Přejít k článku

Přejít na obsah

Můžeš mluvit s mrtvými?

Můžeš mluvit s mrtvými?

9. kapitola

Můžeš mluvit s mrtvými?

JE LIDSKÉ, že pociťujeme silnou potřebu mluvit s těmi, které milujeme. Chceme vědět, jak se našim milovaným daří a zda jsou šťastní. Daří-li se jim dobře, jsme rádi. Jestliže se však dovíme, že jsou ve velkém nebezpečí následkem nějaké „přírodní“ katastrofy nebo jiného neštěstí, začínáme si dělat starosti. Netrpělivě čekáme na zprávu od nich. Jakmile se dovíme, že se jim nic nestalo, cítíme úlevu.

Mnozí lidé, kteří touží vědět, jak se daří jejich milovaným, chtějí proto mluvit s mrtvými. Chtějí vědět, zda jejich milovaní, kteří zesnuli, jsou ,na onom světě‘ šťastni. Je však možné mluvit s mrtvými?

Někteří lidé tvrdí, že čas od času pociťovali, jako by jejich zesnulý příbuzný nebo přítel byl přítomen, a že dokonce slyšeli jeho hlas. Jiní získali podobné zkušenosti prostřednictvím spiritistických médií. Věří, že za pomoci těchto médií slyšeli hlasy ,z onoho světa‘. Co jim tyto hlasy říkaly? V podstatě asi toto: ,Mrtví jsou velice šťastní a spokojení. Mají dále velký zájem o život svých milovaných, kteří ještě žijí, a mohou vidět a slyšet vše, co dělají.‘

Spisovatel Francois Grégoire ve své knize Onen svět (franc.) píše o takových zprávách: „Co nám říkají tito Duchové? ,Především jim záleží na tom, aby dokázali, kdo jsou, a že ještě žijí‘ . . . ale v podstatě nesdělují nic o tom, jaký je onen svět, neposkytují ani nejmenší zjevení.“

Co si myslíš o takových zprávách? Věříš, že to opravdu mluví mrtví? Bible přece ukazuje, že duše ani duch nežijí dále po smrti těla, nepokračují ve vědomé existenci; je tedy možné, aby to byly skutečně hlasy mrtvých?

PŘÍPAD KRÁLE SAULA

Lidé, kteří se domnívají, že mrtví mohou živým přinášet nějaká poselství, poukazují na to, že Svatá bible potvrzuje jejich názor. Připomínají například událost, která se stala ve starověku izraelskému králi Saulovi.

Král Saul byl nevěrný Jehovovi Bohu, a proto se mu při vykonávání jeho úkolu nedostalo božského vedení. Když Filištínští proti němu vytáhli do války, hledal v zoufalství pomoc u spiritistického média. Přikázal této ženě, aby vyvolala z mrtvých proroka Samuele. Bible dále vypráví, co se potom stalo:

„Když žena [médium] viděla ,Samuele‘, začala vykřikovat ze všech sil; a žena dále řekla Saulovi: ,Proč jsi mne podvedl, když ty sám jsi Saul?‘ Ale král jí řekl: ,Neboj se; co jsi však viděla?‘ A žena dále řekla Saulovi: ,Viděla jsem nějakého boha vystupujícího ze země.‘ Ihned jí řekl: ,Jaká je jeho podoba?‘ A ona na to řekla: ,Je to nějaký starý muž, který vystupuje a zastřel se pláštěm bez rukávů.‘ V tom Saul poznal, že to byl ,Samuel‘, a začal se hluboce klanět tváří k zemi a padl v úctě na tvář. A ,Samuel‘ začal říkat Saulovi: ,Proč jsi mne vyrušil tím, že jsi mne dal přivést nahoru?‘ “ — 1. Samuelova 28:12–15.

Dostal se Saul v tomto případě skutečně do styku s mrtvých prorokem Samuelem? Jak by to bylo možné, jestliže se Bible ve spojitosti se smrtí zmiňuje o mlčení, nikoli o mluvení? Čteme: „Mrtví sami nechválí Jah [Jehovu] ani žádný, kdo sestupuje do mlčení.“ — Žalm 115:17.

Jiné biblické texty vrhají na tuto věc další světlo. Za prvé, je jasné, že Saul porušil Boží zákon tím, že se radil se spiritistickým médiem. Spiritistická média i ti, kteří k nim přicházeli pro radu, dopustili se smrtelného přestupku. (3. Mojžíšova 20:6, 27) Zákon, který dal Bůh Izraelitům, zněl: „Neobracejte se ke spiritistickým médiím a neraďte se s těmi, kteří z povolání předpovídají události, abyste se jimi neznečistili.“ (3. Mojžíšova 19:31) „Až vejdeš do země, kterou ti dává Jehova, tvůj Bůh, nebudeš se učit jednat podle odporných věcí těch národů. Neměl by v tobě být nalezen žádný, . . . kdo se dotazuje spiritistického média, ani člověk, který z povolání předpovídá události, ani žádný, kdo se dotazuje mrtvých.“ — 5. Mojžíšova 18:9–11; Izaiáš 8:19, 20.

Jestliže spiritistické médium mohlo skutečně vejít do styku s mrtvými, proč potom Boží zákon označoval jejich jednání jako něco ,nečistého‘, ,odporného‘, co si zaslouží smrt? Kdyby lidé například vešli do spojení s mrtvými, které milovali, proč by to Bůh lásky označil za hrozný zločin? Proč by chtěl žijící lidi připravit o nějaké utěšující zprávy od mrtvých? Nenaznačuje nám Boží názor, že lidé ve skutečnosti nemluví s mrtvými, ale že jde o nějaký nesmírný podvod? Bible přináší důkazy, že tomu tak je.

Na základě těchto poznatků se zamysli nad Saulovým případem. Saul připustil, že již neměl spojení s Bohem. Řekl: „Bůh sám se ode mne vzdálil a již mi neodpověděl ani prostřednictvím proroků, ani pomocí snů; takže tě [Samueli] volám, abys mi dal vědět, co mám dělat.“ (1. Samuelova 28:15) Je zřejmé, že Bůh, který přerušil spojení se Saulem, nepřipustil, aby médium obnovilo toto spojení tím, že by vešlo do styku se zemřelým prorokem, a ten aby zprostředkoval Saulovi poselství od Boha. A navíc, Samuel, Boží věrný prorok, v posledních letech svého života již se Saulem vůbec nejednal. Nebylo by tedy nerozumné domnívat se, že Samuel byl ochoten mluvit se Saulem prostřednictvím spiritistického média, což byl způsob, který Bůh odsuzoval?

Zcela zřejmě to musel být podvod, něco tak nečistého, že spiritistická média i ti, kteří se k nim obraceli o radu, si zasloužili trest smrti. Jestliže tudíž i dnes někdo tvrdí, že je ve spojení s mrtvými, je také obětí podvodu.

Můžeme to poznat ze skutečnosti, že již mnoho lidí spáchalo sebevraždu pod vlivem údajných „hlasů“ z onoho světa. Obětovali svůj nejcennější majetek — svůj život — ve snaze připojit se ke svým milovaným mrtvým. Jiní se časem začali těchto hlasů bát, protože jejich poselství vždy předpovídala něco chmurného, nějaké hrozné neštěstí nebo něčí nadcházející smrt. Jak by mohly takové hlasy pocházet z dobrého zdroje? Kdo nebo co může být za těmito hlasy?

[Obrázek na str. 77]

Kdo mluvil v Endor se Saulem prostřednictvím média?