14. kapitola

Úcta k daru života

1, 2. Proč bychom měli projevovat hlubokou úctu k daru života?

HLUBOKÁ úcta k daru života je základem míru a bezpečnosti. Dnes je takové úcty k životu smutný nedostatek. Lidé stále obratněji život berou, ale žádný z nich nemůže obnovit život, který byl již jednou ztracen.

² Úcta k životu je svatá povinnost vůči dárci života, Jehovovi Bohu. Žalmista o něm řekl: „U tebe je zdroj života.“ (Žalm 36:9; 36:10, „KB“) Vděčíme za svůj život Bohu nejen proto, že stvořil člověka, ale také proto, že dovolil lidem, aby žili až do dnešní doby, a opatřil jim prostředky k udržení života. (Skutky 14:16, 17) Učinil ještě více: způsobil, aby se jeho Syn stal výplatcem neboli vykupitelem lidské rodiny a aby ji vykoupil svou krví. (Římanům 5:6–8; Efezanům 1:7) Proto nyní poskytuje příležitost k věčnému životu ve svém spravedlivém novém světě všem, kteří ji chtějí přijmout. Jak můžeme vzhledem k tomu ukázat svoji hlubokou úctu a ocenění pro Boží dar života?

3. Jak působí sledování násilnosti pro zábavu na postoj člověka k životu?

³ Jestliže nám vážně záleží na tom, abychom projevovali úctu k životu, nebudeme se v první řadě připojovat k těm, kteří prostě pro rozptýlení sytí svou mysl zábavou, jejímž charakteristickým rysem je násilí. Mnozí lidé přijímali násilí jako „zábavu“ a to způsobilo, že se stali tvrdými a necitelnými k lidskému utrpení a ke ztrátě života. Jsme-li však vděční za Boží dobrotu a naději, kterou nám dává, budeme odporovat takovému duchu. Budeme pěstovat ocenění pro život jako dar od Boha. To ovlivní způsob, jak používáme svůj vlastní život, jak jednáme s druhými lidmi, a dokonce jak pohlížíme na ty, kteří se ještě nenarodili.

Respektovat život těch, kteří se ještě nenarodili

4. (a) Kdy je život předáván potomku? (b) Co ukazuje, zda se Bůh zajímá o lidský život před narozením?

⁴ Schopnost předávat život je velkolepá přednost, kterou dává Bůh. Život se nepředává narozením, ale v okamžiku početí. „Encyclopaedia Britannica“ říká, že tehdy „začíná životní příběh jednotlivce jako odlišné biologické bytosti“. Dále prohlašuje: „nový jedinec je vytvořen tehdy, když se základní složky živé spermie spojí se základními složkami zralé vaječné buňky  neboli vajíčka.“⁶⁰ Podobně i Boží zájem o lidský život začíná před narozením. Žalmista David napsal o Bohu: „Držel jsi mě zastíněného v břiše mé matky . . . Tvé oči viděly i můj zárodek a ve tvé knize byly zapsány všechny jeho části.“ — Žalm 139:13–16; Kazatel 11:5.

5. Proč nejsou argumenty, předkládané ve snaze ospravedlnit potrat, zdravé?

⁵ Každý rok je záměrně ukončován život miliónů nenarozených dětí potratem. Je to v mravním ohledu správné? Někteří lidé tvrdí, že nenarozené dítě si neuvědomuje, co je život, a není schopné existence mimo dělohu. To však v podstatě platí i pro novorozeně. Při narození nechápe význam života a nemohlo by ani existovat bez neustálé péče. Živá buňka vytvořená při početí se stává dítětem, pokud tomu není zabráněno. Je-li novorozenec zbaven života, považuje se to téměř všude za zločin a na záchranu předčasně narozených dětí se vynakládá ohromné úsilí. Proč by se tedy nemělo považovat také za zločin, bere-li někdo život nenarozenému? Proč by měl být život považován za posvátný teprve potom, když dítě opouští dělohu, a ne během jeho života v děloze?

6. Jak ukazuje Bible Boží názor na úmyslné odnětí života nenarozenému dítěti?

⁶ Není důležité, jak na tyto záležitosti pohlížejí lidé, ale co tomu říká Bůh, dárce života. Pro Jehovu je život nenarozeného dítěte cenný, nikdo si s ním nesmí zahrávat. Starověkému Izraeli dal zákon, který jmenovitě chránil tento život. Kdyby při zápasu dvou mužů byla zraněna těhotná žena nebo by došlo k potratu, určoval tento zákon přísné tresty. (2. Mojžíšova 21:22, 23) Svévolné odnětí života nenarozenému dítěti by bylo ještě vážnější. Podle Božího zákona byl každý, kdo úmyslně vzal člověku život, odsouzen k smrti jako vrah. (4. Mojžíšova 35:30, 31) Bůh zachovává i nyní stejnou úctu k životu.

7. Před čím jsme chráněni, jestliže respektujeme Boží vůli vzhledem k životu nenarozeného dítěte?

⁷ Hluboká úcta k Boží vůli vzhledem k životu nenarozeného dítěte působí ke skutečnému prospěchu. Jehova činí rodiče plně odpovědnými za tento život a tím drží na uzdě sexuální promiskuitu se všemi jejími špatnými následky. K nim patří choroby přenášené pohlavní cestou, nežádoucí těhotenství, nemanželské děti, rozvrácené rodiny a duševní napětí vyplývající ze špatného svědomí. Úcta k životu tedy může přispět nyní  k pokoji v rodině a je důležitým činitelem pro získání budoucích požehnání.

Úcta k vlastnímu životu

8. Proč bychom měli projevovat úctu k Boží vůli ve způsobu, jímž zacházíme se svým vlastním tělem?

⁸ A co říci o způsobu, jak zacházíme se svým vlastním životem? Mnozí lidé říkají: ‚Nechtěl jsem se narodit. Je tedy moje věc, co dělám se svým životem. Budu dělat, co budu chtít.‘ Váží si však příjemce nějakého daru jen tehdy, jestliže o něj žádal? Život sám je nesporně dobrý. Pouze lidská nedokonalost a poškozování olupují život o mnohé z jeho radostí. Jehova Bůh za to nenese vinu. Slibuje, že to napraví svou královskou vládou. Pokud tedy žijeme, měli bychom prožívat život, který nám Bůh dává, způsobem, který ukazuje úctu k jeho vůli a předsevzetí. — Římanům 12:1.

9. Co říká Bible o přejídání a opilství?

⁹ Jedním ze způsobů, jak můžeme projevovat takové ocenění, je umírněnost v jídle a pití. Přejídání a opilství Bůh odsuzuje. (Přísloví 23:20, 21) Jako je správná umírněnost v jídle, tak bychom měli i umírněně požívat alkoholické nápoje. To vyplývá z mnoha biblických textů. — 5. Mojžíšova 14:26; Izajáš 25:6; Lukáš 7:33, 34; 1. Timoteovi 5:23.

10. (a) Jak projevuje opilec neúctu k životu? (b) Proč je důležité vyhýbat se opilství, jak to ukazuje 1. Korinťanům 6:9, 10?

¹⁰ V Bibli tedy není odsouzeno pití, ale zneužívání alkoholu. A je k tomu dobrý důvod, protože to poškozuje tělo, vede to pijany k nerozumnému jednání a oni se mohou stát i ohrožením pro druhé. (Přísloví 23:29 až 35; Efezanům 5:18) Jen ve Spojených státech trpí alkoholismem nejméně 10 miliónů lidí a více než 30 000 umírá ročně na cirrhózu jater. Národní rada pro alkoholismus říká: „Národ to stojí téměř 43 miliardy dolarů ročně, a to kvůli absentérství, zdravotní a sociální péči, škodám na majetku a zdravotním výdajům . . . Ze všech smrtelných nehod na silnicích je dnes 50 % zaviněno alkoholem. K více než 80 % uhoření, 65 % utopení, 22 % v domácnosti, 77 % pádů, 36 % nehod chodců a 55 % zatčení vedlo požívání alkoholu. Více než 44 % pilotů, kteří zavinili nehodu, pilo. Násilnému jednání, k němuž přispělo požití alkoholu, je připisováno přibližně 65 % vražd, 40 % pokusů o znásilnění, 35 % únosů, 30 % jiných sexuálních zločinů, 30 % sebevražd, 55 % rvaček nebo pokusů o znásilnění  v domácnostech a 60 % případů zneužití dítěte.“⁶¹ Ztráty vzniklé z rozvrácených rodin, zničených životů a lidského utrpení nemohou být vyčísleny. Proto nás nepřekvapuje, že Boží slovo říká: „Nedejte se svést. Ani smilníci . . . ani opilci ani utrhači ani vyděrači nezdědí Boží království.“ — 1. Korinťanům 6:9, 10.

11. Je rozumné snažit se uniknout před osobními problémy nemírným pitím?

¹¹ Je pravda, že někteří lidé bolestně pociťují skličující účinky světových poměrů. Války, zločiny, inflace, chudoba a také stres a tlak přispívají k osobním problémům. Nic však nezískáme, budeme-li se snažit uniknout těmto věcem škodlivým nemírným pitím. To vytvoří jen další problémy nám i druhým a postupně tím ničíme osobní důstojnost, ztrácíme smysl života a vztah k Bohu.

Užívání drog

12. Proč se mnozí lidé obracejí k drogám?

¹² Ve snaze uniknout životním problémům se mnoho lidí obrací k halucinogenním drogám. Ten, kdo je užívá, chce zaměnit skutečnost za stav podobný snu nebo dokonce za určitý druh tranzu. Mnozí užívají tvrdé drogy jako heroin a kokain. Někteří si berou velké dávky různých drog ve formě tabletek. Jak to působí na jejich život?

13. Jaké účinky mají některé z těchto drog na toho, kdo je užívá, a jak před tím Bible varuje?

¹³ Užívání takových drog snadno vede ke ztrátě sebeovládání a to působí podobné projevy, jaké vidíme u opilých lidí. (Přísloví 23:29–34) Všeobecně se uznává, že tyto drogy mohou být nebezpečné. Ve městě New Yorku je například návyk na heroin hlavní příčinou smrti u lidí ve věku 18 až 35 let. Jaká hrubá neúcta k daru života!

14, 15. Proč ti, kteří kouří marihuanu, neprojevují úctu k daru života?

¹⁴ Co však lze říci o lehké droze marihuaně? Ta také může být nebezpečná v několika ohledech. Lidé, kteří užívají marihuanu, jsou často vystaveni silnějším drogám při styku s prodavači drog a jinými uživateli. I mnozí, kteří se dostali do závislosti na této droze v přesvědčení, že je zbaví napětí a deprese, pravděpodobně přejdou k silnějším drogám.

¹⁵ I kdyby se to však nestalo, je kouření marihuany nebezpečné. Obsahuje více karcinogenních látek než  cigarety a více poškozuje plíce. Dlouhodobé užívání marihuany může způsobit poškození jater, genetické poruchy a poškození mozku. Kanadská Výzkumná základna narkomanie říká, že marihuana „je silná droga, která ve velkém rozsahu ohrožuje zdraví“.⁶² Jeden odborník na drogy řekl: „Marihuana je velmi škodlivá droga. Za posledních 10 let bylo ve vědecké společnosti vydáno asi 10 000 dokumentů, které zdůrazňují její nebezpečí pro zdraví.“ Povšiml si „ohromného nebezpečí, které velice vážně ovlivňuje paměťové schopnosti dospívajících“ v tom, že oslabuje paměť a schopnost soustředit se. O člověku, který užívá marihuanu, řekl: „Nemůže správně řídit auto nebo psát na psacím stroji. Užívání drogy delší dobu působí vážnější poškození obranného systému, který chrání tělo před chorobami.“⁶³ Ženy, které kouří marihuanu v těhotenství, jsou v mnohem větším nebezpečí, že jejich děti budou mít poškozený mozek. Je možné vzhledem k tomu všemu říci, že užívání marihuany zrcadlí úctu k daru života?

16. Jakému dalšímu vážnému nebezpečí se může vystavit člověk, který užívá drogy, a jak by to mělo zapůsobit na náš názor na tuto záležitost?

¹⁶ Existuje ještě další pádný důvod, proč bychom se měli vyhýbat užívání drog. Drogy mohou otevřít člověku cestu k tomu, aby se dostal pod moc démonů. Takové spojení drog s okultismem rozhodně není nové. Již v minulosti používali čarodějové drogy. Vineův „Výkladový slovník slov Nového zákona“ (angl.) poznamenává: „V čarodějnictví se používání drog, ať již jednoduchých nebo silně působících, obvykle spojovalo se zaklínáním a vzýváním okultních sil.“ Tento komentář je ve spojení s řeckým slovem, které se v Galaťanům 5:20 překládá jako „provádění spiritismu“ (pharmakia, doslova „užívání drog“). (Viz také Zjevení 9:21; 18:23) Drogy tedy mohou člověka vystavit vlivu démonů. Jak by se mohl ten, kdo má úctu k dárci svého života, vystavovat takovému nebezpečí pouze pro okamžitý pocit?

17, 18. (a) Jaké další špatné ovoce je spojeno s užíváním drog? (b) Jak tedy pohlížejí Jehovovi křesťanští svědkové na užívání drog?

¹⁷ Je dobře známé, že užívání drog je nerozlučně spjato se zločinností a morálním úpadkem společnosti. Nezákonný prodej drog je hlavním zdrojem příjmu zločineckých organizací. Mnoho narkomanů krade, aby mohli pěstovat svůj zvyk. Jiní se obracejí k prostituci. Rodiny se rozpadají, stane-li se jeden z jejich členů narkomanem. Těhotné matky předávají návyk svým dětem, které někdy umírají v agónii, když je jim droga  odňata. A ve většině zemí je vlastnictví a užívání takových drog k nelékařským účelům nezákonné. — Matouš 22:17–21.

¹⁸ Chceš mít něco společného s návykem, který je spojen s tak špatným ovocem? Svědkové Jehovovi to nechtějí! Nepřejí si užívat žádné drogy pro vzrušení nebo únik od skutečnosti. Mají vysokou úctu k životu a přejí si ho používat takovým způsobem, který odpovídá Boží vůli.

Užívání tabáku a podobných výrobků

19. Proč ovlivňuje úcta k daru života náš názor na užívání tabáku, betelového ořechu či listů rostliny koka?

¹⁹ Dnes je ještě obvyklejší užívání tabáku a v některých zemích užívání betelového ořechu nebo listu rostliny koka. Každý z nich poškozuje tělo a v některých případech i mysl. Vlády varovaly před tabákem, protože kouřením vznikají takové choroby jako rakovina plic, srdeční choroby, chronická bronchitida a rozedma. Ukazuje úctu k daru života ten, kdo užívá takové návykové a škodlivé výrobky?

20, 21. (a) Znamená skutečnost, že Bible neodsuzuje takové zvyky, že jsou v pořádku? (b) Které biblické zásady ukazují, že takové zvyky nemají místo v životě Božího služebníka?

²⁰ Někdo snad řekne, že všechny tyto věci jsou Božím stvořením. Totéž však platí o houbách, a přece jsou některé odrůdy po požití smrtelné. Někdo jiný snad zase říká, že Bible výslovně neodsuzuje takové zvyky. To je pravda, ale jak jsme viděli, mnoho věcí není v Bibli výslovně odsouzeno, a přece jsou zjevně nesprávné. Bible nikde výslovně nezakazuje, abychom používali sousedův dvůr jako smetiště. A přece příkaz „budeš milovat svého bližního jako sám sebe“ by nám měl stačit, abychom uznali, jak by to bylo nesprávné. Podobně může kouření dávat najevo nedostatek lásky, protože kouř možná druhé dráždí nebo může škodit jejich zdraví. — Matouš 22:39.

²¹ Ve 2. Korinťanům 7:1 nám Boží slovo ukazuje, abychom se ‚očistili od každé poskvrny těla a ducha tím, že zdokonalujeme svatost v Boží bázni‘. Aby něco bylo „svaté“, musí to být „čisté, neposkvrněné, nezkažené“. Jehova sám zůstává čistý od zkaženosti a nikdy se nesníží k tomu, aby jednal nějakým nesvatým způsobem. Právem očekává, že budeme dále ‚zdokonalovat svatost‘ do té míry, jak to pro nás lidi je jen možné. (Římanům 12:1) Také očekává, že ho budeme milovat „svým celým srdcem, svou celou duší, svou celou  myslí a svou celou silou“. Jak by to však člověk mohl dělat, kdyby se oddával návykům, které poskvrňují jeho tělo, poškozují jeho zdraví a zkracují mu život? — Marek 12:29, 30.

22. Jak může člověk rozlomit sevření způsobené takovým špatným zvykem?

²² I když se snad zdá, že některý z těchto zvyků svírá člověka jakoby v kleštích, přesto ho může takový jednotlivec přemoci a osvobodit se. Poznání o Bohu a jeho předsevzetích mu k tomu poskytuje silnou pohnutku. Může být ‚obnoven v síle, která podněcuje jeho mysl‘. (Efezanům 4:23) To otevře novou životní cestu, která povede k osobní spokojenosti a bude Bohu ke cti.

Úcta k životu zastoupenému krví

23. (a) Jaké jediné použití krve schválil Bůh ve svém zákonu, který dal Izraeli? (b) Proč by nás měl význam těchto obětí přimět k tomu, abychom pečlivě uvažovali o Boží vůli v této věci?

²³ Mluvíme-li o životě, zaslouží si pozornost i naše krev. Bůh si zvolil lidskou i zvířecí krev jako symbol života. To vyplývá ze zákona, který dal Noemovi a později izraelskému národu. Jediné schválené použití krve bylo její obětování. (1. Mojžíšova 9:3, 4; 3. Mojžíšova 17:10–14) Všechny oběti znázorňovaly jednu oběť Ježíše, při níž vylil krev svého života ve prospěch lidstva. (Hebrejcům 9:11–14) To samo o sobě by nás mělo přimět k tomu, abychom v této záležitosti věnovali mimořádnou pozornost Boží vůli.

24. Co říkají Skutky 15:28, 29 o tom, jaký mají mít křesťané názor na používání krve?

²⁴ Platí Boží omezení vzhledem k používání krve i na pravé křesťany? Ano, ukazuje to oficiální prohlášení apoštolů a jiných starších křesťanského sboru v 1. století. Pod vedením Božího ducha napsali: „Svatý duch a my sami jsme totiž uznali za dobré nepřidávat vám žádné další břemeno kromě těchto nutných věcí: Abyste se zdržovali věcí obětovaných modlám a krve a zardoušeného [tedy nevykrváceného] a smilstva. Vystříháte-li se toho pečlivě, bude se vám dobře dařit.“ — Skutky 15:28, 29.

25. Kterými zvyklostmi projevuje svět neúctu k Boží vůli ohledně používání krve?

²⁵ Mnozí lidé neprojevují úctu k Boží vůli ohledně krve. Užívají krev v potravě, k lékařským účelům a dokonce v obchodních výrobcích. Nemělo by nás to však udivit, protože svět projevuje velice malou úctu  k samotnému daru života. Jestliže si však vážíme života a své odpovědnosti vůči Bohu, nebudeme přehlížet jeho vůli a nebudeme jej urážet porušováním jeho příkazů.

26, 27. Proč by snahy člověka zachránit svůj nynější život neposlušností Boha nedaly najevo úctu k Bohu?

²⁶ I když bychom se tedy měli starat o své zdraví a chránit svůj život, musíme uznávat určité hranice. Ježíš to objasnil svými slovy: „Kdo má rád svou duši [neboli život], ničí ji, ale kdo nenávidí svou duši v tomto světě, zachrání ji pro věčný život.“ — Jan 12:25.

²⁷ Stojí-li Boží služebník před volbou, zda uposlechne Boha a bude stát tváří tvář smrti, nebo zda se neposlušností vyhne smrti, dá přednost smrti před neposlušností. Ježíš mohl uniknout smrti, kdyby neposlechl Boha, ale neučinil to. A lidé žijící před ním ukázali stejně nezlomnou oddanost Bohu. (Matouš 26:38, 39, 51–54; Hebrejcům 11:32–38) Nepřipustili, aby jim jejich nynější život stál v cestě k tomu, aby získali způsobilost pro věčný život.

28. Na co se připravujeme, pěstujeme-li ocenění pro biblický názor na život?

²⁸ Pohlížíš i ty na život tímto způsobem? Uvědomuješ si, že musíš žít v souladu s Boží vůlí, má-li mít život skutečný smysl? Pěstujeme-li dnes tento názor, připravujeme se na život v Božím novém světě. Jaký pocit bezpečí a jistoty pak bude panovat všude a v každé době, když budeme vědět, že všichni žijící na zemi mají opravdovou úctu k Božímu daru života!

[Studijní otázky]