, abychom se vážně zamysleli nad svým stanoviskem. Poskytují nám zároveň útěchu a ujištění. V jakém smyslu? Můžeme si být jisti, že Jehova Bůh neponechá bez trestu nesprávné jednání vážného druhu. Jestliže se lidé nechtějí přizpůsobit jeho spravedlivým zákonům a úmyslně dále jednají špatně, nedovolí jim, aby ještě dále rušili pokoj spravedlivých.

[Mapa na straně 113]

PLÁN JERUZALÉMA (1. stol.)

CHRÁMOVÝ OBVOD

ÚDOLÍ HINNOM (GEHENNA)