Mohou lidé dosáhnout míru a bezpečnosti bez konce?
2. kapitola
Mohou lidé dosáhnout míru a bezpečnosti bez konce?
1. Jakou otázku si musíme položit a proč?
MÁ-LI mít naděje nějaký význam, musí být založena na skutečnosti, na pravdě. Falešné naděje vzhledem ke skutečnosti jen lidi oslepují. Proto se musíme ptát: Uvědomujeme si správně, jak velké jsou problémy, které se musí vyřešit, abychom opravdu dosáhli míru a bezpečnosti? Chápeme, jak se situace stává naléhavou? Je nějaký důkaz, že si lidská řešení poradí s tak nezměrným úkolem?
2, 3. (a) Proč je dnes touha po míru a bezpečnosti ještě naléhavější? (b) Co dalšího ještě ohrožuje život na Zemi?
2 Tisíce let lidé bezúspěšně vyhlíželi po míru a bezpečnosti, které by měly trvání. Nyní je však situace mnohem naléhavější vzhledem k hrozbě atomové války. Jeden kanadský reportér varoval: „Neexistuje nic takového jako vítězná atomová válka, protože její následky by byly tak úděsné, že by přežijící záviděli mrtvým.“3 Astronom Carl Sagan poukázal na příčinu: „Nyní je více než 50 000 atomových zbraní, . . . dost na to, aby byl vyhlazen milión Hirošim.“ A dodal: „Je skoro nepochybné, že by byla zničena celá naše civilizace.“4
3 Kromě toho visí nad životem na Zemi další hrozby. Jednou z nich je celosvětové znečištění země, vzduchu a vody. Další je populační exploze, k níž se pojí hlad, choroby a neklid.
4. Jak je možné popsat dnešní stav lidstva?
4 Jeden mírový institut v Norsku se vyjádřil k různým hrozbám, před nimiž dnes lidstvo stojí: „Dnešní mezinárodní situace se vyznačuje hlubokou krizí, která proniká téměř do všech oblastí lidské činnosti — ekonomické a společenské, politické a vojenské, duchovní a mravní.“ A dodal: „Roste násilí a šíří se použití síly jako nástroje politiky a diplomacie . . . Rovnováha mezi mírem a válkou je stále povážlivější.“5 Kam to vše může vést? Generální tajemník OSN varoval: „Jsme nebezpečně blízko nové mezinárodní anarchii.“6
Nastane svět bez válek lidským úsilím?
5. Co ukazují dějiny o lidské schopnosti ukončit válčení?
5 Je nějaký důvod věřit, že lidé mohou ukončit válčení? V dějinách lze najít jen několik let, kdy Země byla úplně bez války. V tomto 20. století bylo ve válkách zabito asi 100 miliónů lidí. Toto pobíjení nebyla schopna zastavit ani dřívější Společnost národů ani dnešní Organizace spojených národů.
6. Je strach z atomové války zdravým základem pro mír?
6 Nezmění však strach před zničením nukleárními zbraněmi tuto situaci? Nevznikl dostatečný strach z nukleárních zbraní v roce 1945, kdy atomové bomby vyhladily dvě japonská města? A od té doby vzrostly tisícinásobně hromady zásob značně účinnějších nukleárních zbraní. A právě od roku 1945 bylo zabito odhadem 35 miliónů lidí ve válkách a vzpourách, do nichž bylo zapojeno více než 100 zemí. V jednom nedávném roce bylo do takových srážek zapojeno 45 národů.7 Ne, strach z nukleárních zbraní válku nezastaví.
7. Zaručuje podepsání odzbrojovacích paktů nebo mírových smluv trvalý mír?
7 Připusťme, že národy podepisují a pravděpodobně budou i nadále podepisovat odzbrojovací pakty a mírové smlouvy. Po staletí bylo těchto smluv podepsáno na tisíce. A přece kdykoli dostatečně zesílil postoj k válce, staly se tyto smlouvy bezcennými cáry papíru. Spojené národy také zklamaly v úsilí zamezit válkám. Skoro všechny země jsou dnes součástí OSN, a přece tuto organizaci přehlížejí a jednají podle svého. Je tedy reálné doufat, že světoví vůdci dodrží v budoucnosti své slovo víc než v minulosti?
8. Jak Bible mluvila pravdu o tom, že člověk nemá úspěch v dosažení trvalého míru?
8 Na druhé straně je stanovisko Bible v souladu s tím, čemu nás učí dějiny. Nedoporučuje, abychom vkládali své naděje v lidské úsilí po dosažení míru. Naopak dávno předpověděla, že lidským úsilím se nikdy nedosáhne trvalého míru. Předem varovala, že války a nepokoje se před koncem tohoto světa rozrostou po celém světě a že „povstane národ proti národu a království proti království“. (Lukáš 21:9, 10, 31; Zjevení 6:1–4) Světové události od roku 1914 vyplnily tato proroctví. Bible tedy nevzbuzuje falešné naděje, ale pravdivě prohlašuje: „Pozemskému člověku nepatří jeho cesta. Muži, který kráčí, ani nepatří, aby řídil svůj krok.“ — Jeremjáš 10:23.
Mohou lidé zvládnout populační explozi?
9–11. (a) Jak rychle vzrůstá počet obyvatel na Zemi? (b) Jaké poměry postihují velké množství lidí?
9 Populace Země dosáhla v 19. století jedné miliardy. Nyní je nás asi pět miliard,8 a každá nová miliarda přichází rychleji a rychleji. Každý rok přibude něco přes 90 miliónů lidí. A většina tohoto růstu pouze zvětšuje utrpení na územích, kde vždycky převažovaly chudoba, hlad a nemoci. Tento růst obyvatelstva byl také z dobrého důvodu nazván populační explozí. „The New York Times“ poznamenal: „Je stejně možné, že se velká území promění v poušť na základě neovladatelného růstu populace a chudoby, jako nukleární katastrofou.“9
10 Časopis „Time“ napsal o růstu světového hladu: „Dnešní problém hladu se ohromně liší od tohoto problému v minulosti . . . Nyní je rok po roce takový nedostatek potravy v tolika částech světa, že plných 25 procent obyvatelstva na zeměkouli hladoví nebo je podvyživeno.“10 Jiný zdroj odhaduje, že každý rok umírá 11 miliónů dětí před dosažením jednoho roku na následky podvýživy a chorob.
11 Tatáž zpráva říká: „Nejméně jedna osoba z pěti vězí v pasti takové chudoby, tak úplné krajní nouze, že je to tichá genocida.“11 A „Toronto Star“ si povšiml, že po světové konferenci o výživě před deseti lety v Římě bylo „přislíbeno, že během deseti let již žádné dítě nepůjde spát hladové, žádná rodina nebude mít strach o chléb na příští den a budoucnost žádné lidské bytosti neohrozí podvýživa“.12 Ale jak se tyto sliby prokázaly jako klamné! Skutečnost je taková, jak si ji povšiml anglický „Guardian“: „Svět je na pokraji lidské katastrofy . . . Celé kontinenty vidí, že se jejich naděje do budoucnosti ztrácejí.“13
12. Vyřešilo by tento problém snížení částky na vojenské výdaje?
12 Velká část problémů netkví v tom, jaká je země, ale jací jsou vládci, lidé a jejich postoje. Například národy nyní utratí každoročně asi trilión (tisíc miliard) dolarů na zbrojení, zatímco milióny lidí hladoví. I kdyby však toto nesmírné hromadění vojenských sil přestalo, rozdělené hospodářské systémy světa by pracovaly proti opravdovému řešení tohoto problému. Když je dostatek potravy, zabrání často touha po ohromných ziscích, aby se rozdělovala potřebným. Na některých místech zaplatily vlády farmářům, aby nepěstovali určité druhy plodin, protože jejich nadprodukce by příliš snížila ceny. Obrovské množství potravy se proto dokonce ničí.
13. Byla Bible přesná, když předpověděla poměry na konci světa?
13 Moderní společnost tedy není navzdory celému svému vědeckému pokroku schopná vyhnout se těm poměrům, které předpověděla Bible. Ta přesně předpověděla nástup velkého „nedostatku potravin“ během „závěru systému věcí“. — Matouš 24:3, 7; Zjevení 6:5–8.
Mohou lidé vytvořit mír se zemí?
14–16. Jak vážný je problém znečištění?
14 Desítky let vedou lidé válku i s tou Zemí, na níž žijí. Způsobili, že se jedovaté odpadky nahromadily ve vodě, vzduchu i v půdě. Titulek listu „Toronto Star“ prohlásil: „Znečištění uvádí Zemi do nebezpečí.“ A v článku se říkalo: „Planeta Země je smrtelně napadena. A útočníkem je člověk.“ List si povšiml, že „jedy jeho pokroku“ ohrožují samotnou existenci člověka a dále poznamenal: „Vědci uvažují, že každé narušení životního prostředí je stejně vážné jako hrozba jaderné války.“14
15 Časopis „Discover“ z USA například říká: „Riskantní prosakování chemikálií a kovů do země ohrožuje zásoby vody každého národa. Někteří hydrologové se obávají, že již bude příliš pozdě, aby zachránili čtvrtinu z nich.“15 Časopis „The Observer“ v Anglii napsal, že chemické znečištění zamořilo „většinu pitné vody v Anglii“.16 A časopis „New Scientist“ oznámil: „Světová zdravotnická organizace říká, že choroby související se špinavou vodou zabíjejí denně 50 000 lidí.“17
16 Ve Spojených státech odhalil průzkum řízený Kongresem, vysoké hladiny jedovatých látek ve vzduchu. „The New York Times“ oznámily: „Do atmosféry se ze stovek továren uvolňují tisíce tun kancerogenních činitelů a jiných velmi nebezpečných látek.“18 K tomu přistupují jiné nebezpečné látky, například pesticidy, které vstupují do půdy a odtud v krmivu zvířat do celého potravního řetězce.
17. Je pravděpodobné, že tento problém může vyřešit technika?
17 Může tomu odpomoci technika? Je to vůbec pravděpodobné, když sama vytvořila mnohé z těchto problémů? Kniha „Etika životního prostředí“ (angl.) poznamenává: „Technika je pouze omezený a značně nespolehlivý sluha. Když doopravdy řeší nějaký problém, často vytvoří dva nové — a jejich vedlejší účinky se obvykle těžko dají předvídat.“19
18. Jaké životně důležité poznání lidstvu chybí, aby se vypořádalo se znečištěním, a kdo je má?
18 Bible opět předpověděla, že člověk bude mít nedostatek moudrosti při používání darů země. Zjevení 11:18 mluví o době, kdy Bůh bude muset jednat, „aby byli zničeni ti, kteří ničí zem“. Lidé přirozeně plně nerozumějí komplexní ekologii Země. Bůh jí však rozumí, protože Zemi stvořil. Není moudré vzhlížet po vyřešení problémů k tomuto Zdroji?
Bezpečnost odstraněním zločinnosti
19. Z čeho dnes mají lidé strach a proč?
19 Znečištění ohrožuje lidstvo v jeho samotných základech. Stoupající zločinnost však působí, že velmi mnoho lidí má strach. Zločinnost zbavuje stále více lidí osobní bezpečnosti nejen ve velkoměstech, ale i v malých městečkách a na venkově. Často není v nebezpečí jen majetek, ale sám člověk a jeho život.
20, 21. (a) Proč by vydání nových zákonů neodstranilo zločinnost? (b) Byl by tento problém vyřešen větším blahobytem nebo novými metodami boje proti zločinnosti?
20 Mohou lidé dosáhnout pravé bezpečnosti před těmito nebezpečími třeba novými zákony? Na světě jsou již tisíce zákonů a zákoníků. A přece zločinnost nezastavily. Často se také rozmáhá zakořeněné úplatkářství i v úřadovnách, které zákon uvádějí v platnost. Nepoctivost na vysokých místech často ruší úsilí poctivého uplatňování zákona.
21 Spočívá snad odpověď v nových metodách zjišťování a zamezování zločinnosti? Na každou novou metodu, která byla vytvořena, vymysleli zločinci nový způsob, jak ji přemoci. Vyřeší tedy tento problém rostoucí blahobyt? Bylo by chybné usuzovat, že zločinnost je pouze charakteristickým rysem vrstev s nízkými příjmy. Zločinnost narůstá i v „lepší“ společnosti. Ve Spojených státech se například takovými zločiny přijde každý rok nejméně o 80 miliard dolarů. Asi 30 procent všech neúspěšných podniků zkrachovalo kvůli zločinnosti. Z Jižní Afriky přichází zpráva, že krádeže zaměstnanců přivedly za rok k úpadku asi 1 500 podniků.20
22. Co ukazuje, že samotné lidské úsilí nemůže vyřešit otázku zločinnosti?
22 Stoupající zločinnost se neomezuje jen na několik národů. Probíhá všude. Povšimni si několika titulků z celého světa. Brazílie: „Zločinnost narůstá.“ Kanada: „Vzrůstá zločinnost žen.“ Anglie: „Stále vzrůstá zločinnost dětí.“ Indie: „Organizovaný zločin je produktem průmyslu.“21 Časopis „Maclean‘s“ uvedl: „Násilné zločiny v Detroitu jsou tak běžné, že někdy je pouze stručná zmínka o počtu vražd na zadních stranách novin.“22 Stoupající zločinnost je tedy mezinárodním problémem a nemůže ho vyřešit samotné lidské úsilí. Kdyby bylo možné nějaké lidské řešení, pak by po všem vynaloženém času a úsilí již zločinnost nebyla problémem.
23. Splnilo se to, co Bible předpověděla o poměrech v naší době?
23 To, co se děje, předpověděla Bible již dávno předem: „V posledních dnech nastanou kritické časy, s nimiž bude těžké se vyrovnat. Lidé totiž budou milovat sami sebe, . . . bez sebeovládání, suroví, bez lásky k dobru, . . . milovníci rozkoší spíše než milovníci Boha.“ (2. Timoteovi 3:1–4) Ježíš také předpověděl, že „vzroste bezzákonnost“, což bude charakteristické pro období krátce před tím, než Boží království učiní ze Země místo, kde budou bydlet pouze ‚mírní lidé‘. V našich dnech skutečně ‚vzrůstá bezzákonnost‘. — Matouš 24:12; 5:5; Žalm 37:29.
Největší problémy
24. I kdyby lidé mohli vyřešit všechny problémy, o nichž se dosud hovořilo, jaký větší nepřítel by zůstal?
24 Předpokládejme, že by lidé mohli vyřešit problém války, chudoby, hladu, znečištění a zločinnosti. Přineslo by ti to úplný mír a bezpečnost? Ne, něco by stále chybělo. Stále by zůstávaly nemoci a smrt jako nepřemožitelný nepřítel. Je skutečně tak důležité to, co přináší úlevu od jiných problémů, když pozoruješ, jak někdo milovaný onemocní a umírá, nebo když zjistíš, že tvé vlastní tělo napadla nějaká smrtelná nemoc?
25, 26. Co říkají lékařské autority o vyhlídkách na vítězství nad chorobami?
25 Přinesly nám pokroky v medicíně, jichž se dosáhlo, osvobození od nemocí a smrti? Jedna lékařská autorita odpovídá: „Infekční choroby nebyly potřeny. Stále jsou vedoucí příčinou smrti na světě a zde [v USA] vedoucí příčinou nemocí.“23 Zpráva z Afriky říká, že choroby jsou tak přebujelé, že „z 1 000 narozených dětí umírá asi 500 před svým 5. rokem“.24 Na celém světě jsou stovky miliónů lidí postiženy malárií, spavou nemocí, cholerou, malomocenstvím a jinými chorobami. Ve vyspělých zemích jsou onemocnění srdce příčinou asi poloviny všech úmrtí a rakovina asi jednoho z pěti. Britský lékařský časopis „The Lancet“ uvádí: „Na celém světě je řádově asi 250 miliónů nových případů kapavky a 50 miliónů nových případů syfilidy ročně. Jiné případy způsobené pohlavním stykem jsou možná ještě běžnější.“25
26 Jeden vědec prohlásil, že najdou-li se léčebné prostředky na rakovinu, stanou se choroby srdce a ledvin a další nemoci ještě většími zabijáky. Poznamenal: „Je málo pravděpodobné, že v blízké budoucnosti zlepšíme své životní vyhlídky nebo pozastavíme stárnutí.“26 A lékaři v Sovětském svazu říkají: „Přes všechny úspěchy v medicíně zůstává v průběhu lidských dějin biologické rozpětí lidského života stále beze změny.“27
27. (a) Jaká poznámka v Bibli o délce lidského života je pravdivá i dnes? (b) Kde se můžeme dovědět, proč je lidský život tak krátký a plný problémů?
27 Jak pravdivá jsou i dnes biblická slova u Joba 14:1, 2: „Člověk zrozený z ženy má život krátký a je zahlcen nepokojem. Vypučel jako květ a je odříznut a utíká jako stín a nezachovává si existenci.“ Jak uvidíme později, Bible také ukazuje, co je toho důvodem a označuje příčinu všech problémů člověka.
V co budeš doufat?
28–30. Proč je realističtější důvěřovat Božímu řešení problémů, které stojí před lidstvem, spíše než lidskému?
28 Buďme k sobě poctiví: Je reálné důvěřovat, že lidé vyřeší problémy, jež stojí před námi? Nebo je realističtější vkládat důvěru v řešení, na něž poukazuje Bible, totiž že Bůh bude sám jednat prostřednictvím spravedlivého nebeského panství?
29 Před dávnou dobou napsal inspirovaný žalmista tato slova: „Nevkládejte důvěru v urozené ani v syna pozemského člověka, kterému nepatří záchrana. Jeho duch vychází, on se vrací do své půdy; v ten den opravdu mizí jeho myšlenky. Šťastný je ten, který má ku pomoci Jákobova Boha, jehož naděje je v Jehovovi, jeho Bohu, Původci nebe a Země.“ — Žalm 146:3–6.
30 Nezapomeň, že bez ohledu na to, jak jsou snad lidé upřímní nebo jak jsou vlivní a mocní světoví vůdci, všichni jsou smrtelní tvorové. Nejsou-li schopni zachránit sebe, jak mohou zachránit druhé? Nemohou. Zachránit může jedině Bůh prostřednictvím svého království.
[Studijní otázky]
[Obrázek na straně 11]
Po celé své dějiny se lidstvo slepě potácí od jednoho neštěstí ke druhému — války, vzrůstající zločinnost, znečištění, chudoba a mnoho jiného. Bible pravdivě prohlašuje: „Muži, který kráčí, ani nepatří, aby řídil svůj krok.“
[Obrázek na straně 15]
„Nevkládejte důvěru . . . v syna pozemského člověka, kterému nepatří záchrana.“
